Nad biozrním ohrnují ptáci zobáky

Stěží si dovedeme život představit bez rozmanitých druhů ptáků. Na Zemi žijí mnohem déle než lidé. Badatelé už desítky let zkoumají mnohé aspekty ptačího života. Kupodivu stále nově nacházejí velice cenné poznatky.

Stěží si dovedeme život představit bez rozmanitých druhů ptáků. Na Zemi žijí mnohem déle než lidé. Badatelé už desítky let zkoumají mnohé aspekty ptačího života. Kupodivu stále nově nacházejí velice cenné poznatky.

Podle nejnovějších výzkumů britských vědců dokážou některé druhy divoce žijících ptáků rozeznat v potravě „zdravé“ biopotraviny od běžně pěstovaných plodin. Důvod možná najdeme už v práci vynikajícího zoologa, prof. RNDr.

Zdeňka Veselovského (1928–2006), který už před lety uváděl: „Dnešní ptáci v sobě nesou genetické dědictví více než 100 000–160 000 druhů ptáků, jejichž vývoj formovaly vnější i vnitřní faktory. Kdybychom skupinu ptáků brali s jejich předky šířeji, počítá se, že je to dědictví téměř jednoho milionu předků.“

Dnes počítáme s 9000 recentními (existujícími v současnosti) druhy, které z ptáků tvoří druhou formami nejbohatší skupinu obratlovců. Často jejich chování není nijak stereotypní, ale učenlivě se přizpůsobují novým podmínkám.

Jsou ptáci chytráci?Pro někoho se v dnešní době staly stravovací modlou rozmanité bioprodukty. Zda se však, že touto »módou« se nedali ovlivnit kos, sýkorka i mnohý jiný pták. Dokázaly to nynější závěry dlouhodobého výzkumu, které publikoval časopis Journal of the Science of Food and Agriculture.

Odborníci z univerzity v Newcastlu po dva roky sledovali stravovací návyky ptactva. Vědci se neomezili jen na studium kanárů v laboratoři, ale průzkum rozšířili i do »terénu« – v severní Anglii rozmístili 50 krmítek pro divoké ptáky.

Každý rok šest týdnů pečlivě sledovali, jaké zrní si ptačí druhy vybírají. Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, druhá část připadla na běžné zrní. Ve snaze ptáky zmást, výzkumníci občas umístění obou druhů vyměnili.

Preferují běžnou stravuPtačí strávníky tím však neošálili, ale naopak poučili. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků. »Průmyslově« produkovaná pšenice jim chutnala více.

„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka Ailsa McKenzieová. Proč asi? Odpověď mělo dát pečlivě zkoumání 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Vědci sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů.

Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – běžné zrní obsahuje více proteinů (bílkovin), které ptáci potřebují zejména v zimě. Přitom v biopšenici je jich o desetinu méně než v normálním zrní.

Rozdíl způsobuje používání či nepoužíváním umělých hnojiv.Dodejme, že ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur. Většině ptáků to je však jedno!

Ptáci užívají dialektyZajímavé skutečnosti vědci zjistili, pokud se týká ptačího zpěvu. Předešleme, že u většiny ptačích druhů zpívají jen samci. Prof. Veselovského mj. zaujalo zjištění, že nejpozoruhodnější vlastností ptačího volání je tvorba ptačích dialektů.

Vysvětloval: „Dialekty se vytvářejí u populací oddělených například pohořími, ale na druhé straně je najdeme i u populací sousedících. Samice také zásadně dávají přednost samcům zpívajícím stejným dialektem, jaký slyšely od svého otce v místě narození.

“Výzkumy z poslední doby dokonce naznačují, že ptáci si prozpěvují dialektem, který se intonaci podobá mluvě lidí, žijících ve stejné oblasti jako opeřenci. Tak se liší zpěv stejného ptačího druhu třeba v Německu a Francii, dokonce i úzce teritoriálně.

Více se dozvíte:Z. Veselovský: Obecná ornitologie, ACADEMIA, 2010

Víte že…?

Někteří ptáci si schovávají tzv. železné dávky potravin na špatné časy. Např. ořešník americký, který hnízdí v horách na západě USA a v jihozápadní Kanadě, si postupně zahrabe do země až 33 000 borovicových semínek.

Do těchto skrýší se v tuhé zimě proklovává.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Ochutnáme jahody a maliny bez virů?

Jaké viry jahodám a malinám škodí? Jakým způsobem je před nimi chránit,...

Nalezen pravděpodobně jeden z...

25 milionů let stará fosilie objevená na vzdálené stanici skotu v...

Genové úpravy opět na scéně

Výzkumníci jsou přesvědčeni, že je biotechnologie srovnatelná s tradičními...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Africké horské lesy zadržují více...

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Trekking – Sport nebo...

Na procházce lesem není nic špatného. Ve skutečnosti mnoho lidí...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Otec kolečkových bruslí si na nich utrhl ostudu

Otec kolečkových bruslí si na...

„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu...
Kníže Spytihněv II. udělal ze svého bratra sluhu

Kníže Spytihněv II. udělal ze...

Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy...
Nápoj pro zahřátí: Vikingové se bránili lezavé zimě popíjením obdoby grogu

Nápoj pro zahřátí: Vikingové se...

„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě...
Auto s pásy a lyžemi. Ruský car nejspíš vlastnil první terénní vůz na světě

Auto s pásy a lyžemi. Ruský car...

Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní...
Časy po 1. světové válce : Maso dostane jen živitel rodiny

Časy po 1. světové válce : Maso...

Po skončení první světové války lidé znovu nabírají dech. Kvalita stravy se u nás...
Osteoporóza přichází nenápadně

Osteoporóza přichází nenápadně

Denzitometrie neboli měření hustoty minerálů v kostech je jedním z...
Jeden prsten z Tolkienových románů možná vznikl podle starověké kletby

Jeden prsten z Tolkienových románů...

Tolkienův Pán prstenů je dnes považován za stěžejní dílo v žánru...
Elektrický mozkový implantát léčí deprese

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...
Rakovina prsu: Stále vážná hrozba

Rakovina prsu: Stále vážná hrozba

Říjen je již tradičně měsícem boje proti rakovině prsu. Díky unikátní studii Inovace pro...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.