Výrobky z plastů jsou novodobým morem na celé planetě. Jejich recyklace je nejen složitá a nákladná, ale s její pomocí dokážou lidé zpracovat jen nepatrnou část plastových odpadů. Proto se neustále hledají materiály, které by se v přírodě samy rozložily. Východiskem jsou tzv. bioplasty, které jsou vyrobeny z biologicky odbouratelných látek.

Vědci z několika výzkumných pracovišť v USA nyní přicházejí se skutečně revolučním řešením, které má všechny předpoklady vyřešit celosvětový problém s plastovými odpady. Vyvinuli technologii, s jejíž pomocí dokážou vyrábět základní surovinu pro výrobu plastů – acetaldehyd – z obyčejných vodních řas. Od toho už je jen krůček k výrobě polymerů, ze kterých se plasty vyrábějí. Výsledný plastový výrobek je schopen se v krátké době rozložit na zcela neškodné látky.

Plasty na úkor potravin
Při výrobě většiny bioplastů se využívá například kukuřice, obilí, cukrová třtina a řada dalších kulturních rostlin, které však primárně měly sloužit jako potraviny. Vědci z řady zemí však před touto cestou varují. „Je to stejná cesta do pekel jako výroba biopaliv z kulturních rostlin,“ říká Marianne Grantová z Kalifornské univerzity. Každý rozumný člověk jí musí dát za pravdu a o to více je nepochopitelnější, jak tvrdošíjně vlády celkem civilizovaných zemí lpí na stále se zvyšujícím podílu bioložek v palivech, vyráběných na úkor potravin. Plastů se vyrobí na celém světě miliony tun, a pokud by se měly vyrábět z kulturních rostlin, dospělo by lidstvo velmi rychle k hladomoru.

Algologie má zelenou
Prudce se rozvíjející vědou je dnes algologie, tedy věda zabývající se řasami. Vodní řasy jsou na naší planetě jedním z nejrozšířenějších organismů. V oceánech, ale i ve sladkovodních vodách jsou jich miliony tun. Dnes jich známe na 80 000 druhů. Jako první přišli na chuť řasám vědci, zabývající se vývojem biopaliv. Dnes již se výroba těchto paliv z řas rozbíhá a celá řada automobilových a leteckých firem již umožňuje jejich využití ve svých motorech. Vědci z výzkumného pracoviště firmy Cereplast v americké Indianě se však rozhodli využít řas k výrobě plastů. Výzkum byl neuvěřitelně rychlý a výzkumný tým slibuje, že do konce letošního roku bude hotova technologie, která umožní prakticky okamžitě zájemcům začít vyrábět nejrůznější plastické hmoty z řas. Pokud by se technologie stejně rychle ujala po celém světě, šlo by o skutečný průlom v ochraně životního prostředí.

Vždycky jde i o peníze
Vzhledem k tomu, že technologie je již dosažitelná a základní suroviny je všude dostatek, slibují výzkumníci firmám, které uvedou projekt do praxe, miliardové zisky. Druhotnou surovinou při výrobě plastů z řas mají být právě biopaliva, která jsou dobře a draze prodejná. Podle vědců je zcela reálné, aby během několika let bioplasty z řas zcela nahradily plasty, k jejichž výrobě se využívají fosilní paliva. Zdá se, že zelenou má i vznik zcela nového odvětví chemického průmyslu, který se výrobou bioplastů bude zabývat. „Výrobu plastů z řas považuji za objev jakéhosi moderního svatého grálu lidstva. Věřím, že jednou naši vnukové při pohledu zpět označí naši éru za plastový věk. Jen se podívejte, jak jsme si dokázali zaneřádit Zemi…,“ říká Bill Francis, prezident výzkumného centra Algalita Marine v USA, který se zabývá znečištěním oceánů plastovými odpady.

Hledá se náhrada polystyrenu
Vědecký tým Cereplastu však bádá dál. Jeho cílem je vytvořit rozložitelnou alternativu lehčeného polystyrenu, který nejčastěji končí na mořských plážích a ve vodě. Pokud by se podařilo takovýto produkt vyrobit, řasy jako původní surovina by se pak vrátily v podobě plastů do oceánů, kde by se zcela rozložily.
Za klíčovou vlastnost řas považují vědci jejich snadnou dostupnost, jednoduché pěstování v umělém vodním prostředí a rychlý růst. V porovnání s obilninami, používanými dnes k výrobě bioplastů, mohou řasy vyrůst během jednoho týdne a být hned sklizeny. Takových sklizní by mohlo být klidně 50 ročně. Naproti tomu obilniny potřebují k tomu, aby dorostly do sklizňového stadia, okolo 100 dní. Dnes již například v Brazílii, Číně či v Nizozemsku probíhají první testy umělého pěstování řas pro tyto účely a na výrobu zelených plastů se chystá i řada chemických továren.
Kde řasy pěstovat?
Nejdále jsou v pěstování vodních řas Nizozemci, kteří se však zatím orientují na jejich výrobu pro produkci biopaliv. V zemi vznikla již celá řada farem, které se na pěstování řas specializují. Stále však spolu bojují dva tábory a to zastánci pěstování řas na otevřených plochách a v uzavřených systémech. Nicméně řada odborníků tvrdí, že pravdu nemá ani jedna ze stran, protože Nizozemí není pro obří produkci řas vůbec vhodné a navíc sladké vody bude ve světě stále ubývat. Budoucnost vidí spíše v budování mořských plantáží u pobřeží chudých zemí, které nemohou pěstovat jiné plodiny a pro které by mohla být produkce vodních řas základním kamenem pro výnosné hospodářství a prosperitu.