Stěží si dovedeme život představit bez rozmanitých druhů ptáků. Na Zemi žijí mnohem déle než lidé. Badatelé už desítky let zkoumají mnohé aspekty ptačího života. Kupodivu stále nově nacházejí velice cenné poznatky.
Podle nejnovějších výzkumů britských vědců dokážou některé druhy divoce žijících ptáků rozeznat v potravě „zdravé“ biopotraviny od běžně pěstovaných plodin. Důvod možná najdeme už v práci vynikajícího zoologa, prof. RNDr. Zdeňka Veselovského (1928–2006), který už před lety uváděl: „Dnešní ptáci v sobě nesou genetické dědictví více než 100 000–160 000 druhů ptáků, jejichž vývoj formovaly vnější i vnitřní faktory. Kdybychom skupinu ptáků brali s jejich předky šířeji, počítá se, že je to dědictví téměř jednoho milionu předků.“
Dnes počítáme s 9000 recentními (existujícími v současnosti) druhy, které z ptáků tvoří druhou formami nejbohatší skupinu obratlovců. Často jejich chování není nijak stereotypní, ale učenlivě se přizpůsobují novým podmínkám.
Jsou ptáci chytráci?
Pro někoho se v dnešní době staly stravovací modlou rozmanité bioprodukty. Zda se však, že touto »módou« se nedali ovlivnit kos, sýkorka i mnohý jiný pták. Dokázaly to nynější závěry dlouhodobého výzkumu, které publikoval časopis Journal of the Science of Food and Agriculture.
Odborníci z univerzity v Newcastlu po dva roky sledovali stravovací návyky ptactva. Vědci se neomezili jen na studium kanárů v laboratoři, ale průzkum rozšířili i do »terénu« – v severní Anglii rozmístili 50 krmítek pro divoké ptáky. Každý rok šest týdnů pečlivě sledovali, jaké zrní si ptačí druhy vybírají. Polovinu každého krmítka zaplňovala biopšenice, druhá část připadla na běžné zrní. Ve snaze ptáky zmást, výzkumníci občas umístění obou druhů vyměnili.
Preferují běžnou stravu
Ptačí strávníky tím však neošálili, ale naopak poučili. V prvním roce totiž volilo běžné zrní 55 % z nich, zatímco ve druhém roce už bioprodukty ignorovala 60 % ptáků. »Průmyslově« produkovaná pšenice jim chutnala více.
„Když si ptáci mohou vybrat, dávají přednost běžné stravě,“ shrnula bioložka
Ailsa McKenzieová.
Proč asi? Odpověď mělo dát pečlivě zkoumání 16 hlavních faktorů, které mohly ovlivnit ptačí výběr. Vědci sledovali velikost zrn, jejich tvrdost, mikrobiální znečištění i vliv zbytků pesticidů. Nakonec se ukázalo, že příčina ptačí volby je velmi prostá – běžné zrní obsahuje více proteinů (bílkovin), které ptáci potřebují zejména v zimě. Přitom v biopšenici je jich o desetinu méně než v normálním zrní. Rozdíl způsobuje používání či nepoužíváním umělých hnojiv.
Dodejme, že ve světě se nyní ročně prodá biopotravin za 28,5 miliardy eur. Většině ptáků to je však jedno!
Ptáci užívají dialekty
Zajímavé skutečnosti vědci zjistili, pokud se týká ptačího zpěvu. Předešleme, že u většiny ptačích druhů zpívají jen samci. Prof. Veselovského mj. zaujalo zjištění, že nejpozoruhodnější vlastností ptačího volání je tvorba ptačích dialektů. Vysvětloval: „Dialekty se vytvářejí u populací oddělených například pohořími, ale na druhé straně je najdeme i u populací sousedících. Samice také zásadně dávají přednost samcům zpívajícím stejným dialektem, jaký slyšely od svého otce v místě narození.“
Výzkumy z poslední doby dokonce naznačují, že ptáci si prozpěvují dialektem, který se intonaci podobá mluvě lidí, žijících ve stejné oblasti jako opeřenci. Tak se liší zpěv stejného ptačího druhu třeba v Německu a Francii, dokonce i úzce teritoriálně.
Více se dozvíte:
Z. Veselovský: Obecná ornitologie, ACADEMIA, 2010
Víte že…?
Někteří ptáci si schovávají tzv. železné dávky potravin na špatné časy. Např. ořešník americký, který hnízdí v horách na západě USA a v jihozápadní Kanadě, si postupně zahrabe do země až 33 000 borovicových semínek. Do těchto skrýší se v tuhé zimě proklovává.
