Odpověď na otázku, kdy se vlastně z obrovitého molekulárního mračna začala vytvářet naše sluneční soustava, podává v první řadě studium meteoritů. Nový průzkum meteoritu NWA 2364, který v roce 2004 dopadl v Maroku, posunul odhady stáří naší soustavy o drobný kousek dozadu.
Takzvané inkluze neznamenají pro mineraloga nic jiného, než drobné kousíčky cizorodého materiálu, které zůstaly z nějakého důvodu uvězněny v minerálu jiném. Inkluze dokonale zakonzervované v některých meteoritech mohou poskytnout cenné informace, především o svém vlastním stáří. A jelikož jsou všeobecně považovány za nejstarší kusy pevné látky ve sluneční soustavě, je analýza meteoritů pro astronomy tradičním vodítkem pro určení jejího stáří. Dřívější odhady, založené na průzkumu meteoritů Efremovka (Kazachstán) a Allende (Mexiko), se pohybovaly kolem čísla 4,56 mld let. A jak vědci vlastně k tomuto číslu dojdou? Princip jejich chronometru je založen na tom, že prvky a jejich izotopy nejsou zcela stabilní, ale v průběhu času se jeden ve druhý samovolně rozpadají. Poté již stačí porovnat poměr koncentrace výchozí látky a produktu rozpadu a odhad stáří je na světě.
Kosmochemička Meenakshi Wadhwa spolu se svou kolegyní z Arizona state University Audrey Bouvierovou pojaly podezření, že data získaná z analýzy meteoritu Allende nejsou příliš spolehlivá, neboť tento minerál během své historie přinejmenším jednou zcela roztál a znovu zatuhl. Zaměřily se tedy na analýzu inkluzí z meteoritu NWA 2364, přičemž k jeho analýze použily dvou metod: určení poměrů dvou izotopů olova a poměru hliníku a hořčíku. Výsledky z obou metod se výjimečně přesně shodovaly: oba určili stáří inkluzí na 4,5682 mld let, oproti dřívějším odhadům tedy o 0,3 – 1,9 miliónu let nazpět. „Na první pohled se tento rozdíl nezdá příliš významný. Když si ale uvědomíme, že to podstatné ve formování naší soustavy se seběhlo během 5 – 10 miliónů let, je určení přesného stáří velmi důležité. Jen tak budeme moci přesně odhadnout přesnou posloupnost prvních událostí,“ vysvětluje nezvykle půvabná vědkyně Meenakshi Wadhwa.
