Domů     Objevy
Při bouřkách vznikají paprsky antihmoty
21.stoleti 12.1.2011

Když se vědců podaří za pomoci nejsilnější laboratorní techniky vyrobit na zlomek vteřiny alespoň část atomu antihmoty, otevírají šampaňské. Příroda však tento úkol zvládá sama a poměrně hravě. Sonda Fermi nedávno objevila paprsky antihmoty, které vznikly v zemské atmosféře během bouří. Když se vědců podaří za pomoci nejsilnější laboratorní techniky vyrobit na zlomek vteřiny alespoň část atomu antihmoty, otevírají šampaňské. Příroda však tento úkol zvládá sama a poměrně hravě. Sonda Fermi nedávno objevila paprsky antihmoty, které vznikly v zemské atmosféře během bouří.

Kosmickou sondu Fermi, která se pohybuje po oběžné dráze Země,  vybavili odborníci z NASA přístroji k detekovaní elektromagnetického záření  o vysokých energiích,  takzvaných gama paprsků. Toto záření vzniká při nejrůznějších procesech uvnitř atomového jádra, zejména při radioaktivním rozpadu. Existuje však ještě jiný, velmi specifický způsob jejich vzniku: spojení hmoty s antihmotou neboli anihilace. Zpráva o záblescích záření o takto vysokých frekvencích v atmosféře se tedy může snadno stát velmi dobrým důkazem o tom, že se v ní  skutečně vyskytly částice antihmoty. A právě tento kousek se nedávno podařil sondě Fermi, která je jinak určená zejména k monitorování gama paprsků v kosmu. V  bouři nad africkou Zambií, zachytila záblesky gama paprsků o síle 511 000 elektron voltů. To nemohlo znamenat nic jiného, než že elektrony se zde srazily se svými antičásticemi, pozitrony. Sonda tak potvrdila podezření, které měli vědci již delší dobu: energie, která se uvolňuje během bouří je skutečně dostatečně vysoká na to, aby vznikla antihmota.

reklama
Související články
Výprava oxfordských badatelů do Kyklopských hor v indonéské části ostrova Nová Guinea přinesla netušené výsledky. Expedice, která postupovala zrádným pohořím, shromáždila vůbec první fotografické důkazy potvrzující přežití místního bizarního savce, který klade vejce. Tým také nalezl desítky dosud nepopsaných druhů hmyzu, stejně jako nově objevené pavoukovce, obojživelníky a dokonce i krevetu, která žije na stromech. […]
Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy. Mezinárodní tým vědců z šesti zemí, vedený výzkumníky z Biologického […]
Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni jednotlivce mají transpozony spíše negativní […]
Obliba fotovoltaických panelů v Česku roste. (Jen za první pololetí letošního roku jich bylo podle dat Solární asociace nainstalováno o 69 % více než za celý rok 2022.) Motivaci investorů do fotovoltaiky nyní blíže představují vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, které celou typologii a další výsledky unikátního výzkumu mezi bezmála 2 500 majiteli […]
Paleontologům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se s využitím moderních zobrazovacích metod podařilo odhalit, co pozřel rokycanský trilobit, objevený v roce 1908, než zemřel. Dříve zkoumání nebylo možné, aniž by došlo ke zničení vzácné fosilie. Trilobiti jsou vyhynulí členovci, kteří se objevili ve starších prvohorách, tedy kambriu, asi před 550 až 530 miliony lety. K […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz