Samičky různých živočišných druhů často řeší stejné problémy, jako ty lidské. Jednou z nich je i to, zda dát při námluvách přednost dvoření staršího nebo mladšího samečka. Poslední výzkumy ukázaly, že oproti očekávání jsou samičky cvrčků na „zajíčky“.

Proč ale vlastně vědci očekávali, že samičkám cvrčků budou imponovat spíše starší a „vyzrálejší“ samci? Péče o potomstvo přeci není u tohoto druhu rozšířená a „tatínkovské“ kvality tak nemohou hrát roli.

Jeden důvod pro tento předpoklad však přeci jen existuje. Už jen to, že se samec dožil vyššího věku o něm prozrazuje, že geny, které nese, musely být kvalitní. Geny jeho méně kvalitních kolegů totiž nejspíš zůstaly ve chřtánu některého z hladových predátorů.

Aby tuto hypotézu otestovali, pracoval jihoafrický vědec Luke Vergurght z univerzity v Pretorii s druhem, u něhož se zvukové signály, jimiž vábí samičky, mezi starými a mladými samci liší. Během experimentů se ukázalo, že samičky cvrčka dvouskvrnného (Gryllus bimaculatus) byly v celých 90% vábeny vyšším a hlasitějším “zpěvem” mladých samečků. Postupné snižování výšky a síly zpěvu je totiž znakem stárnutí (senescence), které se projevuje mimo jiné i ochabováním svalů nutných pro vydávání cvrčivého zvuku. A vysvětlení? Podle vědců neočekávají samičky od mladších samců kvalitnější sex, ale vyšší počet spermií a kvalitnější DNA.