Domů     Medicína
Lékaři vypěstovali první „umělé ledviny“
21.stoleti 3.11.2010

Američtí lékaři nedávno udělali na první pohled malý, ale velmi důležitý krok na cestě k vypěstování plně biologické náhrady ledvin. I když jejich miniaturní „umělé ledviny“ zatím fungují pouze v laboratorním skle, znamenají tyto výzkumy ve tkáňovém inženýrství obrovský pokrok. Američtí lékaři nedávno udělali na první pohled malý, ale velmi důležitý krok na cestě k vypěstování plně biologické náhrady ledvin. I když jejich  miniaturní „umělé ledviny“  zatím fungují pouze v laboratorním skle, znamenají tyto výzkumy ve tkáňovém inženýrství obrovský pokrok.

Proč se nepokusit vyrobit umělou ledvinu, která by se „na požádání“ voperovala do těla pacienta? Na cestu za splnění takového vědeckého snu se vydali lékaři z Wake Forest University v Severní Karolíně.  Dokonalá umělá ledvina sice fantazií stále je, vědci však mají za sebou již několik důležitých kroků tímto směrem. K získání ideálního lešení pro buňky nejprve využili ledvinu zvířecí, kterou však zbavili všech „nepotřebných“ zvířecích buněk. Toto lešení tvořené mezibuněčnou hmotou pak „osadili“ dvěma typy buněk lidských: nedospělými ledvinovými buňkami a buňkami, z nichž postupně vzniknou cévy. Takto vzniklou „směs“ poté uložili do bioreaktoru, tedy zařízení, které rostoucí tkáni konstantní přísun  živin a kyslíku. Když po týdnu odklopili víko bioreaktoru, mohli otevřít šampaňské: jejich miniaturní ledvina se měla čile k světu! Nejenže rostla, ale vykazovala také řadu funkcí, které od ledvin vyžadujeme. Vedoucí vědeckého týmu, prof. Pedro Batista, však zatím varuje před přehnaným optimismem: „Abychom vypěstovali ledvinu dostatečně velkou pro využití v tělech pacientů, musíme se nejprve naučit, jak vypěstovat miliardy buněk najednou. Dalším krokem pak bude zjistit, zda je takto získaný orgán pro lidské tělo vůbec přijatelný.“

Související články
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval […]
Menopauza, při které u ženy dochází k zástavě menstruace, znamená ztrátu plodnosti ženy. Ovšem se sníženou tvorbou ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu je spojen nárůst rizika některých chorob u žen, před kterými je tyto chránily. Oddálení menopauzy by ženy před jejich rozvojem uchránilo. Nadějí by mohl být již známý imunosupresivní lék rapamycin. Ženy po […]
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se Pavel a hospitalizován byl s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil již před dvěma lety. Nové tenké střevo se však […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení.   Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz