reklama
Domů     Objevy
Praskání bublin je věda
21.stoleti
od 21.stoleti 18.6.2010

Velká barevná bublina letí vzduchem. Najednou narazí na list či kámen a – bum! Rozletí v řadu malých dceřiných bublinek a později na drobné částečky kapaliny. Popis fyzikální dynamiky tohoto na první pohled zcela banálního jevu publikovali nedávno poprvé v časopise Nature vědci z amerického Harvardu. S bublinami je to skutečná věda!Velká barevná  bublina letí vzduchem. Najednou narazí na list či  kámen a – bum! Rozletí v řadu malých dceřiných bublinek a později na drobné částečky kapaliny. Popis fyzikální dynamiky tohoto na první pohled zcela banálního jevu publikovali nedávno poprvé v časopise Nature  vědci z amerického Harvardu. S bublinami je to skutečná věda!

Bubliny jsou  tvořeny tenkým filmem z kapaliny. Vědci je velmi rádi studují kvůli tomu, že při mnoha procesech v přírodě tvoří přirozené transportní prostředí. Výsledkem prasknutí bubliny je zase směs kapaliny a plynu, aerosol, který hraje důležitou roli při tvorbě mraků a vlastně tak i globálního klimatu. V nedávné době se proto chování bublin podívali na „zoubek“ vědci zcela praktičtí ze Školy inženýringu a aplikovaných věd Harvardovy univerzity pod vedením Jamese C. Birda. Proces praskání bubliny je natolik rychlý, že vědci byli nuceni použít při jeho pozorování vysokorychlostní kamery. Na základě svých pozorování poté vypracovali matematický model, který poté znovu testovali prostřednictvím dalších pozorování. Nakonec se jim podařilo potvrdit, že model, který vypracovali, je platný  prakticky pro všechny typy kapalin. A k jakým závěrům že to vlastně došli? Přechod bubliny na drobné části aerosolu není vůbec přímý. Poté, co bublina praskne, rozpadne se nikoliv na kapičky kapaliny, ale a další drobounké bublinky, které se ve vzduchu udrží sotva několik milisekund, než zase znovu prasknou. Teprve tyto drobné bublinky se rozpadají na drobounké kapičky. Díky svému „šišatému“ tvaru však praskají s větší silou a aerosoly se tak šíří podstatně rychleji a efektivněji, než kdyby praskla jen jedna „hlavní“ bublina. I když vědci pro svůj objev nevidí žádné bezprostřední uplatnění, není vyloučeno, že poznatky o dynamice rozhraní naleznou své využití v mnoha oborech od klimatologie po konstrukce motorů.

reklama
Související články
Ruiny skalního města Machu Picchu v exotických kulisách peruánských And fascinují vědce už po celá desetiletí a přesto je neochuzují o další nečekaná překvapení. K tomu poslednímu došlo teprve na počátku letošního roku, když byly v oblasti prostřednictvím speciálního laserového radaru odhaleny dosud neznámé stavby.   Právě tato nejmodernější laserová technologie v poslední době sbírá […]
Tři vědecké týmy vyvinuly levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen odhalit, ale také likvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. Jde o výsledek spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, ostravské VŠB-TUO a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) v Barceloně. Kontaminace […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
Dokážou vědci docílit toho, aby byla voda vodivá podobně jako třeba měděný drát? Na první pohled se to může zdát jako holý nesmysl, jenže mezinárodní vědecký tým pod vedením Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázal přijít s metodou, která něco takového skutečně umožňuje.   Samotná myšlenka, že by bylo možné […]
Neandrtálci byli po desetiletí vykreslováni jako tupí jedinci, kteří evoluční tlak nemohli zvládnout. Řada objevů z poslední doby tyto stereotypy vyvrátila, nicméně nová studie odhalila zásadní rozdíly v kognitivních schopnostech moderních lidí a neandertálců. Badatelé vložili gen neandertálského mozku do myší a malých mozkových struktur vypěstovaných z lidských kmenových buněk. Experimenty následně odhalily, že neandertálská […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz