Nejspíš každý zná někoho, kdo zemřel – často náhle – na choroby srdce a cév. Není tajemstvím, že i u nás jsou tato kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtí více než 50 000 mužů, žen i dětí ročně. 
Je to téměř dvojnásobek počtu obětí obávaných nádorových onemocnění. Nebožtíci by tak zaplnili město jako Karlovy Vary. Podobnému vývoji se snaží zabránit kardiologové a jejich nové metody i zařízení – včetně robotů.
V ČR některá z forem ischemické choroby srdeční zaútočí ročně na 830 000 lidí. Z tohoto množství cca 87 000 postižených prodělá akutní infarkt srdečního svalu (myokardu). V ČR zemře na kardiovaskulární onemocnění 49 % mužů a 55 % žen.
Pokud se postiženým podaří uniknout z pařátů smrti, často si po zbytek života nesou smutnou připomínku – např. částečné či trvalé ochrnutí (zejména končetin). Zhoršení kvality života zasahuje různými způsoby i jejich blízké.
Začíná bít ještě v bříšku
Necelý měsíc po početí se poprvé v bezpečí těla matky rozbuší srdce embrya. V životodárné činnosti neustane až do okamžiku smrti. Každodenně ho čeká cca 100 000 úderů, za průměrný život to může u zdravého člověka být 2,5 miliardy.
Průměrná velikost srdce (cor) u dospělého člověka připomíná velikost jeho zaťaté pěsti. Ovšem liší se podle charakteru povolání majitele. Např. srdce běžného úředníka, jenž se příliš nepohybuje, váží asi 300 g, u těžce pracujícího člověka či výkonného sportovce je to až dvakrát tolik (při některých chorobách může být větší).
Mnozí vědci přirovnávají srdce ke čtyřpokojovému bytu. Vrchní dvě sběrné místnosti (zvané síně) shromažďují „použitou“ krev ze žil, ale i čerstvou – okysličenou – z plic. Spodní dvě místnosti (komory) jsou tzv. čerpací – ženou krev ze srdce nejdříve do plic k okysličení a pak do tepen pro celý oběh. A je to pěkná robota – jen celková délka pružných cév v těle dospělého člověka je neuvěřitelných 100 000 kilometrů.
Připomíná rekordmana
V klidovém stavu normální srdce přečerpá každou minutu cca pět litrů krve, za den tedy
7200 litrů, což už by naplnilo autocisternu. (Při maximální fyzické námaze má však výkon až čtyřnásobný!) Srdce coby pumpa prožene cévami jako potrubím za 70 let života tolik krve, že by zaplnila kanál široký 1 metr, hluboký 2 m a dlouhý z Prahy do Pardubic! A co víc – celkový výkon lidského srdce za uvedenou dobu by dokázal vytáhnout těžkou lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4807 m).
„Zkuste si představit, že se každý den dočtete v novinách o tragédii letadla s téměř 200 pasažéry na palubě. Neuvěřitelné! Rozhodně byste nesedli do letadla ani za nic. A přitom jen v naší zemi umírá na onemocnění srdce a cév denně právě přes 190 osob! Dnes, zítra, pozítří, “ řekl 21. STOLETÍ prof. MUDr. Richard Češka, CSc., vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. (Je mj. předsedou České společnosti pro aterosklerózu; aktivně působí i v Nadačním fondu Naděje pro Vaše srdce.)
Odborníci se rvou s rizikovými faktory
Srdce tvoří půl procenta hmotnosti muže vážícího 70 kg. Takovou tlakovou dvojpumpu zatím lidé nedokázali vytvořit. Její činnost mohou narušit hlavní rizikové faktory, které objasňují 95 % všech kardiovaskulárních onemocnění:
* Porucha tuků (??) v krvi, tedy především zvýšený „zlý“ cholesterol LDL a snížený „hodný“ cholesterol (HDL)
* Vysoký krevní tlak
* Kouření cigaret
* Cukrovka
Odborníci se však snaží funkce oné dvojpumpy nahradit (třeba jen dočasně). Tak nově (i v ČR) dokážou už při operaci nebezpečí srdce (??) zastavit a krev vést zcela jinudy než obvykle. Porušují tak vlastně přírodní zákony.
Česká kardiologie představuje špičku v Evropě, uznává ji i celý svět. V léčbě infarktu myokardu urgentním zprůchodněním ucpané tepny angioplastikou je ČR společně s Dánskem na prvním místě na světě vůbec.
Co ohrožuje naše srdce?
Jako blesk z jasného nebe často přichází úmrtí v důsledku selhání srdce. Podívejme se (v abecedním pořadí) spolu s odborníky, co může srdíčko ohrozit či, bohužel, navždy zastavit.
Angina pectoris
Jde o formu ischemické choroby srdeční. Projevuje se silnou bolestí zejména na hrudi. Podstatou onemocnění je nejčastěji aterosklerotické zúžení koronárních tepen srdce, které způsobuje nedostatečné zásobování srdeční svaloviny kyslíkem při větší námaze (zejména u netrénovaných osob).
Arterioskleróza
Tak se označuje skupina onemocnění, charakterizovaná ztvrdnutím cévní stěny. Nejznámější a nejčastější z této skupiny je ateroskleróza (viz dále).
Ateroskleróza
Principem kornatění tepen je tvorba mj. tukových, vazivových plátů, usazování cholesterolu. Pláty zužují průsvit tepny a mohou ji zcela uzavřít, což má za následek nedokrevnost v oblasti, kterou tato tepna zásobuje. Následkem bývá infarkt, mozková mrtvice, postižení končetin aj.
Podle nejnovějších údajů aterosklerózou trpí většina obyvatel ve středním a vyšším věku. Každý druhý jedinec zemře na její komplikace. Aterosklerózu může způsobit nedostatek hořčíku. Dodáváme ho spolu s vitaminy E a B6. Důležitou prevencí je i zinek, který obsahují mj. semena dýní. Obden se doporučuje konzumace stroužku česneku a denně jedné malé cibule.
Infarkt myokardu (srdeční infarkt)
Dochází k odumření části srdeční svaloviny (myokardu), vzniklému přerušením krevního zásobení. Příčinou bývá uzávěr některého úseku koronární tepny, především při jejím poškození aterosklerózou.
Infarkt myokardu je nekrózou (odumřením) části srdce. Odborníci příznaky přirovnávají k pocitu, jako by nám na hrudník sedl slon a my jsme nemohli dýchat. Další varovné příznaky: zvracení, pocení, nevolnost, pálení v levé paži a na šíji. Bohužel u někoho se takové symptomy výrazněji neprojevují, takže si nebezpečí si neuvědomí.
Ischemická choroba srdeční (ICHS)
Jde o nejčastější onemocnění srdce. Jeho podstatou je nedostatečné prokrvení (ischemie) srdečního svalu. Dochází k porušení zásobování kyslíkem a živinami a odvádění zplodin látkové výměny. Nejzávažnější formy ICHS představují infarkt myokardu (viz) a angina pectoris (viz). Projevy onemocnění jsou široké – od asymptomatické (bezpříznakové) ICHS, přes přechodnou ischemii (obvykle se projevující anginou pectoris – bolestí na hrudníku), ischemickou nekrózu – odumření srdeční svaloviny (infarkt myokardu) až po srdeční selhání a náhlou smrt. Projevem ICHS je také porucha srdečního rytmu (arytmie).
Ischemie
Tak nazýváme místní nedokrevnost tkáně a orgánu, která vede k jejich poškození až odumření (nekróze, infarktu). Její podstatou je nedostatek kyslíku a živin ve tkáni, spojený s hromaděním odpadních produktů. Nejčastěji ji způsobují změny (zúžení či ucpání) na přívodních cévách – tepnách.
Metabolický syndrom
Soubor rizikových faktorů cukrovky a srdečně-cévních onemocnění zahrnuje nahromadění tuku kolem pasu (abdominální obezita), zvýšení krevního tlaku, vyšší hladinu triglyceridů, nižší hladinu HDL cholesterolu (prospěšného, „hodného“) v krvi, zvýšení hladiny krevního cukru. Pokud splníme tři z těchto pěti kritérií, stáváme se nositelem metabolického syndromu. Jeho riziko vzhledem k infarktu myokardu je dvojnásobné a k onemocnění cukrovkou dokonce pětinásobné ve srovnání se zdravou osobou.
Myokarditida
Je to zánět srdeční svaloviny, nejčastěji infekčního původu. Zánět myokardu může vést k srdečnímu selhání a rychlé smrti. U lidí se projevuje bolestí na hrudi, horečkou, arytmií, nevolností, celkovými edémy (otoky), dýchavičností.
Náhlá smrt
Označení pro situaci, kdy člověk umírá bez předchozích příznaků z příčin, které mají původ uvnitř jeho organismu. Zpravidla se označení používá pro takové úmrtí z vnitřních příčin, které nastalo do dvou hodin poté, kdy se objevily první příznaky. Náhlou smrt může způsobit celá řada potenciálně smrtelných onemocnění, přičemž nejčastěji jde o onemocnění kardiovaskulární soustavy. Náhlá smrt může být nejčastější první manifestací choroby (např. masivní cévní mozková příhoda).
Srdeční zástava (záchvat)
Na rozdíl od infarktu myokardu nemusí srdeční sval nutně odumírat kvůli nedostatečnému prokrvení. Místo toho jen přestane pulzovat. Nejobvyklejším předcházejícím příznakem je pocit slabosti či závratě. Záchranu znamená elektrický šok (nejlépe přístrojem zvaným defibrilátor).
Na Homolce poprvé použili k léčbě infarktu laser
Kardiologové renomované pražské Nemocnice Na Homolce v závěru loňského roku použili poprvé k léčbě akutního infarktu laser. Jeho pomocí odstranili krevní sraženinu, která v tepně pacientky zablokovala průchod krve k srdci.
„Laserový paprsek dokáže rozbít čerstvou krevní sraženinu (trombus), která se jeho účinkem rozmělní a odplaví beze zbytku krevním řečištěm. Použitím této metody se tedy dá předejít tomu, že zbytky uvolněné sraženiny ucpou drobné cévy a poškodí tak nevratně srdeční sval,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ operatér MUDr. Petr Kmoníček. Při běžně užívané metodě léčby, tedy při roztahování ucpané cévy balonkovým katétrem, může totiž tato situace v některých případech nastat.
Tradice je velice dlouhá
Pro léčbu srdečního infarktu se používá nejčastěji koronární angioplastika – roztažení zúžené tepny speciálním balonkem. Do postižené cévy se zavede tenký vodič, po kterém se do místa zúžení tepny zasunuje speciální cévka (katétr), na jejímž konci je válcovitý balonek. V v nenaplněném stavu se umístí do místa zúžení. Balonek se pak postupně rozpíná do velikosti 1,5–5 milimetrů. Po roztažení zúžené tepny se balonek odstraní a do tohoto místa se ve většině případů zavádí jemná kovová mřížka, tzv. stent. Pro léčbu tímto způsobem se postižený musí dostat k lékařům do šesti hodin od vzniku infarktu. Po provedení primární angioplastiky musí pacient dlouhodobě užívat léky, které brání srážení krevních destiček.
V ojedinělých případech životy zachraňuje tzv. bypassová chirurgická operace. Jde o vytvoření přemostění (bypassu) zúženého místa tepny tak, aby krev mohla proudit bez zábran do srdečního svalu. Zákroky se Na Homolce provádějí i pomocí chirurgického robota.
Dodejme, že už existují i zvláštní léky (dost drahé), které sraženiny ve věnčité tepně rozpustí téměř jako když zahříváme sádlo či máslo.
Laser se stává převratnou změnou
Vraťme se však k unikátnímu využití laseru. MUDr. Kmoníček připomněl, že ho lékaři Na Homolce používají také ke zprůchodnění chronicky ucpaných tepen. Tak mj. zprůchodnili tepnu pacienta, u něhož nebylo možné jiným způsobem jejím uzávěrem proniknout. Jak 21. STOLETÍ zjistilo, kardiologové zkoušeli využít energii laseru již před 15 lety, ale tehdejší druh paprsků působil řadu komplikací – mimo jiné ničil vysokým teplem i okolní tkáně organismu. V dnešní době se však využívá jiný druh laserových paprsků i jiná technika výkonu.
Míšní stimulace zahání kruté bolesti
Angina pectoris je jednou z forem ischemické choroby srdeční (ICHS). Tuto nedokrevnost srdečního svalu doprovázejí záchvaty svíravé či palčivé bolesti na hrudi. Jednou z nových možností, jak pacienta krutých bolestí zbavit, je míšní stimulace (SCS – Spinal Cord Stimulation). Při ní lékaři nemocnému zavedou do těla elektrodu, která působí elektrickými impulzy na míšní vlákna takovým způsobem, že pacient bolest necítí.
Nemohl chodit, nyní chalupaří!
V NMH (?) kardiolog a neurochirurg při operačním zákroku zavedou do páteřního kanálu nemocnému elektrodu, která je spojena kabelem s generátorem pulzů. Tento stimulátor voperují pacientovi do podkožní kapsy obvykle na přední straně trupu pod žebry.
„Pacient dostane malý ruční programátor, kterým přístroj zapíná a vypíná a eventuálně mění původně lékařem nastavenou intenzitu a frekvenci elektrických impulzů,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ neurochirurg MUDr. Dušan Urgošík, CSc. Jak 21. STOLETÍ osobně potvrdil jeden z pacientů Nemocnice Na Homolce, stimulační impulzy pociťuje jako celkem příjemné brnění v místě, kam se obvykle nepříjemné bolesti přenášejí. „Byl jsem jako mrzák, nemohl se hnout – a teď už v pětatřiceti zase vesele chalupařím.“ Neurostimulátor vydrží až šest let, poté se dá snadno vyměnit.
Léčí dříve nevyléčitelné
Elektrostimulační metoda se používá v případech, kdy je nemoc téměř neléčitelná běžnými metodami, t. j. léky, angioplastikou či bypassovou operací. „Pacient může špatně snášet účinné léky. Dále může mít táhlé či komplikované zúženiny tepny, do nichž není možné proniknout angioplastickým vodičem a roztáhnout je. Nebo ho není možné operovat, protože má přidružená onemocnění – například plicní chorobu či jiná další omezení, “ vysvětlil pro 21. STOLETÍ primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce, doc. MUDr. Petr Neužil, CSc. Doplnil, že v současné době představuje tato metoda jeden z velmi specifických postupů léčby nemocných, kteří jsou prakticky neschopni jakéhokoliv aktivního pohybu.
Odstraňuje kruté bolestí, které působí pacientům refrakterní (neléčitelná) forma
anginy pectoris.
Nejmodernější počítačový tomograf
Rychlé a kvalitní snímky s nižším zářením. To jsou hlavní přednosti nového počítačového tomografu (CT) Siemens Somatom Definiton Flash.
Dvoumetrového pacienta díky snímací rychlosti 43 cm za sekundu naskenují doslova od hlavy až k patě za méně než pět sekund. Přitom dávka záření je až 40x nižší oproti běžným CT. Symbolickým srdcem světově unikátního systému, který vmžiku vyšetří i srdce opravdové, jsou dvě rentgenové trubice a dva detektory, které se současně otočí kolem těla pacienta během 0,28 sekundy.
V průběhu vyšetření hrudníku už nemusí pacienti zadržovat dech. Extrémní rychlost rotace rentgenových trubic šetří drahocenný čas při naléhavých situacích, kdy jde doslova o vteřiny a život visí na vlásku.
To se často stává u kardiovaskulárních onemocnění. Nový tomograf je jediný na světě, který umožňuje snímání srdce během pouhé čtvrtiny sekundy, což je méně než polovina doby srdečního tepu. Vyšetření se obejde bez jinak zdlouhavých příprav a za použití minimální dávky ozáření. (Je až třikrát nižší než v přirozeném prostředí – např. na ulici.) Kontrast a ostrost CT snímků jsou navíc výrazně vyšší než u běžných počítačových tomografů, aniž by bylo nutné zvyšovat dávku radiačního záření nebo provádět další vyšetření.
„Nový Somatom Definiton Flash je nejen nejrychlejší CT skener na světě, ale i skener s nejkratší expoziční dobou,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od ředitele sektoru Siemens Healthcare Vratislava Švorčíka.
Real. poznámka: dodávám aktuální ilustrace
U fotografií CT postačí uvést SIEMENS.U ilustrací srdce i jiných orgánů kredit: Friedrich-Alexander University Erlangen-Nurenberg či zkráceně F.-A. University Erlangen-Nurenberg).
Přístroj hlídá srdce na dálku
Také u nás přibývá osob, které mají v těle různé kardiologické přístroje. Musejí docházet mnohokrát za rok na kontrolu. Nyní jim však přichází na pomoc Home Monitoring.
Jde o jedinou zcela bezdrátovou mobilní technologií dálkového monitorování pacientů s implantovanými kardiologickými přístroji. Vyrábí ji evropská společnost BIOTRONIK (s ústředím v Německu). Dominuje v oblasti biomedicínských technologií. Několik milionů jejich implantovaných přístrojů již slouží pacientům ve více než 100 zemích. Jde zejména o kardiostimulátory – přístroje, které povzbuzují srdeční činnost tím, že podobně jako přirozený sinusový uzel vydávají malé elektrické výboje.
Povely telefonem
Pacienti mohou být monitorováni na dálku a docházet na kontrolu k lékaři pouze jednou ročně. Společnost BIOTRONIK jako první vyvinula a zavedla bezdrátový systém dálkového monitorování na bázi internetu, využívající telefonní síť GSM. Doposud bylo implantováno přes 230 000 systémů BIOTRONIK Home Monitoring ve více než 55 zemích světa, které pomáhají optimalizovat péči o pacienty. Systém Home Monitoring lze použít pro různé implantáty, upravující srdeční činnost. A jak je to u nás? Prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie pražského IKEM, upřesnil: „V České republice je v současné době pomocí systému Home Monitoring sledováno více než 900 pacientů na 20 kardiologických pracovištích: (Vice www.biotronik.com)
Náš poklad operují roboti
Velké úspěchy, pokud jde o péči věnovanou srdci, mají odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
Provádějí asi dvě třetiny veškerých transplantací srdce v ČR, což je ročně 40–50 operačních zákroků. Loni v březnu zde otevřeli katetrizační sál s nejmodernější robotickou technologií americké výroby.
Léčí tu i tzv. fibrilaci komor. Prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM v Praze, pro 21. STOLETÍ upřesnil. „Při fibrilaci komor dochází k poruše na úrovni hlavních čerpadel srdce – srdečních komor, což má stejné následky, jako by se srdce zastavilo.“ Příznaky arytmií mohou být různé; nejčastěji se projevují srdečním bušením nebo pocitem občasného „vynechání srdce“. Jindy pocítíme nepravidelný tep, slabost nebo může dojít k přechodné ztrátě vědomí. V nejtěžších případech (i při fibrilaci komor) přichází zástava krevního oběhu a postižený během bez okamžité pomoci pár minut umírá.
Život visí na katétru
Na operačním sále leží pacient. Přes sklo vidíte, že má zavedený katétr (tenký ohebný nástroj) přes kůži do cév a těmi až do srdce. Jeho chvění lze vidět na velkém monitoru. Před ním je ovládací panel, odkud operatér pákovým ovladačem přesně řídí každičký pohyb katétru, který postižené místo jemně zbavuje všeho, co tam nemá být. Při této robotické operaci se pohyb katétru ovládá dvěma speciálními ohebnými kovovými pouzdry. Robot tak zajišťuje mnohem přesnější pohyb katétru a trvalejší kontakt se svalovinou než sebelepší odborník.
Můžeme být rádi, že naši skvělí kardiologové mají k dispozici moderní přístroje i nejnovější metody. Vždyť to – spolu s jejich zkušenostmi – výrazně snižuje riziko, že na jevišti života se premiéra srdečního postižení nás či našich blízkých současně stane i nečekanou derniérou tragického dramatu žití.
Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo: Praktický slovník mediciny, MAXDORF, 2004
E. N. Marier, J. Mallat: Anatomie lidského těla, CP BOOKS, a. s., 2005
http://kardiochirurgie.cz/ichs
www.homolka.cz
Kmenové buňky dokážou mnohé
Některé lékařské obory vkládají naději do použití tzv. kmenových buněk. Jsou velmi přizpůsobivé a jako „neutrální“ se dokážou adaptovat na různé tělesné orgány. Nyní vstupují i do oblasti kardiologie.
Většinou se získávají z kostní dřeně. Roztok s buňkami se vstříkne přímo do věnčité tepny, zásobující oblast srdečního svalu, ve které probíhá infarkt myokardu. Jindy se speciální cévka zavede přímo do dutiny srdeční komory a kmenové buňky se velmi jemnou jehlou vstříknou přímo do srdečního svalu.
Odborníci spolupracují
Z podnětu Akademie věd ČR u nás nedávno vzniklo Centrum výzkumu chorob srdce a cév, do jehož činnosti se zapojují odborníci z různých pracovišť. Mají k dispozici moderní, metodicky a personálně vhodně vybavená výzkumná pracoviště.
Jaké známe medikamenty?
Na průtok krve srdcem mají přímý vliv léky ze skupiny nitrátů,blokátorů kalciových kanálů a tzv. beta-blokátorů. Nitráty se často používají ve formě sprejů, aplikovaných v případě potřeby pod jazyk. Také ve formě pilulek snižují napětí koronárních cév a roztahují je. Podobně působí i blokátory kalciových kanálů. Beta-blokátory zpomalují srdeční frekvenci a snižují metabolické nároky srdečního svalu. Kromě těchto léků mohou k prevenci uzávěru koronárních tepen přispět i léky snižující krevní srážlivost. Nejpoužívanějším je v tomto ohledu obyčejný aspirin.
Tak může škodit vysoký krevní tlak
Vysoký krevní tlak (hypertenzi) signalizují hodnoty nad 140/90 mm rtuťového sloupce (u diabetiků už přes 130/80 mm) – a to ve dvou ze tří po sobě jdoucích měřeních.
Naopak nízký krevní tlak; který není zdaleka tak nebezpečný jako vysoký, se nazývá hypotenze. (Takto postižení lidé však za určitých okolností mj. bývají unaveni a někdy omdlévají, zejména těhotné ženy.)
Máte optimální míry kolem pasu?
Významným ukazatelem se objem pasu nyní stává u tzv. rizikové centrální obezity. Tuk, uložený v oblasti břicha, vede k závažným zdravotním komplikacím. (Horší je tvar tzv. jablka s tukem na bříšku než tzv. hrušky s tukem na bocích a hýždích.)
Normální hodnota obvodu pasu u žen se doporučuje do 80 centimetrů, zdravotní riziko stoupá při hodnotě 88 centimetrů a vyšší. U mužů se normou stal obvod pasu do 94 centimetrů, zvýšené zdravotní riziko signalizuje hodnota přes 102 centimetry.
Infarkt rád kamarádí se smrtí
Nejnebezpečnějším postižením je srdeční infarkt. Dříve na něj ve vyspělých zemích umíralo přes 30 % obyvatel. Díky vývoji vědy se toto množství obětí snížilo na necelých 10 procent. Přesto akutní infarkt myokardu u nás ročně postihne cca 13 000 lidí.
Průvodní signály: náhlá bolest na hrudníku, ucpání velké cévy trombem, nedokrevnost srdečního svalu a poté odumření části srdce.
Možné následky: náhlá smrt. Většina postižených infarkt však přežije v lepším či horším stavu. Záleží na tom, jak velká část srdce byla postižena a jak rychle se podaří cévu zprůchodnit apod.
Možná prevence: fyzická aktivita, spojená s dlouhodobým efektem opakovaných zatěžování organismu. Správná životospráva (mj. vyvarování se přejídání, přemíry živočišných tuků). Nepřipustíme dlouhotrvající nadměrný stres. (Občasná určitá míra stresu může prospívat.)
Na čem si pochutná srdce?
Vědci nedávno připravili seznam potravin, které mají výjimečně silnou schopnost chránit naše srdce a cévy.
Favority jsou borůvky, česnek, hořká čokoláda, hroznová šťáva (účinkuje úplně stejně jako víno), lněné semeno, ořechy, pivo, sója, šťáva z granátových jablek, vaječné bílky, zelený čaj.
A jak je to s tolik diskutovaným alkoholem? U zdravých lidí je malé množství alkoholu prevencí kardiovaskulárních onemocnění z nejrůznějších důvodů: Zvyšuje hladinu HDL (tzv. „hodný“ cholesterol), má antioxidační účinky, v červeném (i bílém vínu), pivu, ale třeba také v destilátech jsou prospěšné flavonoidy. Musí se však pít přiměřeně: Úměrným množstvím na den jsou dva drinky, což obnáší dva malé „panáčky“ nebo čtyři decilitry vína či dvě třetinky piva. (Ženy by měly pít polovinu tohoto množství.
Genetika se týká rovněž aterosklerózy
Aterosklerózu odborníci spojují s mnoha rizikovými faktory: Dispozice k nim je dána do velké míry geneticky. Vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, prof. MUDr. Češka, pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Podobně jako najdeme rodiny, ve kterých se vyskytují nádorová onemocnění, tak jsou rodiny, jejichž příslušníky ve zvýšené míře ohrožují kardiovaskulární onemocnění. Stěží by asi někdo předpokládal, že štíhlého čtyřicátníka postihne infarkt. Pak zjistíme, že jeho sestra prodělala první infarkt již v osmatřiceti letech, tatínek zemřel na druhý infarkt v pětačtyřiceti. Každý z nás by se měl snažit zjistit, na co umírali jeho předkové. Jde alespoň o poslední tři generace, ale není na škodu podívat se i na naše bratrance či neteře, zda se u nich nevyskytují některé rizikové faktory.“
Pohyb je výbornou prevencí
Cesta k dobrému stavu kardiovaskulárního systému nemusí vést pouze přes stálé návštěvy tělocvičny či fitcentra. Odborníci mohli 21. STOLETÍ říci, že postačí, abychom cvičili umírněně alespoň třikrát týdně po dvaceti minutách.
Už to pomůže snížit krevní tlak a LDL cholesterol, riziko tvorby aterosklerotických plátů. Nabídka možností, jak toho docílit, je velmi bohatá: chůze, jogging, jízda na kole, plavání, tenis, veslování, basketbal, posilování, běh na lyžích, skákání přes švihadlo, jízda na kolečkových bruslích, míčové hry, hokej, ale třeba i tanec či práce na zahrádce. Jde jen o to být co nejvíce v pohybu..
Hypertenze ohrožuje už i děti
Vysoký krevní tlak (hypertenze) bývala tradičně nevítaným doprovodem života zejména osob dříve narozených. Nejnovější údaje z vyspělých zemí (zejména USA) však dokazují , že se ve zvýšené míře objevuje už u dětí. Mezi nejdůležitější vlivy zevního prostředí náleží zejména nedostatek pohybu a nezdravá výživa. S tím souvisí i potřeba snížení nadváhy. Je nutné omezit příjem soli na 5 g/den (tj. kávová lžička). Pozor: Sůl skrývají i uzeniny, solené brambůrky, slané sýry apod.
Doporučuje se optimální příjem hořčíku (zdrojem jsou zejména ovesné vločky, ořechy, čočka, špenát atd.), vápníku (sardinky, sýr ementál, pažitka, brynza, žitný chléb) a draslíku ( mj. fazole, ořechy, křen, květák, špenát, kapusta, houby aj.))
