Domů     Vesmír
Sluneční soustava lehce zestárla
21.stoleti 24.8.2010

Odpověď na otázku, kdy se vlastně z obrovitého molekulárního mračna začala vytvářet naše sluneční soustava, podává v první řadě studium meteoritů. Nový průzkum meteoritu NWA 2364, který v roce 2004 dopadl v Maroku, posunul odhady stáří naší soustavy o drobný kousek dozadu.Odpověď na otázku, kdy se vlastně z obrovitého molekulárního mračna začala vytvářet naše sluneční soustava, podává v první řadě studium meteoritů. Nový průzkum meteoritu NWA 2364, který v roce 2004 dopadl v Maroku, posunul odhady stáří naší soustavy o drobný kousek dozadu.

     Takzvané inkluze neznamenají pro mineraloga nic jiného, než drobné kousíčky cizorodého materiálu, které zůstaly z nějakého důvodu uvězněny v minerálu jiném. Inkluze  dokonale zakonzervované v některých  meteoritech  mohou poskytnout cenné informace, především o svém vlastním stáří. A jelikož jsou všeobecně považovány za nejstarší kusy pevné látky ve sluneční soustavě, je analýza meteoritů  pro astronomy tradičním vodítkem pro určení jejího stáří. Dřívější odhady, založené na průzkumu meteoritů Efremovka (Kazachstán) a Allende (Mexiko), se pohybovaly kolem čísla 4,56 mld let. A jak vědci vlastně k tomuto číslu dojdou? Princip jejich chronometru je založen na tom, že prvky a jejich izotopy nejsou zcela stabilní, ale v průběhu času se jeden ve druhý samovolně rozpadají. Poté již stačí porovnat poměr koncentrace výchozí látky a produktu rozpadu a odhad stáří je na světě.

     Kosmochemička Meenakshi Wadhwa spolu se svou kolegyní z Arizona state University Audrey Bouvierovou pojaly podezření, že data získaná z analýzy meteoritu Allende nejsou příliš spolehlivá, neboť tento minerál během své historie přinejmenším jednou zcela roztál a znovu zatuhl. Zaměřily se tedy na analýzu inkluzí z meteoritu NWA 2364, přičemž k jeho analýze použily dvou metod: určení poměrů dvou izotopů olova a poměru hliníku a hořčíku. Výsledky z obou metod se výjimečně přesně shodovaly: oba určili stáří inkluzí na 4,5682 mld let, oproti dřívějším odhadům tedy o 0,3 – 1,9 miliónu let nazpět. „Na první pohled se tento rozdíl nezdá příliš významný. Když si ale uvědomíme, že to podstatné ve formování naší soustavy se seběhlo během 5 – 10 miliónů let, je určení přesného stáří velmi důležité. Jen tak budeme moci přesně odhadnout přesnou posloupnost prvních událostí,“ vysvětluje nezvykle půvabná vědkyně Meenakshi Wadhwa.

 

Předchozí článek
Související články
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Vesmír 5.7.2025
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako neznámé těleso na výstředné dráze a podle odborníků se jednoznačně jedná o kometu mezihvězdného původu. „Tohle těleso se pohybuje opravdu rychle,“ uvedl ředitel Centra pro studium blízkozemních […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz