Když minulý rok objevil australský amatérský astronom Anthony Wesley rozsáhlou tmavou skvrnu na jižní polokouli Jupitera, začal mezi profesionály závod o to, kdo jako první odhalí její skutečnou příčinu. Podle vědců z colardského Boulderu a ze španělského Bilbaa nešlo tentokrát o náraz komety, ale o asteroid. 
Kometa Shoemaker-Levy 9 má v dějinách astronomie specifické místo. Pro astronomy byla první známou kometou, která byla nejprve zachycena gravitací planety, vytvořila její přirozený satelit a nakonec byl její osud zpečetěn srážkou s planetou. Tělesem, které ji pohltilo nebyl nikdo jiný než plynný obr Jupiter, největší planeta sluneční soustavy. Tuto srážku, k níž došlo v červenci roku 1994 se astronomům podařilo velmi dobře zmapovat a dnes proto mají v rukou velmi solidní data, s nimiž mohou každou další podobnou událost srovnávat. Černá skvrnka na Jupiteru, kterou vloni poprvé zachytil dalekohled amatérského astronoma, byla nejprve dalším kandidátem na srážku planety s kometou. Problém však spočívá v tom, že nikdo z astronomů objekt nezpozoroval před tím, než se s planetou srazil a astronomové jsou tak odkázáni pouze na analýzu vnitřní dynamiky „jizvy“ v atmosféře planety. Výsledky svých analýz nedávno publikovaly dva vědecké týmy a publikovaly je v odborném časopise Astrophysical Journal Letters. První z nich ze Space Science Institute v Boulderu pod vedením Heidi Hammelové, druhý z univerzity ve španělském Bilbau pod vedením Agustína Sánchez-Lavegy. Závěry obou se v podstatě shodují – podle nich tentokrát nešlo o kometu, ale o podstatně hmotnější asteroid.
