Domů     Objevy
Potápník s „bifokálními brýlemi“
21.stoleti 30.8.2010

Nedávný objev schopností larev jednoho z amerických druhů brouků potápníků odborníkům doslova vyrazil dech. Je totiž prvním známým druhem živočicha, jehož oči jsou tvořeny „bifokálními čočkami“. Díky těmto „dvěma očím v jednom“ může larva vidět oba obrazy současně. Nedávný objev schopností larev jednoho z amerických druhů brouků potápníků odborníkům doslova vyrazil dech. Je totiž prvním známým druhem živočicha, jehož oči jsou tvořeny „bifokálními čočkami“. Díky těmto „dvěma očím v jednom“ může larva vidět oba obrazy současně.

Na krásně vybarveného, si 1 cm dlouhého potápníka druhu Thermonectus marmoratus, narazíte nejspíše v jižních oblastech Spojených států a severu Mexika. Podobně jako všichni potápníci, jsou i tito brouci nesmiřitelnými dravci. Pro vylepšení jejich loveckých vyhlídek se podle vědců z univerzity v Cincinati u jejich larev vyvinulo takové  evoluční vylepšení stavby oka, které nemá podle našich současných znalostí obdoby u žádného z žijících organismů. Larvičky vidí své okolí, a především larvy komárů, jimiž se živí, prostřednictvím 12 drobných oček (omatidií). Přinejmenším u čtyřech z nich objevili vědci to, co nazývají „dvě oči v jednom“. Čočka oka  má podobně jako bifokální brýle dvě ohniska, mezi nimiž může přepínat. Dvojí obraz nakonec vzniká díky tomu, že za ní jsou v různých hloubkách uloženy dvě různé sítnice. Vědci se domnívají, že pozoruje-li larva svou kořist, vidí jedním okem vlastně oba dva obrazy naráz. Objev takto neobvyklé organizace oka byl tak překvapivý, že vědci nejprve skutečně „nevěřili svým vlastním očím“. „Byl to můj první vlastní výzkumný projekt a zcela vážně jsem si myslela, že jsem udělala chybu. Díky přesnějším experimentům jsem proto chtěla svou původní hypotézu sprovodit ze světa. Další testování pomocí laseru však ukázalo, že byla správná,“ neskrývá své překvapení hlavní autorka studie, zatím stále studentka Annette Stowasserová.  

Související články
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Rychlejší, levnější a také ekologicky udržitelnější vývoj léků umožní průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou ve výzkumném institutu CATRIN při Univerzitě Palackého vyvíjí Alexander Dömling. Evropská výzkumná rada mu na to udělila prestižní grant s dotací 3,4 milionu eur. Cíl pětiletého projektu prozrazuje již jeho název: Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS). Výzkumníci budou provádět chemické […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz