Domů     Vesmír
Co skrývá tajemná »měsíčnina“«?
21.stoleti 17.9.2010

Když jsem se v Praze při exkluzivním rozhovoru pro 21. STOLETÍ zeptal „posledního muže na Měsíci“ – amerického astronauta Eugene A. Cernana – co ho při pobytu na měsíčním povrchu překvapilo, uvedl, že nečekaný nález půdy oranžového zbarvení.

Když jsem se v Praze při exkluzivním rozhovoru pro 21. STOLETÍ zeptal „posledního muže na Měsíci“ – amerického astronauta Eugene A. Cernana – co ho při pobytu na měsíčním povrchu překvapilo, uvedl, že nečekaný nález půdy oranžového zbarvení.

Eugen A. Cernan (nar. 14. 3. 1934), jenž má slovenské a české předky, se do vesmíru premiérově vydal 3. 6. 1966 s kosmickou lodí Gemini.

Měsíc už znal
Na cestu k Měsíci poprvé odstartoval v květnu 1969 s vesmírným plavidlem Apollo 10 a lunárním modulem LM-12 Challenger, který pilotoval při letu Apollo 17. Na měsíčním povrchu přistál 11. prosince 1972 ve 13 km širokém údolí pohoří Taurus-Littrow. Ve vzdálenosti 400 000 km od Země prožil 74 hodin, 59 minut a 40 sekund. Při návratu  v měsíčním prachu zanechal otisky bot (velikost 10) jako zatím poslední pozemšťan.
Předtím s kolegou Harrisonem Schmidtem (geologem) uskutečnil tři výpravy po měsíčním povrchu. Nachodili a ve speciálním vozítku najezdili 35,7 km. Nasbírali 110, 52 kg hornin, které poté prozkoumali vědci.

Šlo o vesmírnou náhodu
Nechyběla mezi nimi oranžová »měsíčnina«. K ní astronaut 21. STOLETÍ upřesnil: „Oranžovou půdu jsme našli zcela náhodně. Teď už vím, že kupodivu obsahovala chemické prvky z měsíčních hlubin. Tak jsme snadno získali informace o vnitřní struktuře Měsíce, jakých bychom nemohli dosáhnout žádným jiným způsobem. Vědci tím odhalili další měsíční tajemství. Oranžová půda patří k nejpřekvapivějším objevům celého programu Apollo, který změnil lidské dějiny. Samozřejmě se dál zkoumá.“
Většina měsíčních hornin je uložena v Lunar Receiving Laboratory v Houstonu. (Odtud roku 1976 část zásob přesunuli na leteckou základnu Brooks Air Force Base v texaském San Antoniu, kde vznikl druhý sklad mimozemských hornin.)

Promluví neobvyklé prvky?
Vědci provedli rozbor podivných vzorků z měsíčního povrchu. Zjistili, že oranžový substrát obsahuje kousíčky menší než 0,1 milimetru. Některé z nich představují nejmenší částice doposud nalezené na Měsíci. Jak to u zásadních objevů bývá, také zde se vytvořilo několik hypotéz. Např. lunární geologové se domnívají, že oranžová půda byla vytvořena starodávným žhavým výronem.
Nyní dokončují poslední fáze podrobných chemických a datovacích analýz, které ukazují, že při explozivní vulkanické erupci před 3,64 miliardy let se malé kapky roztavené horniny rychle ochladily do téměř sférických barevných zrn. Na Měsíci jsou horniny bohaté na vápník a hliník, jindy na hořčík, draslík, fosfor. Někde nechybí vysoké koncentrace radioaktivních prvků uranu a thoria. Původ některých neobvyklých prvků nalezených v půdě zůstává ovšem stále záhadou.
Více se dozvíte:
www.nasa.gow

Měsíční horniny se představují
Na Zemi se podařilo v průběhu sedmdesátých a na začátku osmdesátých
let 20. století dopravit několik set kilogramů  hornin, které vznikly na Měsíci. Jejich stáří se pohybuje od 3,1 mld. let u tmavých bazaltů (vyplňujících měsíční „moře“) až po více než 4,4 mld. let  u světlých hornin, které tvoří měsíční vysočiny a pohoří. Vzhledem k tomu, že se na Měsíci nevyskytuje voda v tekutém stavu, nemohou se zde vytvořit některé minerály, které se nacházejí na Zemi. Naopak byly na Měsíci objeveny minerály, které se na Zemi nevyskytují.


Existují tři možnosti, jak se měsíční horniny dostávají na Zemi:
1. Při programu Apollo členové kosmických misí Apollo 11–17 přivezli 381,7 kg těchto hornin.
2. Vypouštění sovětských automatických meziplanetárních sond v programu Luna při misích Luny 16 (z roku 1968), 20 (r. 1972) a 24 (r. 1976) znamenalo celkem 337 gramů měsíčních hornin.
3. Před začátkem kosmického výzkumu horniny z Měsíce dopadly na Zemi ve formě meteoritů. Neexistovala však možnost odlišit je od jiných meteoritů. Prvním rozpoznaným měsíčním meteoritem je ALHA 81005 nalezený 18. 1. 1982 v Antarktidě. Od té doby přibylo několik desítek »měsíčních poslů«. Nevýhodou měsíčních meteoritů je, že nelze poznat, z jaké části Měsíce pocházejí.

Předchozí článek
Související články
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
V sedmdesátých letech někteří badatelé s optimismem říkali, že jsme odhalili 95 procent tajemství kosmu. S kvalitnějšími pozorovacími technikami není od věci si přiznat, že toto číslo bylo značně nadhodnocené. Do toho obrazu zapadá i záhadný signál, jehož původ je mimo naší galaxii. Ne, Jednadvacítka nepřevlékla kabát a nezačíná psát jako naši kolegové z Enigmy. […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz