Roboti již umějí vařit, hrát na housle nebo vyučovat ve školách. Ale ruku na srdce, podobné stroje jsou spíše zajímavými kuriozitami. To ovšem neznamená, že by robotům neměla být věnována pozornost. V mnohých oblastech fungují jako neocenitelní pomocníci člověka, například v armádě, ale i při humanitárních misích nebo při likvidaci požárů. Podívejme se na takové roboty nyní podrobněji.
ŠIKULA DO TĚŽKÉHO TERÉNU
Písničku o poštovském panáčkovi, mířícím do Rokycan, zná každý. Jsou ovšem na světě místa, kam se takový poštovský panáček dostává obtížně. Ať to jsou místa odlehlá, či regiony postižené válkou nebo přírodní katastrofou a jejich infrastruktura je v zoufalém stavu. A vyslat sem poštovního panáčka hraničí s hazardérstvím.
Pošťáci však už mají zdatnou konkurenci v podobě robota. Tímto robotem je bezpilotní vrtulník SnowGoose Bravo. Může operovat až ve výšce pěti a půl kilometru a unese 600 kilogramů nákladu. V nouzi ani nemusí přistávat na pevné zemi, svůj náklad může shodit zavěšený na padácích. Pokud už se rozhodne přistát, je kompatibilní s jinými roboty, kteří jej mohou vykládat. Není vhodný pouze pro poštovní službu, ale třeba i pro humanitární mise.
Autonomie za každých okolností
Tenhle robůtek je opravdu velmi šikovný. Za pomoci kamer a různých čidel dokáže reagovat na nepředvídatelné situace. Ve chvíli ohrožení vystřelí světlice. Pochopitelně, že řízení systému může do ruky vzít i člověk, i když sedí třeba na základně vzdálené stovky kilometrů. Vše podstatné lze totiž sledovat pomocí kamery s vysokým rozlišením.
V současnosti je robot SnowGoose Bravo testován v kanadském Winnipegu a na jeho vývoj významně přispělo americké ministerstvo obrany.
SPECIALISTA NA ZÁPLAVY
Když se člověk podívá na televizní zprávy, může získat dojem, že žije v pekle. Tu řádí požáry, tam zase povodně, jinde třeba sesuvy půdy. Zachraňovat a pracovat v takových podmínkách je nesmírně obtížné. I v této oblasti se ovšem již objevují robotičtí pomocníci. Jedním z nich je Forager vyvinutý společností C-link Systems.
Robot na šesti kolečkách, který váží 544 kilogramů, spoléhá na lithiové baterie i na solární pohon. Podvozek je vyroben z hliníkových slitin, jaké se běžně užívají v leteckém průmyslu. Vzhledem k tomu, že pracuje ve vlhkém prostředí, nemá s vodou žádný problém a bez obtíží ji odolá.
Robot a´la bobr
Forager je primárně určen nikoliv k vojenským účelům, jak to u podobných robotů bývá, ale své uplatnění nachází především při povodních a záplavách. Dokáže naplnit a uzavřít pytle s pískem, které se poté používají jako hráz.
Tento šikovný robot může pracovat zcela sám, v jiném módu pak může být ovládán dálkově. Například ve chvílích, kdy se blíží povodeň, může budovat hráz po celou noc, aniž by potřeboval lidský dohled. Kromě toho dokáže kontrolovat a opravovat poškozená potrubí nebo elektrické vedení. Zkrátka, během povodní je to pomocník k nezaplacení.
TERÉNNÍ VŮZ, NEBO ROBOT? OBOJÍ!
Plně robotizované vozy už dávno nejsou žádnou vzácností. Prim v tomto ohledu hraje americký vojenský výzkumný úřad DARPA (více viz box). Ten má jasnou vizi, již za pět let by měla být celá třetina amerických bojových vozidel plně automatizována. Projekt DARPA každoročně pořádá závody plně automatizovaných vozů. Uskutečnily se třeba v poušti, ale i v obydlených oblastech. A rok od roku do cíle spolehlivě dojede stále více vozů.
Jedním z nejnadějnějších vozů tohoto typu je Oshkosh Terramax, který pochází z dílen společnosti Medium Tactical Vehicle Replacement. Existují dva základní typy tohoto robota, čtyřkolový a šestikolový, náhon na všechna kola je samozřejmostí. Obrněný automobil uveze 5 tun nákladu, v terénu se pohybuje pomocí palubních senzorů a navigačního systému GPS.
Bezpečný konvoj
Vývoj tohoto vozu se vzhledem k americké angažovanosti v Iráku a v Afghánistánu urychlil. Hnacím motorem tohoto urychlení byly ztráty na životech způsobené improvizovanými výbušnými zařízeními. Armádní kruhy s tímto vozem počítají do zásobovacích konvojů, které musí projet nebezpečným terénem. Plného nasazení by se měl dočkat v roce 2013.
Oshkosh Terramax má za sebou úspěchy i ve zmiňovaných závodech robotů pořádaných organizací DARPA. V klání, které se pořádalo v městské zástavbě, se ukázal jako nejspolehlivější a cílovou pásku protnul jako první. Zda bude podobně úspěšný i v horském terénu plném nebezpečných nástrah, to se již brzy ukáže.
NOČNÍ MŮRA OSTŘELOVAČŮ
Letos v únoru uskutečnily síly severoatlantické aliance a afghánských vládních jednotek rozsáhlý útok na pozice Talibanu. Opět se ukázalo nebezpečí takových útoků, ostřelovači čekali na vojáky schováni v záloze a v klidu mohli vysílat ze svých zbraní smrtonosné náboje. Takovým situacím se však již předchází pomocí dalšího robota.
Robůtek, zvaný Redowl, vypadá celkem sympaticky. Na první pohled připomíná projektor na pásovém podvozku. Není vybaven žádnou výzbrojí a vlastně ji ani nepotřebuje. Ke štěstí mu stačí špičkové senzory, kterými pátrá po nepřátelských sniperech. Jakmile nějakého najde, vojáci jsou varováni a ostřelovač to má v tu chvíli dosti nahnuté.
Vojín robot, do akce!
Redowl je dálkově ovládán z přenosného počítače. Vzhledem k tomu, že je vybaven kamerou s velkým zvětšením, umí si na dálku přečíst jmenovku vojáka a k rozpoznání přesného typu pušky mu stačí, aby si ze vzdálenosti jednoho a půl kilometru poslechl výstřel. Jeden takový robot stojí 3 miliony dolarů a již nyní je nasazován na bojištích americké armády.
A jeho nasazení je úspěšné. Jakmile zaregistruje svými čtyřmi mikrofony výstřel, během několika milisekund je schopen najít jeho zdroj. Přitom rozpozná typ zbraně, čímž rozliší nepřátelské jednotky od vlastních. Operátor sedící v bezpečí základny má potom k dispozici kameru, aby si mohl potenciálního ostřelovače z bezpečné vzdálenosti prohlédnout. Robot je vybaven soustavou infračervených laserů, které cíl osvítí a viditelně jej tak označí pro všechny vojáky s nočním viděním. Ovšem Redowl vlastně ani lidskou obsluhu nepotřebuje a umí vypjaté situace zvládat i bez asistence pozemních jednotek. Svým laserovým dálkoměrem změří vzdálenost k cíli, z navigačního systému GPS zjistí svoji polohu, podle magnetického kompasu určí, kterým směrem se dívá a na nic netušícího ostřelovače pošle letecký úder.
ROBOTICKÝ SOPTÍK
Povolání hasiče patří bezesporu k těm nejnáročnějším a nejnebezpečnějším. Proto je jen dobře, že vývojáři robotických zařízení myslí i na hasičské sbory. Důkazem je robot s nepříliš poetickým názvem RMP 400 vyvinutý společností Segway Robotics.
RMP 400 je vybaven vysokotlakovým vodním dělem, během jedné vteřiny je schopen vystříknout 40 litrů vody, což je srovnatelné s vodním dělem. Zhruba metrákový robot, o jehož energii se starají lithiové baterie, je řízen buď dálkově, nebo jsou pokyny pro něj „vyťukány“ na ovládacím panelu, který má skrytý na své zádi. Vzhledem k odolnému materiálu se může k ohnisku požáru přiblížit mnohem více, než ten jakýkoliv člověk. Dokáže totiž pracovat i v teplotách blížícím se 160 stupňům Celsia.
Bojovník s lesními požáry
Robot RMP 400 je již na trhu. Svá uplatnění našel především při hašení lesních požárů. Díky tvaru svých kol se tento robot může velice obratně pohybovat i ve špatném terénu, jeho pohyb připomíná spíše klouzání. Do akce byl již nasazen při rozsáhlých požárech lesů v Kalifornii.
Své uplatnění našel i v armádě, ta jej, pochopitelně že upraveného a bez vodního děla, používá jako přepravce nákladu na lodích. Jeden takový šikula vyjde na milion korun.
Výzkumné středisko Pentagonu
DARPA (v překladu Agentura pro výzkum pokročilých obraných projektů) je středisko amerického ministerstva obrany, které je zodpovědné za vývoj nových vojenských technologií. Není to žádné monstrum, počet zaměstnanců je 240, z čehož 140 jsou experti na techniku. Rozpočet agentury je přibližně 3,2 miliardy dolarů. Z těchto prostředků jsou financovány malé vývojové týmy z univerzit nebo firemní týmy z různých podniků. Pod taktovkou DARPA například vznikl v roce 1969 ARPANET, předchůdce dnešního internetu. Agentura byla založena již v roce 1958 a jejím úkolem byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak překvapením, jakým bylo nečekané vypuštění sovětské družice Sputnik 1 v roce 1957.
Označení některých druhů robotů
* Manipulátor – dálkově řízený stroj bez vlastní inteligence
* Kuchyňský robot – kombinace mixéru, hnětače, a dalších kuchyňských strojů, obvykle provedený jako motorová jednotka s nástavci
* Droid – jakýkoliv inteligentní a samočinný robot
* Humanoid – robot podobný člověku principiální stavbou těla a zejména způsobem pohybu
* Android – robot, který je podobný člověku i po biologické stránce. Takové roboty lze nalézt v Čapkově hře R.U.R., nebo třeba ve filmové sérii o Vetřelcích.
* Kyborg – živá bytost, obohacená o mechanické či elektronické součástky. Samozřejmě že člověka s voperovaným srdečním budíkem nelze považovat za kyborga. V extrémním případě může z původní bytosti zůstat pouze mozek. Poslední dvě kategorie zatím spadají do literatury sci-fi.
