Domů     Příroda
Vytváření rotace ve vulkanickém oblaku
21.stoleti
od 21.stoleti 17.9.2010

Země pod námi je pouhou tenoučkou pevnou kůrou, která spočívá na nepředstavitelné mase žhavé měkké horniny zvané magma.
Země pod námi je pouhou tenoučkou pevnou kůrou, která spočívá na nepředstavitelné mase žhavé měkké horniny zvané magma.

Horoucí magma je lehčí než okolní hornina, takže stoupá vzhůru. Pokud narazí na slabší místo v zemské kůře, shromažďuje se v mohutné bublině zvané magmatický krb. Jakmile se v něm nahromadí dostatečný tlak, magma vyrazí na povrch a vzniká sopka (vulkán)
Sopky mohou vyvolat lavinu popela a plynů horkých až 700°C, která se valí rychlostí až 200 km /hod. a ničí vše, co jí stojí v cestě.
V průběhu erupce dochází k odplynování magmatu, čímž se uvolňují sopečné plyny, které mohou změnit klimatické podmínky na velkém území. Pro sopky je tedy příznačné, že se z jejich jícnu valí vzhůru k nebesům sopečný oblak (mrak).
Dosud se předpokládalo, že oblaka sopečných plynů a prachu nijak nerotují – pouze stoupají kolmo vzhůru a v horní části se kruhovitě rozšiřují do podoby jakéhosi deštníku. Odborníci z University of Illinois (USA) si ovšem nedávno při pozorování časosběrných snímků erupce filipínské sopky Pinatubo (z roku 1991) povšimli, že okraje mraku se postupně dělí do pětice laloků. Něco podobného pak objevili i na snímcích dalších sopečných výbuchů.
Zjistili, že laloky vznikají kvůli dosud nepozorované rotaci oblaku proti směru hodinových ručiček, která vytváří odstředivou sílu. Rotace zřejmě vzniká v důsledku interakce mezi stoupajícím oblakem a horizontálními větry. Nově pozorovaný jev vědci označili jako vulkanickou mezocyklónu. Předpokládají, že může být hnací silou, která v blízkosti místa erupce vyvolává malá tornáda, vodní smrště nebo tzv. prachové rarášky (čertíky), což jsou víry.

Dva mechanismy vytváření rotace v sopečném mraku
Vědci zatím poznali dva různé mechanismy vytváření rotace ve vulkanickém oblaku. Oblak stoupá vzhůru rychlostí 200 – 600 metrů za sekundu.
1. Větry z okolí sopky mohou působit jako horizontální vírové trubice, které ho naklánějí a natahují. Tento mechanismus se podobá jevům, které můžeme vidět při bouřce.
2. Vířivé spirály a víry ze sopečného prostředí se mohou samy formovat a vytvářet horizontální prstence. To je příčinou, proč se vytvářejí neforemně vyhlížející tvary vulkanických oblaků.

reklama
Související články
Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření, varuje nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C. Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději […]
Seriál The Last Of Us, ve kterém důležitou roli hraje parazitická houba, je hitem poslední televizní sezóny. Že tvůrci seriálu měli slušné biologické znalosti, svědčí i nový objev, ke kterému došlo v Brazílii. Badatelé objevili v brazilském pralese parazitickou houbu, která je postrachem zdejších pavouků. Jedná se o celkem vzácný organismus a patří do skupiny […]
Příroda je umělec, který nespěchá. Se svými díly si dává na čas, ta však nakonec stojí za to. Takový Grand Canyon, známý útvar ležící na jihozápadě USA, vznikal 6 000 000 let. Těžko odhadnout, kolik vody zatím uplynulo v řece Colorado, která jej jako nástroj sochaře vytvořila. Grand Canyon neboli Velký kaňon je 446 kilometrů […]
Vydejte se společně s populárním biologem za poznáním křehké biodiverzity naší planety. V první řadě čtyřdílného dokumentu Divočina Patricka Aryeeho se společně s dalšími odborníky a aktivisty vypravíte na inspirativní cestu do nejdivočejších koutů světa. Zjistíte, jak zdánlivé drobnosti udržují ekosystémy v rovnováze, jak složitá síť interakcí spojuje koruny stromů s neviditelným světem pod našima […]
Neodvratitelná je sudba vysychajícího Aralského jezera. Z kdysi obří vodní plochy zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům – mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším jezerem na Blízkém východě. Voda v bezodtokém jezeře, které mělo dříve rozlohu 5000 km2 jako Ústecký kraj, ubývá nepřetržitě od […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz