Domů     Vesmír
Hon na magnetické monopoly opět nebyl úspěšný
21.stoleti 20.9.2010

O magnetických monopolech se toho mezi fyziky napsalo tolik, že prakticky připomínají Červenou Karkulku: každý ji zná, ale nikdy ji nikdo neviděl. Poslední výpravy, které se vydaly na lov těchto záhadných částic naznačují, že jejich hledání může být zcela marné. Magnetické monopoly jsou zkrátka příliš velká přírodní raritka. O magnetických monopolech se toho mezi fyziky napsalo tolik, že prakticky připomínají Červenou Karkulku: každý ji zná, ale nikdy ji nikdo neviděl. Poslední výpravy, které se vydaly na lov těchto záhadných částic naznačují, že jejich hledání může být zcela marné. Magnetické monopoly jsou zkrátka příliš velká přírodní raritka.

Z učebnic fyziky víme, že elektrický náboj mají elementární částice rozložený rovnoměrně. Elektron má náboj jen záporný, proton zase jen kladný. Oproti tomu magnety mají póly vždy dva: jeden kladný, druhý záporný. Existenci magnetických monopolů, tedy magnetických částic, které mají pouze jediný pól, předpověděl již v roce 1931 britský kvantový fyzik Paul Dirac. Zájem o ně se znovu obnovil díky formulaci teorie superstrun, která jejich existenci taktéž předpovídá. Kdyby byly tyto zbytečky po prvních okamžicích vesmíru skutečně objeveny, znamenalo by to pro strunovou  teorii víceméně nepřímé potvrzení. Objev magnetických monopolů proto představuje pro experimentální fyziku jednu z největších výzev. Kde však tyto tajemné částice hledat? Podle většiny teoretických modelů jsou tyto částice příliš hmotné na to, aby byly objeveny při srážkách v částicových urychlovačích. Nezbývá tedy nic jiného, než vydat se hledat je přímo „v terénu“. „Lov“ na tak vzácné částice je však extrémně náročný a po dlouhá desetiletí nebyl korunován úspěchem. Dobrou zprávu bohužel nepřinesly ani dvě nedávno publikované studie mezinárodních vědeckých týmů, které obsluhují zařízení umístěná v blízkosti jižního magnetické pólu země.  Ani neutrinový  teleskop ANITA, umístěný v balónu, ani série senzorů  zapuštěných do antarktického ledu zvaná AMANDA nepřinesly kýžený výsledek. I přes další neúspěchy se však vědci nevzdávají. Velké naděje nyní fyzikové vkládají do následovníka AMANDY, zařízení  IceCube. Tento gigant mezi měřícími přístroji je schopen prozkoumat až 1 km3 ledu.

Související články
Vesmír 15.2.2025
V hlubinách Středozemního moře fyzici zaznamenali stopu subatomární částice, která se obvykle řítí vesmírem neuvěřitelnou rychlostí. Jedná se o nejenergetičtější neutrino, jaké bylo kdy na Zemi zaznamenáno, a vědci nemají tušení, odkud přišlo. „To, co jsme objevili, je podle našeho názoru nejenergetičtější neutrino, jaké kdy bylo na Zemi detekováno,“ uvedl fyzik z Amsterdamské univerzity Paul […]
Vesmír Zajímavosti 14.2.2025
Ve filmu Andělé a démoni natočeném podle thrilleru Dana Browna s Tomem Hanksem v hlavní roli ukradnou teroristé antihmotu, aby s její pomocí vyhladili Vatikán. Ačkoliv se vědci chystají antihmotu přepravovat náklaďákem po Evropě, filmová situace naštěstí nastat nemůže. Přepravované množství bude příliš malé na to, aby vyvolalo rozpoznatelnou explozi. Přesto si přeprava žádá pečlivou […]
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz