Domů     Příroda
Rybáři narážejí na meze, moří již není dost
21.stoleti 14.12.2010

Masivní výlov světových moří v honbě za rybím masem a patřičným ziskem narazil na své meze. Tuto pravdu, o níž se mezi zodpovědnými lidmi hovoří již dlouhou dobu, se nedávno kanadským vědcům podařilo převést do přesné řeči čísel. Masivní výlov světových moří v honbě za rybím masem a patřičným ziskem narazil na své meze. Tuto pravdu, o níž se mezi zodpovědnými lidmi hovoří již dlouhou dobu,  se nedávno kanadským vědcům podařilo převést do přesné řeči čísel.

Rybaření skýtalo tradiční zdroj obživy všem národům, které sídlily na mořských březích prakticky od nepaměti. S rozvojem moderních technologií  však romantická představa bárek, brázdících příbřežní vody, musela ustoupit mohutným rybářským lodím, které brázdí světové oceány jako obrněné tanky. Drtivá většina všech světových úlovků je již od poloviny 20. století v rukou obřích nadnárodních společností, jejichž jediným cílem je zvýšit své vlastní zisky a to i za cenu budoucích ztrát. Vědci z několika světových univerzit pod vedením Wilfa Schwarze z University of British Columbia ve Vancouveru. Vědci analyzovali stav světových oceánů prostřednictvím přesných čísel o výlovech ryb v rozmezí let 1950-2005, která zadávali do svých matematických modelů. Zajímalo je nejen to, jaký podíl na snížení živočišné biomasy mají masivní výlovy, ale také to, jak na lov reagují jednotlivé oblasti světových oceánů a také jednotlivé druhy ryb. 

Průmyslový rybolov se podle jejich studie začal již od 50. let minulého století rozšiřovat z oblasti severního Atlantiku a západního Pacifiku jižním směrem rychlostí asi jeden šířkový stupeň za rok. Nejvyšší zatížení mají světové oceány podle všeho již za sebou – toho bylo dosaženo již na přelomu 80. a 90. let. V polovině 90. let bylo již pravidelně loveno na celé 1/3 plochy světových oceánů a 2/3 plochy oceánských šelfů. Posledními zbytky se tedy staly širé oceánské pustiny a špatně přístupné vody v okolí Arktidy a Antarktidy. A jak jsou na tom světové oceány dnes? Jedinou možností, jak světovou produkci alespoň udržet, že neustálé vyhledávání nových lovišť, což situaci jen zhoršuje. „Jestli se situace nezmění, můžeme v blízké budoucnosti čelit nejen nedostatku ryb na našich stolech, ale také zhroucení řady oceánských ekosystémů,“ podtrhuje už tak chmurnou vizi další z autorů studie Daniel Pauly.

 

reklama
Související články
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Čichové vjemy v lidech vyvolávají jasnější a pozitivnější vzpomínky, to je dobře známý fakt. Díky tomu jim mohou zlepšit náladu. Nyní však americké vědce napadlo, že by se tohoto efektu dalo využít při léčbě lidí s depresemi. Hned několik studií prokázalo, že si lidé i po roce mohou pamatovat vůni s 65 % přesností, zatímco […]
Tak zvanou myrmekofilii neboli soužití s mravenci lze pozorovat u řady brouků, jedná se například o životní strategii praktikovanou housenkami motýlů, u nás zejména modrásků. Dopouštějí se jí i někteří pavoukovci, například štíři. Izraelským vědcům se nyní podařilo zachytit, jak se „pseudoštír“ vitie Wahrmanova nechala do mraveniště odvézt na zádech štíra izraelského. Už v roce […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz