Klimatologové a zejména hydrologové mají nového pomocníka ve vesmíru. Je jím satelit SMOS, což představuje zkratku anglického Soil Moisture and Ocean Salinity, což česky znamená vlhkost půdy a slanost oceánů.
Na svou vesmírnou misi se satelit, vypuštěný ESA (Evropskou kosmickou agenturou), vydal na sklonku loňského roku a jeho hlavním úkolem je mapovat koloběh vody na Zemi. Při pohledu na satelit zaujmou na první pohled tři obří ramena o průměru osmi metrů, připomínající rotor vrtulníku. Ta skrývají unikátní měřicí přístroj, interferometrický radiometr MIRAS. Ten bude měřit prostřednictvím 69 antén změny vlhkosti půdy a slanost mořské vody. Příslušné údaje získá sledováním výkyvů přirozeného mikrovlnného záření, které vychází z naší planety. Mise satelitu SMOS má trvat tři roky a je první z řady vesmírných průzkumníků, kterými chce ESA dopodrobna prozkoumat naši planetu. Už příští rok má následovat další satelit s názvem CRYOSAT2, který zmapuje ledové pokrývky Země.
