Domů     Příroda
Odborná data potvrzují, že ptáků stále ubývá
21.stoleti 26.10.2010

ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnosti
ptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.
ČSO dnes zveřejnila výsledky analýzy změn početnostiptáků do letošního roku 2010. Množství ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy. Velmi špatně jsou na tom ptáci zemědělské krajiny.

„Ani v letošním Mezinárodním roce biodiverzity nemůžeme říci, že by se
ptákům v Česku dařilo,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti
ornitologické. „Pravý opak je bohužel pravdou, dnes zveřejněné výsledky
poukazují na další pokles ptačích populací.“

Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na
vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí.
Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost
je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá.

Alarmující je, že nejvíce ubývají ty nejhojnější druhy, obecně známí vrabci,
pěnkavy nebo zvonci. Naopak mezi přibývajícími jsou většinou druhy málo
početné. Celkově tak z naší krajiny zmizelo za posledních 30 let přes 10
milionů ptáků.

V doposud provedených studiích identifikovali odborníci z ČSO několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny, tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření. Přístup ČSO a mezinárodního sdružení BirdLife International k další intenzifikaci zemědělství shrnuje heslo „Public goods for public money“, tedy požadavek, aby veřejné prostředky vkládané Evropskou unií do zemědělství sloužily ke zvelebování evropské krajiny, nikoli k její další likvidaci.

„Zveřejnění výsledků zrovna dnešní den je příspěvkem ČSO ke dnešní vernisáži
výstavy Věda jako poslání i koníček, kterou pořádá Rada vědeckých
společností,“ říká Vermouzek. „Trendy běžných druhů ptáků bychom nemohli
spočítat bez stovky spolupracovníků, kteří v terénu zdarma ptáky sledují.
Ukazujeme tak, že věda může mít skutečně širokou společenskou základnu a v
některých případech musí být silně společensky angažovaná. Věda musí
nezaujatě sledovat, co se v prostředí kolem nás děje, a pokud zjistí
alarmující skutečnosti, mezi které dlouhotrvající úbytek ptáků bezesporu
patří, musí na ně poukázat. Jen tak naplní věda svoji společenskou funkci.“

Grafy vývoje početnosti jednotlivých druhů jsou přístupné na http://jpsp.birds.cz/vysledky.php.

 



Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz