Ryby nejsou němé?

Tradiční tvrzení, že ryby jsou němé (a navíc hluché), pro většinu z 25 000 rybích druhů rozmanitých velikostí, tvarů a barev neplatí. „Úroveň a rozsah hluku pod hladinou vod roste v celosvětovém měřítku, ale je mu věnována jen nepatrná pozornost,“ upozornil na sklonku loňského prof.

Hans Slabbekoorn z Nizozemské univerzity v Leidenu.

Tradiční tvrzení, že ryby jsou němé (a navíc hluché), pro většinu z 25 000 rybích druhů rozmanitých velikostí, tvarů a barev neplatí. „Úroveň a rozsah hluku pod hladinou vod roste v celosvětovém měřítku, ale je mu věnována jen nepatrná pozornost,“ upozornil na sklonku loňského prof. Hans Slabbekoorn z Nizozemské univerzity v Leidenu.

Ten s kolegy z Německa a USA připravil ojedinělý vědecký výzkum. Dokázal, že většina druhů ryb, které zatím specialisté zkoumali, dokáže vnímat zvuky. Oněm záležitostem se věnuje mladý vědní obor – hydrobioakustika.

Není jen čára, ale i měchýř

Rybám ke vnímání zvuku slouží především tzv. postranní čára – linie šupin na obou stranách těla. Nemají ji však např. sledi; orgány pro přijímání vlnění vody jim příroda umístila na hlavu. Nechybí ani vnitřní ucho ukryté za skřelemi.

U většiny rybích druhů badatelé objevili ještě jeden orgán, který pomáhá slyšet ve vodě – plynový měchýř. Dlouho byl považován jen za jakýsi hloubkoměr, vyrovnávající tlak uvnitř těla s okolním tlakem vody.

Díky čtyřem párům pohyblivých kůstek (tzv. Weberova aparátu) však plní plynový měchýř ve spojení se sluchovým orgánem stejnou roli jako bubínková blána v uchu suchozemských živočichů.Nové výzkumy ukazují, že se vyskytují rozmanité podoby měchýře.

Jeho velikost se zvětšuje v souvislosti s věkem ryby. S tím souvisí změna sluchu i »hlasu« – »vysoký« se stářím postupně přechází v »nízký«.

Letí jako mladší bratr bleskuV samotné vodě se zvukový signál šíří více jak čtyřikrát rychleji než v ovzduší. Konkrétně – ve vzduchu zvuk za sekundu přeletí 300 m, ve vodním živlu však 1440 m! Vodní zvuky vznikají kmitáním vody.

Měří se stejně jako síla zvuku v ovzduší – jednotkou zvanou hertz (Hz). Jeden Hz znamená jeden kmit za sekundu. Dodejme, že citlivé lidské ucho dokáže zachytit zvuky v rozmezí frekvence 20–20 000 Hz. Zvuky pod a nad tímto rozsahem lidé (na rozdíl od některých zvířat) neslyší a nazývají se vysokofrekvenční (ultrazvuky) a nízkofrekvenční (infrazvuky).

Některé ryby se speciální adaptací zaznamenají ultrazvuk v rozsahu 3000 až 5000 Hz, jiné – např. úhoř říční (Anguilla anguilla) – infrazvuk. Přes 800 druhů ryb ze 100 čeledí zvuky aktivně vyluzuje, většinou v hladině do 500 Hz. Jde o signály při vymezení vlastního teritoria, souboji o potravu, hledání partnerů k rozmnožování a o varovné signály při útoku predátorů.

Neznají stereotyp Zvuky vydávané rybami specialisté dělí do dvou skupin. První tvoří zvuky vznikající při požírání potravy, při plavání. Zmíněné zvukové efekty se označují jako mechanický biogenní hluk.

Dál existují tzv. biogenní zvuky, podobně jako když mňouká kočka apod. Ve vodě se šíří mnoho podob biogenních zvuků. Ovšem do ovzduší proniká jen pouhopouhých 0, 1 %. Naopak voda nepřijímá zvuky z nevodního prostředí

O čem se asi baví?Různé druhy ryb se ve výrazivu liší. Již Homér psal o rybách zvaných sirény, jejichž zvuky vzdáleně připomínaly zpěv. O zvucích vydávaných rybami psal mj. Charles Darwin, když jim naslouchal při své pouti na palubě lodi Biegel.

Ve Středozemním moři můžete uslyšet rachot bubínků, ačkoli ryby – bubeníci plují až ve dvanáctimetrové hloubce.Mořští sumečkové u atlantských břehů Ameriky čekají na noc, kdy hlasitě chrochtají. Zvlášť hlučně se projevují ryby žijící v nepříznivých světelných podmínkách – zakalené vodě nebo jsou aktivní v noci.

Výborný »hudební sluch« osvědčil např. i úhoř.

Nechybí ani kdákání a kvákáníKomunikace je důležitá zejména při nějakém ohrožení. Není tajemstvím, že např. štítník na poplach silně kdáká, což je pro jeho příbuzné signálem k úprku. Umí však i štěkat a hučet.

Jeseter kvičí a hvízdá, pyskoun mlaská, ryba Notropis vydává zvuky připomínající tupé údery. Soupeře odhání ostrými výkřiky, aby naopak ve chvílích pohody vyvolené samičce věnoval něžné broukavé serenády.

V povodí Amazonky vegetuje druh sumce, který vydává zvuky tím, že vytlačuje vzduch pevně sevřenými žaberními skřelemi. Jeho hlasité troubení pak připomíná slona. Hlas kambaly připomíná zvuk zvonu, azovský hlaváč kváká, ryčí a ječí.

Četné ryby znalci dokonce pojmenovali podle jejich hlasu. Např. v Rusku žije rybí druh zvaný veverka, protože vyluzuje zvuk připomínající veverčí pištění. Ryba doráda (Pagrus auratus) má přídomek »mořská slepice«, neboť kdáká. »Mořskou žábou« je zase podle malabarských indiánů jeden druh čtverzubce, který kváká.

Rámus vede až k sebevraždám!Stále častěji nás zasahují zprávy, že se velcí kytovci i celá stáda inteligentních delfínů kulohlavců černých (Globicephala melas) z dosud neznámých důvodů vrhají na mělčiny, odkud se nemohou vrátit do hlubokých vod a hromadně hynou.

Dokonce se na břeh vracejí i poté, když je záchranáři po velkém úsilí vrátí do hlubší vody.Někteří kytovci, kteří zahynuli na mělčinách, měli poškození tkáně shodné s následky tzv. dekompresní či kesonové nemoci potápěčů.

Jde o nebezpečný stav, kdy se v důsledku rychlého poklesu tlaku při vynoření z hloubky stlačený plyn ve tkáních změní v bublinky, což vede k selhávání smyslových vjemů, paralýze až ke smrti.

Jsou pachateli lidé?Ačkoli neexistují přímé důkazy, převažují názory, že k těmto tragédiím dochází vinou nadměrného hluku z lodních motorů či sonarů. To kytovce dezorientuje, případně poškozuje jejich orientační schopnosti.

Vědci se nově shodují v tom, že antropogenní (způsobené lidskou činností) zvuky mění charakteristické chování kytovců. Poslední bádání naznačují, že hluk může záporně působit nejen na reprodukční schopnosti ryb, ale i na jejich nutnou vzájemnou komunikaci, reakci na predátory a na jejich rozšíření.

Vždyť ryby žijí ve více či méně intenzivním sociálním soužití. Převažuje hejnový typ chování. Hejnové ryby (sledi, tresky, tuňáci apod.) před antropogenním hlukem prchají v neuspořádaných skupinách. Tradičně celistvá velká hejna se tříští na menší shluky, což může být důsledkem poruchy dorozumívání – jedné z charakteristických rybích vlastností.

Zvuky způsobené člověkem tak mohou negativně zasahovat do prostředí ryb. Jen akvarijní rybičky prý skvěle naslouchají, ale samy nevydávají ani hláskuVidíme, že prof. Hans Slabbekoorn měl pravdu, když díky obsáhlé mezinárodní studii na sklonku loňského roku uvedl: „Lidé si stále představují vodní svět jako svět ticha, ale to je mylná představa!“

Více se dozvíte: J. Dmitrijev: Ryby, Lidové nakladatelství, 2009Slavík může způsobit hluchotutIchtyologové – odborníci zabývajícími se životem ryb – objevili rybí druh, který nazvali slavík-loupežník (Opsanus tau).

Ozývá se většinou chrochtáním, ovšem při hledání samice a v době námluv hlasitě hučí. Horší situace nastane, pokud se někdo cizí dostane na jeho teritorium. Nejprve výstražně chrochtá. potom zahvízdá.

Hvizd je tak pronikavý, že i člověku v blízkosti se udělá špatně a může mu prasknout blána ušních bubínků.

Málomluvkou je treskaNejméně zvuků vydává tichá treska. Výjimkou se stává období tření. Pozorovatelé zatím mají hypotézu, že tresky vydávají zvuky pro účely synchronizace, aby oplodnění proběhlo ve správný moment.

Mimo čas tření nevydají totiž ani hlásku. Dodejme, že atlantické tresky obecné (Gadus morhua) slyší podobný vlnový rozsah jako člověk , tedy 30 až 1000 Hz

Kdo porozumí, může se radovatVědci z Nového Zélandu loni připravili v laboratoří mohutnou nádrž. Do ní umístili rozmanité druhy ryb. Jejich zvuky monitorovali pomocí podvodního mikrofonu a speciálních nástrojů, které zaznamenávají pohyb ve vodě.

Co zjistili? Ryby specifickou řeč používají při námluvách s opačným pohlavím. Jindy zvuky slouží k tomu, aby varovaly ostatní před nebezpečím nebo aby zjistily bezpečný směr plavby. Někteří predátoři mohou lovit ryby právě díky tomu, že jejich tzv.

řeči pozorně naslouchají. Vědecká skupina nyní oznámila, že prý nejvíce komunikativní je štítník; různé zvuky vydává v průběhu celého dne. Nyní badatelé zkoumají, co jednotlivé zvuky přesně znamenají.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Praha jako mongolská step…  Koně Převalského mají 20 hektarů pastvin na Dívčích hradech

Praha jako mongolská step… Koně...

Mluvilo se o tom roky, ale teprve teď Zoo Praha vypustila čtyři klisny...
Kyselé oceány

Kyselé oceány

Změny klimatu a s nimi spojené oteplování planety Země přináší mnoho...
Nejlepší současné dokumenty zdarma na online festivalu AFO

Nejlepší současné dokumenty...

Blíží se již 56. ročník mezinárodního festivalu...
Vrcholí tření největšího hejna bolenů dravých v republice

Vrcholí tření největšího hejna...

Zajímavý přírodní jev je možné pozorovat v těchto dnech na vodárenské nádrži...
Změna migrace ryb zlepší stav chráněných biotopů na Šumavě

Změna migrace ryb zlepší stav...

Nad Údolní nádrží Lipno vyroste mobilní konstrukce, která bude sloužit k omezení...
V liberecké zoo se narodil pásovec kulovitý

V liberecké zoo se narodil...

Přestože je pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) chován ve více než 65...
Záhadná úmrtí orlů v USA

Záhadná úmrtí orlů v USA

Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny...
Už kvetou!

Už kvetou!

Pro Japonsko jsou typické především okrasné třešně sakury, jejichž...
Když se rozzáří obloha

Když se rozzáří obloha

Blesky na obloze stále patří mezi nejzáhadnější přírodní úkazy. Na...
Jak na obnovu lesů?

Jak na obnovu lesů?

Káva je něco, co si každé ráno ráda vychutná část lidské populace, mnoho...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Krevních dárců je málo

Krevních dárců je málo

V dnešní době se mnoho nemocnic po celé ČR, ale i v Evropě, potýká s tím,...
Generál Antonín Hasal: Pravá ruka Edvarda Beneše předpověděla nadřazené chování Sovětů

Generál Antonín Hasal: Pravá ruka Edvarda...

„Postoj sovětských vojenských autorit a lze říci i odpovědných politiků...
Nejbláznivější houpačky světa: Kolik metrů nad propastí?

Nejbláznivější houpačky světa:...

Pokud jste milovníci adrenalinu a cestování, zavzpomínejte s námi...
Jezte ve správný čas

Jezte ve správný čas

Každý si jednou za život položí otázku, jak má správně jíst, jak si...
Kyselé oceány

Kyselé oceány

Změny klimatu a s nimi spojené oteplování planety Země přináší mnoho...
Rakouský císař dovolil češtinu vyučovat na univerzitě

Rakouský císař dovolil češtinu...

Císař Leopold II. si na rozdíl od svého staršího bratra Josefa II. neodpustí...
V ČR žije přes milion diabetiků

V ČR žije přes milion diabetiků

Diabetes mellitus neboli cukrovka – nemoc, již nelze vidět a která...
Palác Alhambra: úchvatné sídlo maurských králů

Palác Alhambra: úchvatné sídlo...

Středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků, nacházející se ve španělské Granadě,...
Pod schodištěm žili lidé

Pod schodištěm žili lidé

Při rekonstrukci historického schodiště Bono publico v Hradci Králové byly objeveny...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.