Šance pro jaderný odpad: Bezpečná recyklace na obzoru

Jaderná energetika vzbuzuje v mnohých lidech neskrývané vášně, které živí především vzpomínky na černobylskou tragédii. Přesto se zdá, že v době hrozící energetické krize je budoucnost výroby elektrické energie právě v jádru.

Zvláště nyní, kdy se objevují nové možnosti, jak jaderný odpad recyklovat.Jaderná energetika vzbuzuje v mnohých lidech neskrývané vášně, které živí především vzpomínky na černobylskou tragédii. Přesto se zdá, že v době hrozící energetické krize je budoucnost výroby elektrické energie právě v jádru. Zvláště nyní, kdy se objevují nové možnosti, jak jaderný odpad recyklovat.

Zatímco před více než sto lety Jan Neruda řešil, kam se starým slamníkem, dnes by možná přemýšlel nad tím, kam s jaderným odpadem. Právě jaderný odpad a jeho skladování je jedním z největších problémů souvisejících s provozem jaderných elektráren.

Ovšem, kdyby se podařilo jej bezpečně recyklovat, kurz jaderné energetiky by opět stoupl.

95 % paliva nazmar

Současné reaktory, jaké se používají v běžných jaderných elektrárnách, mají dost zásadní problém. Dokážou totiž využít jen 5 procent jaderného paliva. Je tedy jasné, že drtivá většina těchto paliv zůstává nevyužita.

Společnosti Hitachi a General Electric se tomuto problému podívaly na zoubek a přišly se zajímavým řešením, jak jaderný odpad recyklovat tak, aby se v elektrárnách mohl znovu použít.Společný podnik obou firem GE Hitachi Nuclear Energy patří mezi největší výrobce jaderných reaktorů.

Jeho výzkumníci navrhují, aby se solný roztok použitého paliva pomocí elektrického proudu rozdělil na několik složek. Ta první pochází z produktů štěpení a bohužel ji nejde dále použít. Podobně jako běžný jaderný odpad musí být skladována, ale i zde je jedna dobrá zpráva.

Tato složka svou nebezpečnost ztrácí nikoliv řádu tisíců, nýbrž stovek let.

Uran na mnoho použití

Druhou složkou z použitého jaderného paliva je uran. Ten již sice neobsahuje tolik štěpného materiálu, aby jej bylo možné použít v běžných lehkovodních reaktorech, ale to neznamená, že by se měl vyhodit.

Třeba v kanadských elektrárnách se lze setkat s reaktory, kde by tento použitý uran své využití našel. Tyto reaktory používají jako svůj moderátor a chladivo deuterium, neboli těžkou vodu. Poslední skupinou odpadních produktů je směs transuranových prvků včetně plutonia a neptunia.

Tento na první pohled nebezpečný mix je schopen v reaktorech vyprodukovat 10 000 krát více neutronů a 1000x více tepla, než je tomu u obyčejného klasického plutonia. Tento materiál by se hodil třeba Japoncům, kteří používají jaderné reaktory chlazené kapalným sodíkem.

Teroristé mají smůlu

Tento nový způsob recyklace je zajímavý i z bezpečnostního hlediska. Dosud se totiž při opětovném využívání jaderného odpadu stávalo to, že vzniklo zcela čisté plutonium. To je velmi radioaktivní a silně toxický prvek.

V přírodě se prakticky nevyskytuje, je to vesměs uměle vyrobený prvek, jednotlivé atomy plutonia lze najít pouze v uranových rudách.Tento stříbřitý až šedivý kov se bohužel hodí i výrobě atomové pumy.

Právě na bázi plutonia vznikla bomba, která 9. srpna 1945 zničila japonské město Nagasaki. A kdyby se v současnosti dostalo plutonium do nepovolaných rukou, svět by se stal ještě více nebezpečný, než je nyní.

Při nové metodě recyklace jaderného odpadu tato starost naštěstí odpadá. Vzniklá směs z transuranových prvků totiž k bezpečnostnímu zneužití není vhodná.

Bez skladů to zatím nepůjde

Vyhořelé palivo z jaderné elektrárny tvoří méně než 1 % objemu všech jaderných odpadů na světě, avšak obsahuje přes 90 % veškeré radioaktivity. I když bývá vyhořelé jaderné palivo považováno za odpad, může se stát cenným zdrojem surovin nebo, jak jsme už uvedli, jaderným palivem pro jiný typ jaderné elektrárny.

Obě české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany během celé doby svého provozu vyprodukují celkem asi 3 000 tun vyhořelého jaderného paliva.

Kazety s vyhořelým jaderným palivem se od těch s novým palivem na první pohled neliší, působí nepoškozeně a čistě.

Palivové články pro tlakovodní reaktory jsou totiž pokryty obalem ze slitiny zirkonia, která je mnohem odolnější než například nerezavějící ocel. V reaktoru palivové články podstupují opravdovou zkoušku odolnosti, musí vydržet teploty okolo 300 stupňů Celsia a tlak přes 12 MPa, snadno tedy odolají i mnohem mírnějším podmínkám při skladování a další manipulaci.

Oproti palivovým článkům s čerstvým palivem se však výrazně liší v radioaktivitě látek, které obsahují. Na konci každého cyklu pro výměnu vyhořelého paliva se toto palivo z reaktoru vyjme a pod hladinou vody se kanálem převeze do bazénu vyhořelého paliva, ten zpravidla bývá v reaktorové hale vedle reaktoru.

Tam jsou palivové články pod vodou uloženy asi 3 až 4 roky. Když radioaktivita klesne asi na polovinu své původní hodnoty, vloží se články s vyhořelým palivem do speciálních kontejnerů a odvezou se do meziskladu vyhořelého jaderného paliva.

Tam se skladují řádově několik desítek let. Tak se snižuje zbytkový tepelný výkon vyhořelého paliva na míru potřebnou pro jeho další přepracování nebo definitivní uložení v hlubinném úložišti jaderného odpadu.

Čtenářská anketa z internetových stránek našeho vydavatelství www.rf.-hobby.cz

Jak byste naložili s vyhořelým jaderným palivem?

Zahrabat jej hluboko pod zem, tam by neškodilo 16 %Zvolit vyčkávací taktiku v podobě meziskladů 16 %Vystřelit jej do kosmu 28 %Pokoušet se jej recyklovat, byť při tomto procesu vzniká plutonium, jež se dá zneužít 36 %Opustit jadernou energetiku 4 %

Tajemství jaderných elektráren

Jaderná elektrárna je výrobna elektrické energie resp. technologické zařízení, sloužící k přeměně vazebné energie jader těžkých prvků na elektrickou energii. Skládá se obvykle z jaderného reaktoru, parní turbíny s alternátorem a z mnoha dalších pomocných provozů.

V principu se jedná o parní elektrárnu, ve které se energie získaná jaderným reaktorem používá k výrobě páry v parogenerátoru. Tato pára pohání parní turbíny, které pohání alternátory pro výrobu elektrické energie.

Občas používaný termín „atomová elektrárna“ je chybný, poněvadž z atomu se energie vyrábí i v elektrárnách na fosilní paliva. Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, v němž byl zvýšen obsah izotopu 235U z původních zhruba 0,5 % na 2–5 %.

Podle odhadů geologů a OECD vydrží známé a předpokládané zásoby uranu nejméně 270 let.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Češi se podíleli na odkrytí vzniku kovu

Češi se podíleli na odkrytí...

Mezinárodní tým složený z vědců z Česka, Spojených států amerických a...
Dezinfekce interiéru: Software policejních Fordů promění auto v saunu

Dezinfekce interiéru: Software...

Po speciálních policejních helmách odhalujících teplotu u člověka...
Bezpečnostní rám z VUT automaticky pozná, zda má pracovník správné ochranné vybavení

Bezpečnostní rám z VUT automaticky...

Přilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem...
Policejní reakce na COVID-19: Helmy mužů zákona odhalí zvýšenou teplotu

Policejní reakce na COVID-19: Helmy...

Policisté v mnoha zemích světa zahájili testování nových služebních helem,...
Rána jako z děla! Odborníci pracují na dělostřelecké munici s ramjetovým pohonem

Rána jako z děla! Odborníci pracují...

Americká armáda si brousí zuby na další zajímavé vylepšení jedné ze...
Útoky na nemocnice neustanou

Útoky na nemocnice neustanou

Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Jak přelstít technologii? Americká armáda chce svěřit komunikaci zvířatům

Jak přelstít technologii? Americká...

Významný podíl zvířat na komunikaci mezi vojenskými jednotkami býval...
Technologie budoucnosti

Technologie budoucnosti

Podle aktuálních údajů poskytuje 5G síť o řád vyšší přenosovou kapacitu,...
Americký projekt v nouzi? S vývojem kolejnicového děla to vypadá bídně…

Americký projekt v nouzi? S vývojem...

Měla to být další úžasná novinka amerických ozbrojených složek. Jenže...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Václav Babinský při zatýkání kousal

Václav Babinský při zatýkání kousal

Syn litoměřického nádeníka Václav Babinský vstupuje v roce 1816 do armády. Ve vojenském stejnokroji vydrží osm let,...
Rybí delikatesa: Kdo považoval kaviár za lék proti moru?

Rybí delikatesa: Kdo považoval...

Francouzský král Ludvík XV. přijme posla ruského cara Petra Velikého. „Můj panovník vám posílá dar. Naši vyhlášenou...
Animované filmy: Jaká jsou v nich nejoblíbenější zvířata?

Animované filmy: Jaká jsou v nich...

Jaké zvíře z těch nejznámějších animovaných filmů je...
Nejslavnější jídla, které každý na světě zná

Nejslavnější jídla, které každý na...

Kdybyste měli dát dohromady pět jídel, které...
Hry na akciovém trhu: Zabil se největší spekulant všech dob kvůli dluhům?

Hry na akciovém trhu: Zabil se...

„Pokořím Wall Street. Jednou to dokážu,“ šeptá si roku 1891 čtrnáctiletý americký kluk a zatíná v kapse ruku v...
Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou nejextrémnější planety?

Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou...

Planet je ve vesmíru nevypočítatelné množství. Některé...
Architekt bestie Edmund Forster: Stvoří Hitlera německý psychiatr?

Architekt bestie Edmund Forster:...

Na podzim roku 1918 se ze zakřiknutého doktora Jekylla stává po moci...
Smrt historika Josefa Šusty: Před soudem dal přednost vltavským vodám

Smrt historika Josefa Šusty: Před...

„Rakev nesmí být zahalena státní vlajkou,“ zní v roce 1945 příkaz z ministerstva vnitra. Pohřeb...
Nápad, který nikdo nechce. Co netušíte o bublinkové folii?

Nápad, který nikdo nechce. Co...

„Ne, to se mi moc nelíbí,“ převrací designér v rukou podivný...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.