Domů     Příroda
Paradox: teplá léta grónským ledovcům prospívají
21.stoleti 31.1.2011

Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.

V odborné komunitě existuje již delší dobu menší rozpor. Jeden tábor tvrdí, že čím více ledovec utává, tím rychleji se pohybuje směrem k moři, druhý však kloní spíše k opaku. Studie, kterou nedávnou uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature, dává za pravdu spíše druhé ze zmíněných stran. Vědci pod vedením prof. Andrewa Shepherda z univerzity v britském Leedsu využili pro své modely snímky šesti ledovců v jihovýchodním Grónsku, které pořídily družice Evropské vesmírné agentury.

Zajímalo je především chování ledovců v letech, které se vyznačovaly velmi rozdílnou rychlostí utávání. Ze snímků vyplynulo, že zatímco na začátku léta byla rychlost pohybu ledovců během teplých i studených roků zhruba stejná, během teplejších lét se snížila dříve, než létech chladnějších. A jak si vlastně tento paradox vysvětlují? „Dostatek roztáté vody pravděpodobně způsobil proměnu architektonického uspořádání ve spodní části ledovce. Ledovec pak snadněji poklesl, což způsobilo proměnu rychlosti jeho pohybu,“ míní další z členů vědeckého týmu Aud Venke Sundalová. Vědci však upozorňují, že jejich závěry znamenají pouze to, že bude třeba poupravit modely, které předpovídají rychlost ubývání ledovců. Na jejich ohrožení klimatickými změnami se bohužel nemění nic.

 

Související články
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz