Nad biozrním ohrnují ptáci zobáky

Stěží si dovedeme život představit bez rozmanitých druhů ptáků. Na Zemi žijí mnohem déle než lidé. Badatelé už desítky let zkoumají mnohé aspekty ptačího života. Kupodivu stále nově nacházejí velice cenné poznatky.

Stěží si dovedeme život představit bez rozmanitých druhů ptáků. Na Zemi žijí mnohem déle než lidé. Badatelé už desítky let zkoumají mnohé aspekty ptačího života. Kupodivu stále nově nacházejí velice cenné poznatky.

Podle nejnovějších výzkumů britských vědců dokážou některé druhy divoce žijících ptáků rozeznat v potravě „zdravé“ biopotraviny od běžně pěstovaných plodin. Důvod možná najdeme už v práci vynikajícího zoologa, prof. RNDr.

Zdeňka Veselovského (1928–2006), který už před lety uváděl: „Dnešní ptáci v sobě nesou genetické dědictví více než 100 000–160 000 druhů ptáků, jejichž vývoj formovaly vnější i vnitřní faktory. Kdybychom skupinu ptáků brali s jejich předky šířeji, počítá se, že je to dědictví téměř jednoho milionu předků.“

Dnes počítáme s 9000 recentními (existujícími v současnosti) druhy, které z ptáků tvoří druhou formami nejbohatší skupinu obratlovců. Často jejich chování není nijak stereotypní, ale učenlivě se přizpůsobují novým podmínkám.

Jsou ptáci chytráci?Pro někoho se v dnešní době staly stravovací modlou rozmanité bioprodukty. Zda se však, že touto »módou« se nedali ovlivnit kos, sýkorka i mnohý jiný pták. Dokázaly to nynější závěry dlouhodobého výzkumu, které publikoval časopis Journal of the Science of Food and Agriculture.

Odborníci z univerzity v Newcastlu po dva roky sledovali stravovací návyky ptactva. Vědci se neomezili jen na studium kanárů v laboratoři, ale průzkum rozšířili i do »terénu« – v severní Anglii rozmístili 50 krmítek pro divoké ptáky.

Každý rok šest týdnů pečlivě sledovali, jaké zrní si ptačí druhy vybírají. Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, druhá část připadla na běžné zrní. Ve snaze ptáky zmást, výzkumníci občas umístění obou druhů vyměnili.

Preferují běžnou stravuPtačí strávníky tím však neošálili, ale naopak poučili. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků. »Průmyslově« produkovaná pšenice jim chutnala více.

„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka Ailsa McKenzieová. Proč asi? Odpověď mělo dát pečlivě zkoumání 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Vědci sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů.

Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – běžné zrní obsahuje více proteinů (bílkovin), které ptáci potřebují zejména v zimě. Přitom v biopšenici je jich o desetinu méně než v normálním zrní.

Rozdíl způsobuje používání či nepoužíváním umělých hnojiv.Dodejme, že ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur. Většině ptáků to je však jedno!

Ptáci užívají dialektyZajímavé skutečnosti vědci zjistili, pokud se týká ptačího zpěvu. Předešleme, že u většiny ptačích druhů zpívají jen samci. Prof. Veselovského mj. zaujalo zjištění, že nejpozoruhodnější vlastností ptačího volání je tvorba ptačích dialektů.

Vysvětloval: „Dialekty se vytvářejí u populací oddělených například pohořími, ale na druhé straně je najdeme i u populací sousedících. Samice také zásadně dávají přednost samcům zpívajícím stejným dialektem, jaký slyšely od svého otce v místě narození.

“Výzkumy z poslední doby dokonce naznačují, že ptáci si prozpěvují dialektem, který se intonaci podobá mluvě lidí, žijících ve stejné oblasti jako opeřenci. Tak se liší zpěv stejného ptačího druhu třeba v Německu a Francii, dokonce i úzce teritoriálně.

Více se dozvíte:Z. Veselovský: Obecná ornitologie, ACADEMIA, 2010

Víte že…?

Někteří ptáci si schovávají tzv. železné dávky potravin na špatné časy. Např. ořešník americký, který hnízdí v horách na západě USA a v jihozápadní Kanadě, si postupně zahrabe do země až 33 000 borovicových semínek.

Do těchto skrýší se v tuhé zimě proklovává.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Šípové žáby opět v Praze

Šípové žáby opět v Praze

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned...
Zdravá půda pro další generace

Zdravá půda pro další generace

Již v úterý 18. srpna dorazí vědci z Biologického centra AV ČR ve své...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Skrytá stránka černobylských hub: Budou nás chránit před kosmických zářením?

Skrytá stránka černobylských hub: Budou...

Houby rostoucí kousek od nechvalně proslulé jaderné elektrárny Černobyl možná...
Co zabilo slony?

Co zabilo slony?

Pro vědce byla nedávná smrt stovek slonů v africké Botswaně záhadou. Nyní se však zdá,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Youtubeři: Kdo z nich vlastní nejluxusnější dům?

Youtubeři: Kdo z nich vlastní...

13 ložnic, 10 koupelen a garáž pro deset aut. I tak může...
Podnikatelka Estera Hebenstreitová se o svoje dědictví doslova poprala

Podnikatelka Estera Hebenstreitová...

Estera cítí vůni pepře smísenou se zázvorem a hřebíčkem. Připomíná jí...
Ludmila Sedlčanská mladší díky svojí vytrvalosti tiskne pro císaře

Ludmila Sedlčanská mladší díky...

Rodinnou tiskařskou dílnu Sedlčanských zakládá v Praze 1582 Daniel Sedlčanský...
Výzkum skleníkového efektu není žádnou novinkou. Začal už v 19. století

Výzkum skleníkového efektu není...

Počátky výzkumu skleníkového efektu se datují do 50. let 19. století. Anglický...
Zvonařka Alžběta z Volfenburku zvládla i mužské řemeslo

Zvonařka Alžběta z Volfenburku...

Muž poklepe na nedávno odlitý zvon. Uznale pokývne hlavou. Je si jist, že...
Fishsurfing používá 200 tisíc uživatelů

Fishsurfing používá 200 tisíc...

Galerie fotografií a videí rybářských úlovků, největší databáze soukromých revírů v...
Barrandovské terasy: V Trilobit baru si dávaly dostaveníčka hvězdy stříbrného plátna

Barrandovské terasy: V Trilobit baru si...

Podnikatel Václav M. Havel (1897–1979) se inspiruje sanfranciským...
Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Současná situace a zkušenost s celosvětovou pandemií nového koronaviru nám znovu...
Proč majitel slavného smíchovského lokálu spáchal sebevraždu?

Proč majitel slavného smíchovského...

Starosta Košíř Matěj Hlaváček (1852–1897) se v roce 1895 rozhodne koupit...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.