Slepičí mozečky jsou docela chytré

O tom, že uspořádání mozku savců a ptáků je v mnoha ohledech velmi odlišné, nepochybuje žádný z odborníků. Podle posledních výzkumů však existují části mozku, které jsou si mnohem podobnější, než vědci celé desítky let předpokládali.

Američtí neurologové ze San Diega, kteří s objevem přišli, tak zatloukli další hřebík do pomyslné rakve savčí jedinečnosti.O tom, že uspořádání mozku savců a ptáků je v mnoha ohledech velmi odlišné, nepochybuje žádný z odborníků. Podle posledních výzkumů však existují části mozku, které jsou si mnohem podobnější, než vědci celé desítky let předpokládali. Američtí neurologové ze San Diega, kteří s objevem přišli, tak zatloukli další hřebík do pomyslné rakve savčí jedinečnosti.

Období od konce křídy, tedy druhohor, bývá často nazýváno »věkem savců«. Jedním z jedinečných a v posledku (??) velmi výhodných rysů savců byly i jejich nebývalé mentální schopnosti, za nimiž stojí část jejich mozku, přezdívaná někdy »nejsložitěji organizovaná hmota ve vesmíru«. Řeč je pochopitelně o mozkové kůře, zvláště o její části, která je typicky »savčí« – neokortexu. Jeho jedinečné uspořádání bylo dlouho považováno za vývojovou novinku, tzv. apomorfii savců (viz rámeček).

Práce týmu z University of California v San Diegu, vedeného Harvey J. Kartenem, přispěly k tomu, že tato »pravda« bude muset zmizet z učebnic. Podle nich je třeba hledat původ uspořádání této struktury podstatně hlouběji v evoluční minulosti.

Jedinečná evoluční nadílka Šedá kůra mozková je z větší části pouze z těl nervových buněk a má na svědomí řadu typických »vyšších« funkcí mozku. Díky ní savci komunikují, pamatují si a rozumějí. My, lidé, a také některá zvířata (např.

šimpanzi či některé druhy delfínů) také díky ní dostáváme alespoň část naší činnosti pod vědomou kontrolu a uvědomujeme si sami sebe. Tuto jedinečnou evoluční inovaci však nadělila příroda pouze vývojově nejodvozenější skupině obratlovců: savcům, mezi které má tu čest patřit i náš druh.

I přes intenzivní výzkum je však na naší mapě poznání neokortexu převažují bílá místa. Jedním z nich je i problém přesného vystopování její evoluční historie.

Neobvykle komplikovaná struktura Neurologové měli posledních 40 let za to, že savčí neokortex má tak jedinečné rysy, že jejich předlohu ani obdobu nenalezneme u žádné mozkové struktury ostatních živočichů.

Tím nejdůležitějším je takzvaná laminace neboli rozdělení do několika (až šesti) vrstev. Každá z vrstev kůry je tvořená jiným typem buněk a má jiné spojení s dalšími vrstvami kůry i dalšími oblastmi nervové tkáně.

Tyto vrstvy, které tak vytvářejí specifické funkční moduly, jsou oddělené paprskovitě seskupenými sloupci jiného typu buněk. V savčích mozcích nacházíme tuto strukturu již celou »naráz«, tedy bez zřetelných mezistupňů.

Nové metody, které do zkoumání mozku zavedl tým prof. Kartena, však napomohly odhalit, že vědci se dříve jen »špatně dívali«.

Nečekaně »chytří« ptáci Třetihory a čtvrtohory, tedy období připsané nadvládě savců, má však i dalšího evolučního vítěze – ptáky. Struktura jejich mozku je odlišná – evoluce se zde vydala jinou cestou.

Experimenty etologů ukázaly, že ptáci v mnoha ohledech v intelektuálních kapacitách za savci nezaostávají. Začít s detailním zkoumáním ptačích mozků je tedy jen přirozené. Řadu funkcí, které má u savců na starosti mozková kůra, přebrala u ptáků jiná struktura corporum striatum neboli žíhané těleso.

Tým profesora Kartena se rozhodl zkoumat mozek jednoho z nejběžnějších laboratorních zvířat, kuřat čili kura domácího (Gallus gallus). Vysoce senzitivními metodami zobrazování prozkoumali oblast kuřecího mozku, která je analogická té oblasti, která je u savců zodpovědná za analýzu sluchových podnětů.

K jejich překvapení zde odhalil strukturu velmi podobnou té, kterou známe od savců. A jaký z toho plyne závěr? „Struktura neokortexu savců nebyla jedinečným darem evoluce. Jak struktury ptáků, tak savců se vyvinuli z té, kterou měl i jejich společný předek, který žil asi před 300 miliony let,“ uzavírá prof. Karten. Struktura neokortexu se tak rázem přesunula ze savčí apomorfie do pleziomorfie společné velkému počtu obratlovců (viz rámeček).

Když se v evoluci řekne nové…Německý entomolog a evoluční biolog Willi Hennig (1913–1976) jako první formuloval zásady tzv. kladistiky, tedy odvětví evoluční biologie, které se zabývá vzájemnou příbuzností organismů.

Mimo jiné zavedl i řadu pojmů, které dnes patří mezi evolučními biology k základnímu »nářadí« jejich disciplíny. V první řadě jasně určil, že některé znaky organismů mohou být považovány za »primitivní«, tedy evolučně staré.

Takové znaky sdílí široké skupiny organismů (např. čtyři končetiny či jejich rudimenty mají všichni čtvernožci). Takto široce rozšířené vlastnosti nazýval Hennig plesiomorfie. V průběhu evoluce se však postupně vynořují i evoluční novinky, které lze nalézt jen u menších a odvozenějších skupin (např.

peří, které je společné jen ptákům). Tyto vlastnosti označoval jako apomorfie. Je však třeba mít vždy na paměti, že pojem »nové« a »staré« je v evoluci vždycky relativní. Zaměříme-li se např. pouze na ptáky, je peří jejich pleziomorfií.

Z pohledu celé biologie obratlovců se však jedná o apomorfii, typickou právě jen pro jednu jedinou jejich skupinu – ptáky.

Autor: Michal Andrle
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Pes člověka doprovází už 23 000 let

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v dobách, kdy i prastaré civilizace...

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

Je třeba si to náležitě užít

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...

Výzkum českých vědců: Drobní pěvci...

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Prasečí srdce pro lidi? Zatím...

První transplantace geneticky pozměněného prasečího srdce umírajícímu člověku na...

Elegáni v černých fracích volají...

Extrémní povětrnostní jevy jsou stále častějším a závažnějším problémem, vše zákonitě...

Pták roku 2022

Tak jako každý rok i letos ornitologové vybrali z nepřeberného množství ptáka...

Jak zanikla australská megafauna?

Australští badatelé z Flinders University s největší...

Tuleň leopardí má pro strach uděláno!...

O tuleních se obvykle hovoří jako o kořisti žraloků. Je tedy s podivem, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pomocník účetních i studentů. Vědecká kalkulačka slaví padesátiny!

Pomocník účetních i studentů....

Profesor pomalu kráčí kolem svých žáků. Ti mají nos zabořený v testu a hbitě...
Pravlast tradičního jídla: Uvařili plněné taštičky s masem jako první Číňané?

Pravlast tradičního jídla: Uvařili...

Slunce už vykouklo na horizontu a Čang se svojí rodinou a přáteli...
Děs za každým stromem: 5 nejstrašidelnějších lesů světa

Děs za každým stromem: 5...

Procházka mezi stromy je zdravá. Čerstvý vzduch pročistí plíce, zeleň uklidní...
Mluví zvířata cizími jazyky?

Mluví zvířata cizími jazyky?

Zvířata mají svou vlastní řeč, o tom není pochyb. Ovšem mají také různé...
Zaniklé řemeslo: Jak se formani bránili zlodějům?

Zaniklé řemeslo: Jak se formani...

Hlavu skrytou pod kloboukem, zachumlaný v tmavém kabátci, nohy má schované...
Plemeno bojových psů: Za svoji vlast padlo 25 amerických dobrmanů

Plemeno bojových psů: Za svoji...

Tmou se ozve výhružné zavrčení. Zní děsivě. Malý Japonec rozsvítí baterku a...
Fantom opery: Skutečně žil tajemný přízrak?

Fantom opery: Skutečně žil tajemný...

Je to zcela jistě jeden z nejslavnějších příběhů historie. Vypráví o velké lásce,...
Byla smrt Ludvíka II Bavorského nehoda, nebo vražda?

Byla smrt Ludvíka II Bavorského...

Ludvíka II Bavorského sice vytáhnou z jezera, v plicích však...
Výkupné za bohatého dědice

Výkupné za bohatého dědice

Zmlátili ho a připoutali ho řetězem v nějaké tmavé díře, kde pořád...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.