Zkusme se vžít do pocitů, které řada z nás zažila již před dlouhou dobou. Stojíme před tabulí a přísný fyzikář nás zkouší ze struktury atomu. Ano – jádro, obal, protony, neutrony, elektrony… Dnešní věda však vidí svět atomů podstatně složitěji, než si pamatujeme z hodin fyziky na základních či středních školách. Přijmete naši výzvu a odhodláte si i vy ověřit své znalosti? 
1.To, že se hmota skládá z drobných a dále nedělitelných částic hmoty, předpověděl již v 5. století př. n. l. řecký filosof Démokritos. V moderní vědě se však atomová teorie o skladbě hmoty prosadila až v 19. století. Autorem jejich objevu byl:
a)John Dalton
b)Ernest Rutherford
c)Niels Bohr
2.Ve skládačce částic takzvaného „standardního modelu“ fyzikům stále ještě jedna částice chybí. Dokázali ji zatím vypočítat, nikoliv však objevit. Naděje se upínají především k velkému hadronovému srážeči ve švýcarském centru CERN. Tato částice se nazývá:
a)Higgsův boson
b)Higgsův fermion
c)podivný kvark
3.Ačkoliv jsou subatomární částice neskutečně malé, lze řadu z nich poměrně snadno nepřímo pozorovat. Stačí k tomu podchlazené páry vody, v nichž elektricky nabitá částice zanechá viditelnou stopu. Toto takřka zázračné zařízení se nazývá:
a)Fermiho částicový vizualizér
b)elektronový skenovací mikroskop
c)Wilsonova mlžná komora
4.V atomovém jádře je uloženo celých 99,9 % hmotnosti atomu. Tato oblast je oproti velikosti celého atomu naopak neskutečně drobounká. Průměr jádra je ve srovnání s průměrem celého obalu jádra menší asi:
a)15x
b)150x
c)100 000x
5.Fyzikové rozlišují dvě síly, které mají tak malý dosah působnost, že jsou omezeny pouze na atomové jádro. Díky nim drží pohromadě nejen jádro, ale i samotné částice, které jej tvoří. Tyto dvě síly se nazývají:
a)gravitace a elektromagnetická síla
b)slabá a silná interakce
c)Pauliho a Diracova síla
6.Atomy zdaleka nejsou pouhými „kuličkami“, v jejichž vnitřku se nic neděje. Naopak! Jejich vnitřní život je velmi pestrý. Aby na sebe mohly jednotlivé hmotné částice působit, musí mít mezi sebou nějaké prostředníky. Těmto prostředníkům říkají fyzikové:
a)intermediální částice
b)interaktory
c)elektronový obal
7.Každá subatomární částice má i svou vlastní antičástici. V některých výjimečných případech je částice shodná se svou vlastní antičásticí (např. foton či pion). Když se setká hmota s antihmotou, původní částice zaniknou a zcela se přemění na energii. Tomuto procesu říkáme:
a)ionizace
b)anihilace
c)beta rozpad
8.Světlo není nic jiného než viditelná část elektromagnetického pole. Toto pole lze však popsat i prostřednictvím jedné ze stabilních elementárních částic. Tato částice se nazývá:
a)gluon
b)foton
c)fonon
9.Elementární částice, kterých už fyzikové v atomech nalezli celou „zoologickou zahradu“, můžeme rozdělovat podle nejrůznějších kritérií. Jedním z nich je i spinové číslo. Jedna skupina částic má spin celočíselný (0,1,2), druhá poločíselný (1/2, 3/2 atd.). Tyto dvě skupiny částic označujeme jako:
a)bosony a fermiony
b)leptony a hadrony
c)kvarky a antikvarky
10.Do Mendělejevovy periodické tabulky prvků řadíme atomy podle počtu protonů v jádře. Atomy se stejným počtem protonů však mohou mít v jádře různý počet neutronů. Atomy stejného prvku s různým počtem neutronů označujeme jako:
a)izobary
b)izotopy
c)ionty
Správné odpovědi:
1a, 2a, 3c, 4c, 5b, 6a, 7b, 8b, 9a, 10b
Vyhodnocení:
8–10 bodů: Nevystudovali jste náhodou obor jaderná fyzika?
8–5 bodů: Ve světě vědy se stále dokážete dobře orientovat.
5–3 body: Je na čase začít s doplňováním znalostí. Třeba četbou 21. století!
