V letošním roce se objevy v nejstarších dějinách lidstva skutečně roztrhl pytel. Po nedávno ohlášeném nálezu neznámého druhu člověka z Sibiře přišla z čista jasna další významná zpráva, tentokrát ze země paleoantropologii zaslíbené – Jižní Afriky. Vědci zde objevili dosud neznámý druh australopitéka se zřetelnými lidskými rysy.

Dnes mají vědci k dispozici již poměrně slušnou zásobu fosílií nejrůznějších předků vymřelých příbuzných dnešních lidí, hominidů. Dřívější jasné  představy o tom, jak se vlastně lidský rod vyvíjel, se však právě díky velmi široké paletě nálezů stále spíše zatemňují, než zpřesňují. Podle dosavadních prozatimních domněnek se lidský rod vyvinul v Africe, přičemž nejstarším doposud známým druhem rodu Homo je druh Homo habilis. Drobné skupinky těchto vzpřímeně se pohybujících lidí se potulovaly po afrických pláních v robě zhruba před 2,3 – 1,4 milióny let. I první příslušníci rodu Homo se však museli vyvinout z některé z dřívějších forem. Většina vědců dnes sází na některého ze zástupců poměrně rozvětvené skupiny australopitéků, někteří však nedají dopustit na představu, že náš rod je přímým nástupcem poněkud odlišných kenyantropů, objevených v Keni v roce 1999. Nález, učiněný nedávno v jeskyních v oblasti Malapa v Jihoafrické republice by mohl dát za pravdu těm, kteří sázeli na australopitéky. Tým pod vedením prof. Bergera ze slavného antropologického pracoviště na University of Witwatersrand   v Jižní Africe nedávno publikoval v prestižním časopise Science dva články, v nichž popisují zcela nový druh pozdního australopitéka. Pojmenovali Australopithecus sediba – jeho druhové jméno znamená v překladu místního jazyka seSotho fontánu či pramen.  Při nálezu se na vědce totiž skutečně usmálo štěstí. Kostra samice a mladého samce byly výjimečně dobře uchovány v jeskyni, kam se pravděpodobně nejen australopitékové, ale i další zvířata (hyeny, divocí psi, šavlozubí tygři) chodili napít.  Prostřednictvím radiouhlíkové metody určili vědci stáří sedimentů na 1,95 – 1,78 miliónu let. „Sedibové“ jsou tedy o celý milión let mladší, než slavná Lucy, samička druhu Australopithecus afarensis. Ze skvěle zachovaných koster i lebek včetně zubů vědci vyčetli, že tento druh vypadal sice na první pohled stále jako australopitékus, nesl však již řadu znaků, typických pro pozdější příslušníky rodu Homo. Může tak představovat buď přímo „přechodný článek“, nebo alespoň jeho blízkého příbuzného. Jihoafrický nález se proto prakticky okamžitě stal ve vědeckém světě velkou senzací!