Lidské mateřské mléko má oproti jiným savcům výrazně jiné složení. Může za to skutečnost, že u malých dětí se vyvíjí v první řadě mozek. Vědci z amerického Houstonu nedávno odhalili, že zcela nazastupitelnou roli hrají v mateřském mléce také látky nečekané: sloučeniny dusíku. 
Na otázku, která složka mateřského mléka je pro budoucí život novorozence nejdůležitější, můžete dostat řadu různých odpovědí. Jedni budou zdůrazňovat roli nejrůznějších imunitně aktivních proteinů při budování imunitního systému, jiní zase třeba cukry, nezbytné pro vývoj zdravé střevní mikroflóry. Buď jak buď – dusičnanech a dusitanech uslyšíte asi stěží. Oba typy látek jsou však velmi důležité pro produkci jednoduché, ale zásadní látky, oxidu dusnatého (NO). Ten tělo potřebuje k udržování stálého krevního tlaku, boji s infekcemi a také zdárný rozvoj nervového systému.
U odrostlejších dětí a dospělých se o správnou hladinu NO starají zejména bakterie. Do těla totiž přichází dusík zejména v podobě dusičnanů (NO3). Ty pak bakterie v ústech rozloží na dusitany (NO2), které se dále zprocesují na NO. Čerstvě narozené děti však ještě nemají ústní dutinu a střevo dostatečně osídlené bakteriemi a musí proto dusíkaté látky získávat spolu s mateřským mlékem. Tým z texaské University of Houston pod vedením prof. Nathana Bryana se nedávno rozhodl změřit poměr dusičnanů a dusitanů v mateřském mléku v průběhu prvních 10 dnů po narození dítěte. Největší množství dusitanů nalezli vědci na samotném počátku kojení, v kolostru čili mlezivu. Výzkumy Američanů tedy nejen ukazují na klíčový význam dusíkatých látek v samotném počátku života, ale také nabízejí klíč k tomu, jak namíchat správný koktejl různých látek dětem, které kojeny být nemohou.
