Jen málokterý moment během sportovních utkání k sobě přitahuje tolik pozornosti jako penalta, která může během několika vteřin rozhodnout o tom, na co se týmy připravovaly po celé měsíce či roky.
Vědci z několika britských univerzit se rozhodli prozkoumat oba klíčové aspekty pokutového kopu – matematický i psychologický. Černého Petra potenciálního neúspěchu mají podle nich ti, kteří se chystají vsítit.
Krása fotbalu a vlastně všech dalších her spočívá právě v tom, že neexistuje žádný dopředu daný scénář, jak se bude hra vyvíjet. Míč je kulatý a na tom, kam se nakonec dostane, totiž rozhodují dopředu nepředvídatelné vlivy.
Přesto, nebo právě proto se pozornost vědců soustředí na ty herní situace, jejichž scénář je ve všech zápasech pevně předepsán pravidly. Nejnebezpečnější z těchto takzvaných standardních situací je přirozeně pokutový kop, penalta.
Nepřekvapí, že největší zájem teoretiků o pokutové kopy je v kolébce fotbalu, v Anglii. Odborníci potenciálním střelcům doporučují penalty především trénovat.
Matematicky dokonalý kop Profesor Tim Cable si pro své odborné působení zvolil místo fotbalem skutečně „nasáklé“ – severoanglický Liverpool. Na místní Univerzitě Johna Moora má na starosti nejen vedení zdejší Fakulty sportu, ale především vede řadu konkrétních výzkumů.
V nedávné době jej v odborné obci proslavila analýza penaltových kopů vstřelených v Lize mistrů, k níž využil záběry vysokorychlostní kamery umístěné uvnitř brány. A jaký je podle něj recept na ideálně kopnutou penaltu?
Klíč k úspěchu je především v přesném umístění kopu. To nejlepší místo se podle něj nachází v blízkosti horních rohů branky, ideálně asi 0,5 metru pod horním břevnem a 0,5 m od krajní tyče, kam brankář nejhůře dosáhne.
Střelec si musí také dobře rozvážit, jakou silou do míče kopne. Podle prof. Cablea je ideální udělit míči rychlost v rozmezí mezi 90–104 km/h. Jakákoliv rychlejší rána již příliš zvyšuje riziko nepřesnosti, pomalejší zase dává brankáři šanci se na zákrok připravit.
Posledním důležitým spojencem střelce je i moment překvapení. Na své straně jej má, buď když se mu podaří vypálit do tří sekund po hvizdu píšťalky rozhodčího, nebo naopak až 13 sekund po něm. Delší otálení se střelou totiž dokáže podlomit brankářovo soustředění.
Brankáři, dívej se na boky!Sportovní psycholog Greg Wood z univerzity v britském Exeteru šel na výzkum dění směstnaného do několika rozhodujících sekund jinou cestou. Brankářům i střelcům univerzitního fotbalového týmu nasadil speciální brýle, které monitorovaly pohyb očí.
Jeho výzkum víceméně potvrdil starou pravdu, že optická a motorická centra pracují do značné míry synchronizovaně. Jinými slovy – místo, kam se střelec dívá, je s velkou pravděpodobností tím, které se nakonec bude snažit zasáhnout.
Jelikož je brankář hlavní dominantou jinak prázdné brány, směřuje střelcův pohled podvědomě právě na něj. Na střelcově straně však přirozeně pracuje větší nervozita a tak své pohyby dokáže méně kontrolovat vůlí.
Tipem pro brankáře je proto sledovat nejen jeho pohled, ale i nohy a zejména boky těsně před tím, než se udeří nohou do míče. Poslední rada, kterou lze podle Grega Wooda udělit zase střelcům zní: Vyber si místo a vystřelil do něj bez ohledu na jakékoliv pohyby brankáře.
„Je však jasné, že schopnost přesné střelby nespadne z nebe. Aby hráče ve stresových situacích jejich schopnosti nezradily, je třeba je neustále trénovat,“ přidává nakonec vlastní verzi Leninova hesla „čit se, učit se, učit se“ mladý britský psycholog.
Penalty ve statistikáchV roce 2008 si nechala firma Castrol vypracovat podrobný průzkum penaltových kopů z posledních tří ročníků ligových soutěží Anglie, Španělska, Itálie, Francie a Německa, připočítali i výsledky v Lize mistrů, Poháru UEFA i Evropského šampionátu.
Brankáři z něj však nevycházejí jen jakou pouhé pasivní loutky v rukou Náhody. Z celkového počtu 1527 případů skončil míč v síti v „pouhých“ 75,7 % případů. Ze všech pokutových kopů tedy nebývá proměněna celá čtvrtina!
Jistou část nevydařených kopů lze beze vší pochybnosti svést na střelce. 3,6 % pokusů zamířilo zcela mimo branku, další 3,5 % zastavily tyče. Celých 18,2 % střel se však podařilo zastavit brankářům. Za největšího „čaroděje“ mezi břevny lze považovat bývalou portugalskou brankářskou jedničku Ricarda Pereiru, který ve sledovaném období chytil z deseti penalt čtyři, a další dvě mířily mimo branku.
Naopak velkými šťastlivci při penaltách nejsou takové brankářské ikony, jako je náš Petr Čech či Ital Gianluigi Buffon.
Nenechte si ujít další zajímavé články
