Domů     Příroda
Odborná data potvrzují, že ptáků stále ubývá
21.stoleti 26.10.2010

ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti
ptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.
ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnostiptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.

„Ani v letošním Mezinárodním roce biodiverzity nemůžeme říci, že by se
ptákům v Česku dařilo,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti
ornitologické. „Pravý opak je bohužel pravdou, dnes zveřejněné výsledky
poukazují na další pokles ptačích populací.“

Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na
vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí.
Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost
je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá.

Alarmující je, že nejvíce ubývají ty nejhojnější druhy, obecně známí vrabci,
pěnkavy nebo zvonci. Naopak mezi přibývajícími jsou většinou druhy málo
početné. Celkově tak z naší krajiny zmizelo za posledních 30 let přes 10
milionů ptáků.

V doposud provedených studiích identifikovali odborníci z ČSO několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny, tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření. Přístup ČSO a mezinárodního sdružení BirdLife International k další intenzifikaci zemědělství shrnuje heslo „Public goods for public money“, tedy požadavek, aby veřejné prostředky vkládané Evropskou unií do zemědělství sloužily ke zvelebování evropské krajiny, nikoli k její další likvidaci.

„Zveřejnění výsledků zrovna dnešní den je příspěvkem ČSO ke dnešní vernisáži
výstavy Věda jako poslání i koníček, kterou pořádá Rada vědeckých
společností,“ říká Vermouzek. „Trendy běžných druhů ptáků bychom nemohli
spočítat bez stovky spolupracovníků, kteří v terénu zdarma ptáky sledují.
Ukazujeme tak, že věda může mít skutečně širokou společenskou základnu a v
některých případech musí být silně společensky angažovaná. Věda musí
nezaujatě sledovat, co se v prostředí kolem nás děje, a pokud zjistí
alarmující skutečnosti, mezi které dlouhotrvající úbytek ptáků bezesporu
patří, musí na ně poukázat. Jen tak naplní věda svoji společenskou funkci.“

Grafy vývoje početnosti jednotlivých druhů jsou přístupné na http://jpsp.birds.cz/vysledky.php.

 



Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz