Domů     Příroda
Paradox: teplá léta grónským ledovcům prospívají
21.stoleti 31.1.2011

Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. Během chladnějších období má pak ledovec více příležitostí své ztráty dohnat.

V odborné komunitě existuje již delší dobu menší rozpor. Jeden tábor tvrdí, že čím více ledovec utává, tím rychleji se pohybuje směrem k moři, druhý však kloní spíše k opaku. Studie, kterou nedávnou uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature, dává za pravdu spíše druhé ze zmíněných stran. Vědci pod vedením prof. Andrewa Shepherda z univerzity v britském Leedsu využili pro své modely snímky šesti ledovců v jihovýchodním Grónsku, které pořídily družice Evropské vesmírné agentury.

Zajímalo je především chování ledovců v letech, které se vyznačovaly velmi rozdílnou rychlostí utávání. Ze snímků vyplynulo, že zatímco na začátku léta byla rychlost pohybu ledovců během teplých i studených roků zhruba stejná, během teplejších lét se snížila dříve, než létech chladnějších. A jak si vlastně tento paradox vysvětlují? „Dostatek roztáté vody pravděpodobně způsobil proměnu architektonického uspořádání ve spodní části ledovce. Ledovec pak snadněji poklesl, což způsobilo proměnu rychlosti jeho pohybu,“ míní další z členů vědeckého týmu Aud Venke Sundalová. Vědci však upozorňují, že jejich závěry znamenají pouze to, že bude třeba poupravit modely, které předpovídají rychlost ubývání ledovců. Na jejich ohrožení klimatickými změnami se bohužel nemění nic.

 

reklama
Související články
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz