Slepičí mozečky jsou docela chytré

O tom, že uspořádání mozku savců a ptáků je v mnoha ohledech velmi odlišné, nepochybuje žádný z odborníků. Podle posledních výzkumů však existují části mozku, které jsou si mnohem podobnější, než vědci celé desítky let předpokládali. Američtí neurologové ze San Diega, kteří s objevem přišli, tak zatloukli další hřebík do pomyslné rakve savčí jedinečnosti.O tom, že uspořádání mozku savců a ptáků je v mnoha ohledech velmi odlišné, nepochybuje žádný z odborníků. Podle posledních výzkumů však existují části mozku, které jsou si mnohem podobnější, než vědci celé desítky let předpokládali. Američtí neurologové ze San Diega, kteří s objevem přišli, tak zatloukli další hřebík do pomyslné rakve savčí jedinečnosti.

Období od konce křídy, tedy druhohor, bývá často nazýváno »věkem savců«. Jedním z jedinečných a v posledku (??) velmi výhodných rysů savců byly i jejich nebývalé mentální schopnosti, za nimiž stojí část jejich mozku, přezdívaná někdy »nejsložitěji organizovaná hmota ve vesmíru«. Řeč je pochopitelně o mozkové kůře, zvláště o její části, která je typicky »savčí« – neokortexu. Jeho jedinečné uspořádání bylo dlouho považováno za vývojovou novinku, tzv. apomorfii savců (viz rámeček). Práce týmu z University of California v San Diegu, vedeného Harvey J. Kartenem, přispěly k tomu, že tato »pravda« bude muset zmizet z učebnic. Podle nich je třeba hledat původ uspořádání této struktury podstatně hlouběji v evoluční minulosti.

Jedinečná evoluční nadílka
 Šedá kůra mozková je z větší části pouze z těl nervových buněk a má na svědomí řadu typických »vyšších« funkcí mozku. Díky ní savci komunikují, pamatují si a rozumějí. My, lidé, a také některá zvířata (např. šimpanzi či některé druhy delfínů) také díky ní dostáváme alespoň část naší činnosti pod vědomou kontrolu a uvědomujeme si sami sebe. Tuto jedinečnou evoluční inovaci však nadělila příroda pouze vývojově nejodvozenější skupině obratlovců: savcům, mezi které má tu čest patřit i náš druh. I přes intenzivní výzkum je však na naší mapě poznání neokortexu převažují bílá místa. Jedním z nich je i problém přesného vystopování její evoluční historie.

Neobvykle komplikovaná struktura
 Neurologové měli posledních 40 let za to, že savčí neokortex má tak jedinečné rysy, že jejich předlohu ani obdobu nenalezneme u žádné mozkové struktury ostatních živočichů. Tím nejdůležitějším je takzvaná laminace neboli rozdělení do několika (až šesti) vrstev. Každá z vrstev kůry je tvořená jiným typem buněk a má jiné spojení s dalšími vrstvami kůry i dalšími oblastmi nervové tkáně. Tyto vrstvy, které tak vytvářejí specifické funkční moduly, jsou oddělené paprskovitě seskupenými sloupci jiného typu buněk. V savčích mozcích nacházíme tuto strukturu již celou »naráz«, tedy bez zřetelných mezistupňů. Nové metody, které do zkoumání mozku zavedl tým prof. Kartena, však napomohly odhalit, že vědci se dříve jen »špatně dívali«.

Nečekaně »chytří« ptáci
 Třetihory a čtvrtohory, tedy období připsané nadvládě savců, má však i dalšího evolučního vítěze – ptáky. Struktura jejich mozku je odlišná – evoluce se zde vydala jinou cestou. Experimenty etologů ukázaly, že ptáci v mnoha ohledech v intelektuálních kapacitách za savci nezaostávají. Začít s detailním zkoumáním ptačích mozků je tedy jen přirozené. Řadu funkcí, které má u savců na starosti mozková kůra, přebrala u ptáků jiná struktura corporum striatum neboli žíhané těleso. Tým profesora Kartena se rozhodl zkoumat mozek jednoho z nejběžnějších laboratorních zvířat, kuřat čili kura domácího (Gallus gallus). Vysoce senzitivními metodami zobrazování prozkoumali oblast kuřecího mozku, která je analogická té oblasti, která je u savců zodpovědná za analýzu sluchových podnětů. K jejich překvapení zde odhalil strukturu velmi podobnou té, kterou známe od savců. A jaký z toho plyne závěr? „Struktura neokortexu savců nebyla jedinečným darem evoluce. Jak struktury ptáků, tak savců se vyvinuli z té, kterou měl i jejich společný předek, který žil asi před 300 miliony let,“ uzavírá prof. Karten. Struktura neokortexu se tak rázem přesunula ze savčí apomorfie do pleziomorfie společné velkému počtu obratlovců (viz rámeček).

Když se v evoluci řekne nové…
Německý entomolog a evoluční biolog Willi Hennig (1913–1976) jako první formuloval zásady tzv. kladistiky, tedy odvětví evoluční biologie, které se zabývá vzájemnou příbuzností organismů. Mimo jiné zavedl i řadu pojmů, které dnes patří mezi evolučními biology k základnímu »nářadí« jejich disciplíny. V první řadě jasně určil, že některé znaky organismů mohou být považovány za »primitivní«, tedy evolučně staré. Takové znaky sdílí široké skupiny organismů (např. čtyři končetiny či jejich rudimenty mají všichni čtvernožci). Takto široce rozšířené vlastnosti nazýval Hennig plesiomorfie. V průběhu evoluce se však postupně vynořují i evoluční novinky, které lze nalézt jen u menších a odvozenějších skupin (např. peří, které je společné jen ptákům). Tyto vlastnosti označoval jako apomorfie. Je však třeba mít vždy na paměti, že pojem »nové« a »staré« je v evoluci vždycky relativní. Zaměříme-li se např. pouze na ptáky, je peří jejich pleziomorfií. Z pohledu celé biologie obratlovců se však jedná o apomorfii, typickou právě jen pro jednu jedinou jejich skupinu – ptáky.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Číňané šetří čas i peníze: Klonují osvědčené policejní psy

Číňané šetří čas i peníze: Klonují...

Vycvičit dobrého policejního psa není žádná sranda. Číňané se proto rozhodli...
Biologové našli inspiraci ve Star Wars

Biologové našli inspiraci ve...

V Kolumbii objevili šest různých dosud nepopsaných pavouků, čtyři z...
Robotická ponorka Harald bude monitorovat výskyt planktonu

Robotická ponorka Harald bude...

Nerovnoměrné rozmístění planktonu v oceánech přivedlo vědce k rozhodnutí, že...
Čápi jsou zpět. Jaro se chystá převzít vládu

Čápi jsou zpět. Jaro se chystá...

Jaro ožívá. Prvním ze sledovaných poslů jara, jejichž postupný přílet děti v rámci...
Smutný konec velkého aligátora

Smutný konec velkého aligátora

V uplynulých dnech byl v USA ve státě Georgia objeven v zavlažovacím...
Projekt na stavbu vodní elektrárny ohrožuje orangutany v Indonésii

Projekt na stavbu vodní elektrárny...

V pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra se bude stavět vodní...
Technologií k ochraně zvířat: Drony s infračervenou kamerou budou počítat koaly v husté vegetaci

Technologií k ochraně zvířat: Drony...

Koala medvídkovitý patří mezi nejznámější zástupce australské fauny. Jeho...
Ptákem roku je hrdlička divoká

Ptákem roku je hrdlička divoká

Hrdlička divoká byla odedávna symbolem lásky a víry. Dnes se navíc stává tváří...
V amazonské džungli bylo nalezeno tělo mohutného kytovce

V amazonské džungli bylo nalezeno...

V zalesněné části ostrova Marajó jsou lidé zvyklí na výskyt mnoha druhů...
Byla nalezena „vyhynulá“ želva

Byla nalezena „vyhynulá“ želva

Na ostrově Fernandina v souostroví Galapágy objevili biologové...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Největší archeologické podvody: Fudžimurovy artefakty

Největší archeologické podvody:...

Všechno začne když Šiniči Fudžimura (*1950) jako kluk najde doma na dvoře...
Sčítání ptáků na krmítkách ovládla koňadra

Sčítání ptáků na krmítkách...

První lednový víkend byl v Česku ve znamení sčítání ptáků na krmítkách, do kterého...
Potápěče málem spolkla velryba: Z lodi to pozorovala jeho žena!

Potápěče málem spolkla velryba: Z...

K čemu může dojít při podvodním filmování hejna sardinek?...
Timbuktu: Tajemné Cambridge afrického kontinentu

Timbuktu: Tajemné Cambridge...

„Sůl přichází ze severu, zlato z jihu, ale boží slovo a drahocenná...
Zelené ledovce nejsou jen anomálií: Mají svou funkci, tvrdí vědci

Zelené ledovce nejsou jen anomálií:...

Zelené ledovce. toto slovní spojení zní jako z dobrého scifi filmu,...
Množství a kvalita spánku: Na co si dát pozor?

Množství a kvalita spánku: Na co...

Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše můžeme...
Korzár Henry Every házel vzbouřence jako potravu rybám!

Korzár Henry Every házel...

Tělo zastřeleného muže žbluňkne do vln u pravého boku lodi. „Každý, kdo se...
Co když přestanou zabírat léky na kapavku?

Co když přestanou zabírat léky...

Jako všechny organismy, i bakterie se vyvíjejí. Antibiotika, která byla ještě v minulé...
Jak zachránit život? Zeptejte se těchto mazlíčků!

Jak zachránit život? Zeptejte se...

Možná máte psa, možná kočku, křečka nebo jiné zvíře. Nejspíše...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.