Radioaktivní uhlík ve službách egyptologů

Přesné datování událostí v dlouhých a přebohatých dějinách starého Egypta je věcí velmi nesnadnou, nad níž musí spolupracovat vědci mnoha oborů. Mezinárodní tým odborníků nedávno publikoval studii, v níž se spojil s dávným "přítelem" všech archeologů a paleontologů – radioaktivním izotopem uhlíku 14C.

Egyptští vládci ovládali oblast horního toku Nilu a později i velkou část východního Středomoří po dobu dlouhou přinejmenším tři tisíciletí. Ve své snaze přesně určit data jednotlivých událostí v takto dlouhé historii mají egyptologové k dispozici několik metod, které se vzájemně doplňují.

Základem pro veškeré datování je vždy porovnávání psaných egyptských záznamů (např. o sčítání dobytka) s archeologickými nálezy a také astronomií (východ Síria). Zjištěná data se poté srovnávají s některým z mnoha seznamů egyptských panovníků, který se do dnešní doby v opisech zachoval.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Christophera B. Ramseyho z britského Oxfordu publikoval nedávno v časopise Science rozsáhlou studii, v níž k datování posloupnosti panovníků starověkého Egypta použili určování stáří tzv.

radioizotopovou metodu, která spočívá ve zjišťování podílu radioaktivního izotopu uhlíku 14C v materiálech organického původu. Vědcům se podařilo získat 211 vzorků rostlinných zbytků (rohoží, textílií, semen atd.), které byly mimo vší pochybnost spojeny s obdobím vlády nejrůznějších konkrétních vládců.

Podle jejich závěrů byla dříve užívaná datace většinou poměrně správná. Například dobu vlády panovníka Džozera I. z 3. dynastie Staré říše určili na období mezi lety 2691 – 2625 př.n.l. (posunuli ji tedy proti dřívějším obdobím lehce dozadu), období Nové říše zase podle nich začalo někdy v rozmezí let 1570 – 1544 př.n.l.

, což taktéž znamená lehký posun na časové ose směrem zpět. Pro další práci egyptologů bude mít nově zjištěné datování velký význam. „Domnívám se, že většina učenců a vědců ocení, když uslyší, že náš malý vědecký tým nezávisle potvrdil výsledky více než 100 let trvajících výzkumů v průběhu pouhých tří let,“ nechává se slyšet Christopher Ramsey.