Domů     Příroda
Co dělají největší predátoři planety v hlubinách?
21.stoleti 3.3.2010

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech. Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech.

Vorvani jsou neuvěřitelně nenasytná zvířata. Denně sice spořádají „jen“ zhruba 3% toho, co sami váží. Při jejich běžné hmotnosti okolo 100 tun se však jedná o dosti vysoké číslo. Aby svou potřebu hladu ukojili, obracejí se do mořských hlubin, kde lze nalézt živočichy, kteří by jim velikostně vyhovovali. Jejich ponory míří většinou do hloubky okolo 400 metrů a trvají okolo 40 minut, výjimečné však nejsou ani sestupy do více než kilometrových hloubek. Vorvani žijí většinou ve skupinkách, které jsou tvořeny buď samicemi s mláďaty, nebo mladými dospívajícími samci. Na lov se proto do velkých hloubek vydávají také společně, potápějí se dokonce bok po boku. I když se vědcům již několikrát podařilo jejich potápění nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, však doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu v americkém Oregonu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji, než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů a spravedlivě se střídají.

Související články
Příroda 23.1.2025
Severně od Brna se rozkládají rozsáhlé lesy patřící Mendelově univerzitě, které slouží jako unikátní přírodní laboratoř pro studenty Lesnické a dřevařské fakulty. Tento jedinečný areál o rozloze 10 500 hektarů, známý jako Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, otevírá své brány široké veřejnosti v rámci Dne otevřených dveří. Den otevřených dveří je jedinečnou příležitostí nahlédnout […]
Dlouhověkost je nyní fenoménem, na který se vědci ve svých výzkumech často zaměřují. Snaží se přijít na to, co umožňuje některým organismům žít déle než jiným. Ačkoliv na tom lidé nejsou špatně, žralok malohlavý ho hravě strčí do kapsy. Není proto divu, že se o něj zajímá velká řada výzkumných týmů. Jaké je tajemství dlouhověkosti […]
Zima a mráz představují pro většinu volně žijících zvířat výzvu. K přečkání této drsné části roku volí každé z nich zpravidla jednu ze tří základních strategii přežití, případně jejich kombinaci, která mu pomůže se s nástrahami plynoucími z chladu vypořádat. Změna klimatu nutí zvířata k příklonu ke té strategii, která je vzhledem ke změněným podmínkách, […]
Australští vědci nedávno popsali nový druh sklípkance, který se řadí mezi největší a nejjedovatější pavouky na světě. Tento druh, pojmenovaný Atrax christenseni na počest jeho objevitele Kanea Christensena, byl poprvé zaznamenán již před dvěma desetiletími v okolí města Newcastle. Atrax christenseni, známý také pod přezdívkou „Big Boy“ (Velký chlapec), dosahuje délky těla až 9 centimetrů, […]
Objevy Příroda 16.1.2025
Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o dosud neznámou, mnohobuněčnou zelenou řasu. Pojmenovala ji Draparnaldia erecta a záhy rozpoznala její potenciál stát se mimořádně zajímavým výzkumným objektem pro […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz