Domů     Historie
Žena X mění pohled na evoluci člověka
21.stoleti 31.3.2010

Nález ze sibiřské jeskyně má šanci stát se vědeckou senzací roku. Prst starý 40 000 let patřil podle genetických testů jedinci, který nepatřil do žádného ze známých vyhynulých druhů lidí. Po „hobitech“ z Flores tedy přichází další obrovské překvapení. Nález ze sibiřské jeskyně má šanci stát se vědeckou senzací roku. Prst starý 40 000 let patřil podle genetických testů jedinci, který nepatřil do žádného ze známých vyhynulých druhů lidí. Po „hobitech“ z Flores tedy přichází další obrovské překvapení.

Po více než 100 let byli vědci přesvědčení, že v průběhu posledních desítek tisíc let žily na Zemi pouze dva druhy lidí: naši přímí předkové a neandrtálci. Nálezy z indonéského ostrova Flores z roku 2003 však vědcům ukázaly, že evoluce lidského rodu byla přeci jen o poznání komplikovanější. Sotva  floreský „hobit“ vybojoval svůj boj o vědecké uznání, přišla z ruské Sibiře další nečekaná zpráva. Jeskyně Denisova v pohoří Altaj skýtala po dlouhé tisíce let úkryt celým generacím pralidí. V roce 2008 archeologové vynesli na světlo zdánlivě nepatrnou stopou po jednom – jediný prst, který podle všeho patřil asi osmiletému dítěti. V rukou antropologů je však i jediný prst stopou dostatečně velkou na to, aby z ní dokázali vyčíst, komu vlastně patřil: „stačí“ se jí podívat do genů. Genetickou analýzu provedli vědci z Institutu pro evoluční antropologii Maxe Plancka v německém Lipsku a její výsledky nedávno publikovali v nejprestižnějším vědeckém časopise Nature. Z analýzy DNA z drobných organel mitochondrií, které se dědí pouze v mateřské linii vyšlo najevo, že prst podle všeho patřil příslušníkovi zcela nového a neznámého druhu člověka. „Na základě analýzy mitochondriální DNA můžeme říci, že tito lidé byli od nás zhruba 2x odlišnější, než neandrtálci. Jejich biologie byla proto pravděpodobně také velmi odlišná,“ říká Johannes Krause, který analýzy prováděl. Poslední společný předek nás, dnešních lidí a  „ženy X“, jak vědci tajemné hominidy pojmenovali žil tedy v době asi 2x vzdálenější, než poslední společný předek nás a neandrtálců. O tom, jak tito neznámí lidé žili, by mohly více napovědět další výzkumy Denisova, kterou plánují ruští vědci pod vedením Michaela Šuknova a Anatolije Děvjanka z Ruské akademie věd. Dost možná se tedy brzy dočkáme ještě dalších vzrušujících objevů.

Související články
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz