Domů     Příroda
Co dělají největší predátoři planety v hlubinách?
21.stoleti 3.3.2010

Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech. Obrovští kytovci vorvani se jako správní savci se musí zdržovat blízko hladiny, aby mohli dýchat vzdušný kyslík. Čas od času se však ponoří do obrovských hloubek, kde loví svou nejoblíbenější potravu, obrovské hlavonožce. Vědci z amerického Oregonu je nedávno sledovali pomocí moderní techniky a zjistili nečekané podrobnosti o jejich loveckých postupech.

Vorvani jsou neuvěřitelně nenasytná zvířata. Denně sice spořádají „jen“ zhruba 3% toho, co sami váží. Při jejich běžné hmotnosti okolo 100 tun se však jedná o dosti vysoké číslo. Aby svou potřebu hladu ukojili, obracejí se do mořských hlubin, kde lze nalézt živočichy, kteří by jim velikostně vyhovovali. Jejich ponory míří většinou do hloubky okolo 400 metrů a trvají okolo 40 minut, výjimečné však nejsou ani sestupy do více než kilometrových hloubek. Vorvani žijí většinou ve skupinkách, které jsou tvořeny buď samicemi s mláďaty, nebo mladými dospívajícími samci. Na lov se proto do velkých hloubek vydávají také společně, potápějí se dokonce bok po boku. I když se vědcům již několikrát podařilo jejich potápění nafilmovat, o tom, jak přesně vypadají jejich souboje s hlavonožci v hlubinách, však doposud pouze spekulovali. Oceánologové z Hatfieldova centra mořských nauk při Oregonské státní univerzitě v Newportu v americkém Oregonu se proto rozhodli sledovat velryby pomocí GPS vysílaček, které monitorují jejich přesnou pozici v prostoru i v čase. Z dat, která nashromáždili, pak odvodili zajímavý obraz jejich lovecké techniky. Prvním, čeho si všimli bylo, že některá zvířata se potápěla hlouběji, než ostatní. Vědci usuzují, že úkolem těchto „hloubkařů“ je bránit hejnu hlavonožců, aby se ponořilo do hůře přístupných oblastí. Zajímavé bylo, že při každém ponoru se stejná zvířata chovala různě. Někdy sestupovala do větších hloubek, jindy jakoby si vybírala „oddechový čas“. I přes to, že jsou vorvani k potápění dobře přizpůsobení, jim totiž nedělá úplně dobře a stojí je hodně sil. Zvířata si tedy podle všeho dobře pamatují, jak se kdo choval v průběhu předcházejících lovů a spravedlivě se střídají.

Související články
Vědci připravili „vakcínu“ pro včely, která by je měla ochránit před pesticidy, a podle prvotní studie se zdá, že funguje. Výsledky, které byly zveřejněny v časopise Nature Sustainability, ukazují, že hydrogelové mikročástice podávané čmelákům a včelám ve vodě s cukrem vedly k o 30 % vyšší míře přežití u jedinců, kteří byli vystaveni smrtelným dávkám […]
Escherichia coli je bakterie, která se přirozeně vyskytuje ve střevní mikroflóře teplokrevných živočichů včetně člověka. Je mu prospěšná, pokud se nešíří, kam nemá. Patogenní kmeny této bakterie však mohou způsobovat nebezpečná onemocnění, a navíc jsou stále častěji rezistentní vůči antibiotikům. K vývoji nových léků by nás mohly inspirovat gorily… E.coli produkuje řadu látek, které brání […]
Vlastně je to hned několik různých signálů. Jedna jediná aromatická látka funguje jako rozpoznávací znamení pro řadu organismů včetně člověka. A v biotechnologii by se dala využít i pro sledování případné kontaminace pitné vody. Stačí, aby venku lehce sprchlo a krajinou se začne šířit podmanivě krásná vůně vlhké půdy. Patrně není člověka, který by ji nevdechoval […]
Lední medvěd jako trosečník na malé kře je smutným symbolem oteplování klimatu. Jeho situace nemá řešení. Nemá se kam vypravit za lepšími podmínkami pro život, jeho svět zmizí. A tak se musí přizpůsobit – zmenšením.   Zmenšení tělesných proporcí je poměrně účinný způsob, jak obstát ve stále teplejším klimatu. Má to prosté fyzikální vysvětlení: Čím […]
Příroda dokáže být fascinujícím způsobem brutální. Houba zvaná Cordycep, které se v přírodě nachází více než 600 druhů, se modifikuje přesně podle hmyzu, který napadá. Třeba Ophiocordyceps unilateralis přeměňuje mravence v zombie. Jsou ale i jiné a výstřednější druhy. Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) je druh houby, která napadá mouchy. Postup je jednoduchý. Nejprve oběť nakazí, pak […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz