I rostliny mají paměť

Na každoročním kongresu Společnosti pro experimentální biologii, konaném letos v Praze, oznámil polský profesor Stanislaw Karpinski novinku o zajímavém objevu – rostliny si dokážou »zapamatovat« informaci, zakódovanou ve světle. A co víc! Tato informace může putovat po rostlině podobně, jako putují informace po tělech živočichů prostřednictvím nervů.

Na každoročním kongresu Společnosti pro experimentální biologii, konaném letos v Praze, oznámil polský profesor Stanislaw Karpinski novinku o zajímavém objevu – rostliny si dokážou »zapamatovat« informaci, zakódovanou ve světle. A co víc! Tato informace může putovat po rostlině podobně, jako putují informace po tělech živočichů prostřednictvím nervů.

Sluneční světlo představuje pro rostliny na jedné straně »potravu«, na straně druhé však může světlo také poškodit citlivý fotosyntetický aparát a vykolejit i další pochody uvnitř rostlinných buněk. Naučit se jej co nejlépe využívat je proto pro rostliny dovedností zcela zásadní. Jak to však dokáže i bez přítomnosti nervového systému, který živočichům zprostředkovává informace mezi vnějškem a vnitřkem těla a v neposlední řadě také mezi minulostí, přítomností a budoucností? Významný krok k rozluštění této záhady udělali nedávno polští vědci z Varšavské přírodovědecké univerzity (SGGW).

Jak si rostliny »pamatují« světlo?

Polský rostlinný fyziolog, profesor Stanislaw Karpinski, je na hospodaření rostlin se světlem jedním z předních světových odborníků. Jeho poslední výzkumy začaly tím, že z celé  rostlinky, huseníčku rolního, osvítil pouze jeden spodní list a pak sledoval, jak se informace o světle rozšíří na další místa jejího těla. Že se tak stalo, nebylo pro něj překvapením – k těmto závěrům došel již ve svých dřívějších výzkumech. Zajímavé bylo ještě něco jiného – zjištění, že rostlina si dokáže informaci zapamatovat. „Signalizování pokračuje i poté, co je světlo vypnuté. Není to vlastně nic jiného, než budování krátkodobé paměti. Listy jsou schopné si fyziologicky zapamatovat různé osvětlení a využívat tuto uloženou informaci, například pro vylepšení své aklimatizace či imunitní obrany,“ vysvětluje prof. Karpinski. Podle prof. Karpinského si listy dokážou zapamatovat nejen kvantitu světla, tedy místo, délku doby osvitu, ale i jeho kvalitu, konkrétně jeho vlnovou délku.


Zvláštní »nervy« rostlin

A jak se vlastně informace z listu šíří dále po rostlině, když jí podle našich současných znalostí chybí buňky či celá pletiva, která by se na tuto funkci specializovala? Ukázalo se, že u tzv. C4 rostlin (viz rámeček), mezi které kromě huseníčku patří i řada dalších zástupců krytosemenných, hrají tuto roli přímo ty buňky, v nichž dochází k fotosyntéze. Tyto zvláštní buňky (angl. »bundle sheath cells« – BSC) se ke splnění tohoto úkolu hodí zcela ideálně. Obepínají totiž v jedné či více vrstvách cévní svazky a jsou tedy přítomné prakticky ve všech částech rostliny včetně jejích kořenů. Polští vědci se však s tímto konstatováním nespokojili a vrhli se na zjišťování, jak přesně vlastně k přenosu informace skrze tyto buňky dochází. Mechanismus přenosu spočívá podle nich ve velmi komplikované souhře několika způsobů mezibuněčné signalizace. Centrální roli v něm však hraje přenos elektrického signálu mezi BSC buňkami. Princip tedy není nepodobný způsobu, jímž si mezi sebou „povídají“ buňky nervového systému živočichů. Rostliny se tak mohou samy trénovat a přizpůsobovat různým podmínkám, které ve světě okolo nich panují.

Jak rostliny »jedí světlo«?

Fotosyntéza, jíž jsou schopny zelené rostliny, řasy (ruduchy, hnědé řasy a další) a bakterie (sinice), je pro život na Zemi zcela klíčový proces. Během něho totiž dochází k zafixování energie fotonů, tedy kvant světelného záření, do energie chemických vazeb. Jeho podstatou je přeměna jednoduchých anorganických látek (CO2, H2O) na energeticky bohaté organické sloučeniny – cukry. Důležité je, že rostliny můžeme dělit podle strategie, kterou k této látkové přeměně zvolily, konkrétně podle metabolické dráhy. Nejvíce druhů rostlin se vydalo cestou tzv. C3 metabolismu, během něhož je uhlík z CO2 zakomponován nejprve do sloučenin, obsahující 3 atomy uhlíku (odtud název C3). Méně častou, ale v důsledku efektivnější, je tzv. C4 strategie. Ta se vyplatí především rostlinám, rostoucím rychle za dostatku zdrojů. Konečně poslední fotosyntetickou strategii představují tzv. CAM rostliny, mezi nimiž nalezneme především druhy ze suchých biotopů (kaktusy, agáve).

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...
Pivaři nebudou strádat: Nový gen zajistí dostatek ječmene

Pivaři nebudou strádat: Nový gen...

Vědci ze skotské Heriot-Wattovy univerzity po pěti letech izolovali gen...
Zelenina na Marsu? Na České zemědělské univerzitě probíhá unikátní projekt Marsonaut

Zelenina na Marsu? Na České...

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) v pražském Suchdole vznikla ojedinělá...
Vzácné rostliny se pomalu vrací do české krajiny

Vzácné rostliny se pomalu vrací do...

Původní rostliny u Milovic na Nymbursku, které vyhynuly kvůli šíření...
Lesy ČR likvidují motýly, upozorňují vědci

Lesy ČR likvidují motýly,...

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný naší i mezinárodní...
Jak se žije stromům v Brně? Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají jejich stresové podmínky

Jak se žije stromům v Brně? Vědci z...

Odborníci z Mendelovy univerzity se tento týden zabývají zkoumáním...
Jak snížit horko v autobuse? Signapur na jejich střechy vysazuje trávníky

Jak snížit horko v autobuse?...

V Singapuru bude v dohledné době možné potkávat deset autobusů se střechami...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže

Po jeho kousnutí doslova uhnívá...

Jestli trpíte arachnofobií, tak tohle rozhodně není nic pro vás. Ve...
Co napověděl útěk před zimou: Neandertálci zřejmě vymřeli později

Co napověděl útěk před zimou:...

Nedávný objev z jihu Španělska nabourává teorie o vymření neandertálců a...
Ženy do vesmíru?

Ženy do vesmíru?

Již v průběhu ledna 2020 chystá americký Národní úřad pro letectví a...
Módní doplněk, nebo funkční kus elektroniky?

Módní doplněk, nebo funkční kus...

Společnost Guangli představila na každoročně pořádaném veletrhu CES v americkém...
Jak správně naložit s výhrou v loterii?

Jak správně naložit s výhrou v...

Pro většinu výherců loterie či obrovského balíku peněz je celkem typické,...
Mistr intrik: Nizozemec Hugo Grotius měnil názory podle hesla  kam vítr, tam plášť

Mistr intrik: Nizozemec Hugo Grotius...

Čtení ovládá Nizozemec Hugo Grotius ve dvou letech, doktorem práv se stává v pouhých...
Jak dokázal ruský diplomat obalamutit Číňany?

Jak dokázal ruský diplomat...

„Je to lhář Paša, “ přezdívá se v diplomatických kruzích Nikolaji Pavloviči Ignaťjevovi....
Nejtlustší děti světa: Kolik váží?

Nejtlustší děti světa: Kolik váží?

Jak jste na tom s vaší váhou? Podle průzkumů v České republice...
Děsivá smrt: Intrikánský král Karel II. Navarrský uhořel zaživa

Děsivá smrt: Intrikánský král Karel...

V královské ložnici je cítit pach spáleného masa. Uprostřed oblaku štiplavého dýmu skučí v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.