Domů     Příroda
Unikátní most v Českém středohoří
21.stoleti 17.7.2010

V samotném srdci Českého středohoří, severně od Lovosic pod vrchem Lovoš, vyrůstá skutečně unikátní stavba – most přes chráněné Opárenské údolí. Most Oparno bude celkem 275 metrů dlouhý a podobné mosty jsou v Evropě k vidění jen v Portugalsku a Chorvatsku.V samotném srdci Českého středohoří, severně od Lovosic pod vrchem Lovoš, vyrůstá skutečně unikátní stavba – most přes chráněné Opárenské údolí. Most Oparno bude celkem 275 metrů dlouhý a podobné mosty jsou v Evropě k vidění jen v Portugalsku a Chorvatsku.

Mohutný nosný železobetonový oblouk o rozpětí 135 metrů, který je vidět na snímku, je po známém Podolském mostu přes Vltavu druhým největším v České republice. Klene se nad údolím ve třicetimetrové výšce. Vedle něj vyroste ještě stejné dvojče pro druhou část dálnice, vedoucí Českým středohořím do Německa. Most bude složen ze 13 polí. Protože údolní niva Opárenského údolí je přísně chráněnou oblastí, jsou oblouky mostu budovány speciální technikou zavěšení výsuvných vozíků. V praxi to znamená, že stavbaři vlastně vůbec nevstoupí do chráněného prostoru údolí a veškerá stavební činnost se odehrává pouze na úrovni horního okraje údolí. Atypická je i výsuvná skruž pro stavbu mostovky. Stavbaři nosné oblouky prodlužovali stejnou rychlostí až půl metru denně z obou stran. Stavba mostu byla zahájena počátkem roku 2008 a dokončen měl být podle původního plánu koncem letošního roku. Vzhledem k neustálým problémům, často uměle vytvářeným ekologickými organizacemi, se však jak dokončení mostu, tak samotné otevření nového úseku dálnice odkládá na neurčito.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz