Takzvaná biomimetika, neboli napodobování přírody lidskou rukou, je jedním z nejprogresivněji se rozvíjejících oborů. Inženýři z amerického Stanfordu se nedávno inspirovali nohami ještěrek gekonů a postavili podle nich robota, který umí šplhat po i po skle.

Napomoci lidem či robotům v chůzi po hladkých a kolmých plochách a napodobit tak komixového hrdinu Spidermana se snaží prostřednictvím nejrůznějších technologických fíglů inženýři z celého světa. Na prestižním Stanfordu vsadili na napodobování zvířete, které se nabízí snad ze všech nejvíce – ještěrky gekona. Pro gekony je důležité, aby se dokázali na kluzké ploše jak snadno přichytit, tak stejně snadno končetinu od plochy „odlepit“ bez toho, aby museli vyvíjet příliš velkou sílu. A jak se jim to vlastně daří? Jejich chodidla jsou pokryta drobnými chloupky, sétami, které jsou asi 10x slabší, než jsou lidské vlasy. Ty se navíc ještě dělí na drobnější a drobnější linie zvané spatuly, které na svých konečcích měří pouze několik milimetrů. Mezi drobounkými „chloupky“ a podložkou mohou díky této úpravě působit molekulární síly, takzvané ven der Waalsovy interakce, které jsou schopné „přebít“ účinky gravitace a udržet ještěrku i v těch nejkrkolomnějších polohách. Tým Marka Cutkoskyho přišel s nápadem, jak výzbroj, kterou nadělila příroda ještěrkám, napodobit. „Přísavky“ robota vyrobili z gumovitého materiálu, který obohatili o drobounké „chloupky“ ze zvláštního polymeru, jejichž struktura se  snaží napodobovat architekturu známou z od gekonů. Jejich Stickybot, jak mechanické ještěrce přezdívají, už má za sebou řadu důležitých (po)kroků – poměrně hravě se udrží na stěně, na níž jeho pohyb nezanechává žádné stopy. Vědci nyní pracují na technologii Z-man, která by byla schopná udržet na stěnách i nás lidi.