Při průzkumu chrámu v Tell Zayinat v dnešním jihovýchodním Turecku měli archeologové z univerzity v Torontu mimořádné štěstí. Podařilo se jim objevit skrýš, v níž bylo ukryty hliněné tabulky popsané klínovým písmem.

Jednalo se o vazalskou smlouvu mezi novoasyrským vládcem Asarhaddonem a jedním z menších vládců součásti jeho říše.

Novoasyrská říše dominovala blízkovýchodnímu prostoru v zhruba v letech 934 – 609 př.n.l. největšího rozkvětu dosáhla okolo roku 671 př.n.l. právě za doby vlády panovníka Asarhaddona. V této době se Asyřanům podařilo dobýt velkou část blízkého východu včetně Levantu (obě židovská království) a také mocný Egypt.

Na severozápadě byla v té době Asýrie stále ohrožována postupnou expanzí království Frýgů, které se nachází v oblasti Anatolie, dnešního centrálního Turecka. Na lokalitě Tell Tayinad v dnešním jihovýchodním Turecku se v roce 2005 podařilo týmu archeologů z univerzity v kanadském Torontu objevit zbytky chrámu z doby bronzové, včetně řady zlatých, bronzových a železných nástrojů a nejrůznějších rituálních obětin.

V roce srpnu roku 2009 zde archeologové učinili další skutečně významný nález, jehož první analýzu nedávno publikovali v odborném tisku. Ve zvláštní skrýši nalezli řad hliněných tabulek popsaných klínovým písmem.

Jednalo se o politickou smlouvu, která zavazovala panovníka podřízeného království k respektu vůči Asyřanům a také k respektu vůči budoucímu panovníkovi Asýrie, Asarhaddonovu synovi Aššurbanipalovi. Vědce však v budoucnu čeká ještě obrovská práce.

„Tyto tabulky jsou velmi komplexní skládačkou. Obsahují stovky kousků, řada z nich chybí. není možné je prostě jen vytáhnout, posadit se a přečíst si je. Očekáváme však, že během jejich restaurování a analýzy objevíme ještě mnohé,“ říká vedoucí archeologických prací Timothy Harrison.