Domů     Zajímavosti
Hlenky i lidé používají stejnou logiku
21.stoleti 25.1.2010

Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku. Práce s laboratorními mikroorganismy nemusí inspirovat zdaleka jen biology či lékaře. Své si s nimi dokáží užít i vědci z na první pohled mnohem odlehlejších oborů, jako je matematika či kybernetika. Další důkaz o tom nedávno podali japonští vědci, kteří pozorovali čím dál oblíbenější laboratorní organismus – hlenku vápenatku.

Hlenky jsou zvláštním, skoro až nevzhledné organismy, připomínající kousek hnijícího materiálu či malé houby. Než se ukázalo, že ve skutečnosti s nimi dokonce méně příbuzné, než živočichové, byly mezi houby také poměrně dlouho řazeny. Jednou z nich, která se v posledních letech zabydlela v laboratořích nejrůznějších vědců, je vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum). Tento tvor se může vyskytovat i jako útvar jasně žluté barvy, takzvané plazmodium, které je vlastně jednou obrovskou mnohojadernou buňkou. Toto plazmodium se může rozrůstat nejrůznějšími směry a vytvořit jakýsi superorganismus o rozloze až několika čtverečních metrů. Právě s jeho růstem do nejrůznějších směrů si rádi hrají vědci v laboratořích. Ve Výzkumném ústavu elektronických věd v japonském Sapporu je vědci pod vedením dr. Atsushi Tera začali zvláštním způsobem krmit. Jejich oblíbenou potravu, ovesné vločky, rozložili okolo centra hlenky přesně do podoby slepé mapy Tokia a jeho okolí, resp. 36 měst, které jej obklopují. K jejich překvapení vytvořila „chapadla“ hlenky prakticky navlas stejnou síť, jako je ta, která již ve skutečnosti existuje: síť železnic, která jednotlivá města propojuje. Je náhoda, že hlenky a lidé používají stejnou „logiku“?  „Kdepak,“ odpovídá dr. Tero. „Jak lidé tak hlenky se prostě snaží stlačit náklady a maximalizovat efektivitu.“ Vědci se však tápáním jednobuněčných organismů nezabývali jen tak pro nic za nic. Na základě studia jejich chování odvodili matematický model, který bude moci být využíván při řešení nejrůznějších technologických úkolů.  „Sebeorganizace, sebeoptimalizace a schopnost sám sebe opravit, kterou nacházíme u hlenky vápenatky, jsou schopnosti, které vyžadujeme od nejrůznějších technologických systémů jako jsou sítě mobilních telefonů či počítačové sítě. Tento model kvantitativně napodobuje jevy, které nemohou být zachyceny prostřednictvím pouhého slovního vyjádření,“ vysvětluje přínos modelu japonských vědců Wolfgang Marwan z univerzity v německém Magdeburgu.

Související články
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak můžeme pěstovat brambory odolné vůči horku, nebo rýži, která přežije záplavy. Jak to ale bývá, revoluce někdy požírá vlastní děti. V roce 2023 spláchly Indii silné monzunové deště. Zatopené […]
„Předpokládám, že jsem změnil svět,“ nechal se slyšet Joe Farman, jeden z autorů studie, která před 40 lety oznámila objev díry v ozonové vrstvě klenoucí se nad Antarktidou. Nepřeháněl. Objev změnil mezinárodní vztahy, způsob, jakým žijeme i výrobky, které nakupujeme. Ať už to bylo globální oteplování, nebo okyselování oceánů, v posledním půlstoletí lidstvo čelilo hned několika vážným […]
Zhoubné nádory slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění, a to zejména kvůli jejich pozdní diagnostice. To by mohl do budoucna změnit jednoduchý test z krve, který by onemocnění odhalil už v rané fázi. Novou metodu testuje česká firma Lipidica, která získala vedle českého, evropského a japonského i americký patent. Otevírá se jí tak cesta […]
V Maďarsku a na Slovensku byla potvrzena ohniska slintavky a kulhavky. Poslední hlášené místo se přitom nachází jen asi 40 km od hranic s Českem. Nemoc postihující sudokopytníky je extrémně nakažlivá a pro zamezení jejímu šíření je nutné vybíjet celé chovy. Podaří se Česku vyhnout zavlečení nemoci? Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc […]
Vesmír Zajímavosti 28.3.2025
Splnění plánu vyslat lidskou posádku na Mars bude možná náročnější, než se původně zdálo, a to kvůli přítomnosti toxického prachu, který by mohl významně ohrožovat zdraví astronautů. Před cestou tak bude třeba identifikovat možná zdravotní rizika a přizpůsobit tomu osobní ochranné pomůcky tak, aby zdraví astronautů bylo ochráněno. Během misí Apollo na Měsíc byli astronauti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz