Domů     Příroda
Paradox: teplá léta grónským ledovcům prospívají
21.stoleti 31.1.2011

Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.

V odborné komunitě existuje již delší dobu menší rozpor. Jeden tábor tvrdí, že čím více ledovec utává, tím rychleji se pohybuje směrem k moři, druhý však kloní spíše k opaku. Studie, kterou nedávnou uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature, dává za pravdu spíše druhé ze zmíněných stran. Vědci pod vedením prof. Andrewa Shepherda z univerzity v britském Leedsu využili pro své modely snímky šesti ledovců v jihovýchodním Grónsku, které pořídily družice Evropské vesmírné agentury.

Zajímalo je především chování ledovců v letech, které se vyznačovaly velmi rozdílnou rychlostí utávání. Ze snímků vyplynulo, že zatímco na začátku léta byla rychlost pohybu ledovců během teplých i studených roků zhruba stejná, během teplejších lét se snížila dříve, než létech chladnějších. A jak si vlastně tento paradox vysvětlují? „Dostatek roztáté vody pravděpodobně způsobil proměnu architektonického uspořádání ve spodní části ledovce. Ledovec pak snadněji poklesl, což způsobilo proměnu rychlosti jeho pohybu,“ míní další z členů vědeckého týmu Aud Venke Sundalová. Vědci však upozorňují, že jejich závěry znamenají pouze to, že bude třeba poupravit modely, které předpovídají rychlost ubývání ledovců. Na jejich ohrožení klimatickými změnami se bohužel nemění nic.

 

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz