Osudy jednotlivých lidí i celých civilizací mohou často ovlivnit i zdánlivé drobnosti. Jednou z takových „drobnůstek“ bylo, že se člověk naučil trávit kravské mléko. Tuto schopnost však dodnes nemají všichni lidé.

Podle nedávného zjištění byli ti první nejspíše stejně jako my Středoevropané.

Evoluční logika diktuje, aby životadárný koktejl vody, vitaminů a zejména výživných látek dokázali lidé trávit pouze v raném věku. Stejně jako mláďata jiných savců bychom přece měli přijímat mléko pouze těsně po narození, tak co pak s geny, které by trávení mléka napomáhaly i v době, kdy už vyrosteme z kočárků a peřinek?

A přece se v poměrně nedávné historii lidstva vyskytla řada „mutantů“, kteří si na mléku a mléčných výrobcích dokážou pochutnávat i v dospělosti. Mezi jejich potomky patří velká část současných Afričanů (a přirozeně také Američanů afrického původu), ale i většina současných Evropanů a jejich potomků.

Velevýhodný gen, který lidem vydláždil cestu k neuvěřitelně efektivní a důležité spolupráci s domácími zvířaty, se totiž v populaci velmi dobře šíří. Rozsáhlá studie mezioborového týmu odborníků z londýnské University College nedávno ukázala, že ohniskem šíření těchto genů v Evropě byla podle všeho Evropa střední v době asi před 7500 lety.

Mléko je veliká výhodaSchopnost trávit mléko, které lidé bezostyšně seberou nejrůznějším domestikovaným zvířatům od krav po koně, představovala pro dávné první zemědělce řadu skutečně významných výhod.

V první řadě poskytuje kaloricky vydatnou potravu, která rozhodně musela mít v krutých dobách prvotních zemědělců cenu zlata. Zatímco úroda obilí či jiných plodin může navíc nepříjemně kolísat, mléko od krav či koz je k dispozici po celý rok.

Svou roli jistě sehrálo i to, že na rozdíl od vody z vodních toků, která může být znečištěná, je mléko poměrně bezpečným zdrojem tekutin. Za jeho největší výhodu však řada odborníků dlouho považovala to, že je velmi bohatým zdrojem jedné z důležitých látek – vitaminů D (kalciferolů).

Jak již název látek z této skupiny naznačuje, ovlivňují zejména hospodaření našeho těla s vápníkem. Za běžných okolností si tento vitamin vyrábí naše tělo samo, stačí k tomu zbytky po cholesterolu a UV záření ze Slunce.

Vědci navíc již delší dobu vědí o tom, že gen -13,910*T, který stojí právě za schopností Evropanů trávit laktózu, se vyskytuje nejčastěji právě v zemích severní Evropy. To je přirozeně vedlo k úvaze, že epicentrem šíření této výhodné mutace byly právě severní oblasti.

Geny ze střední Evropy Aby vědci zjistili, jakým způsobem vlastně společná evoluce člověka a domácích zvířat probíhala, musí do svých týmů zapojit co největší množství odborníků na nejrůznější problematiky.

Členy týmu z londýnské University College proto nebyli pouze genetici, ale i matematičtí odborníci na statistiku a matematické modelování a přirozeně také archeologové. A co nového tedy z jejich výzkumů vyplynulo?

„Naše studie simulovala šíření schopnosti štěpit laktózu i v dospělém věku v souvislosti se šířením zemědělství. Podle našich závěrů se tato schopnost objevila někde v oblasti mezi středním Balkánem a střední Evropou asi před 7500 roky, pravděpodobně mezi příslušníky kultury s lineární keramikou,“ shrnuje závěry rozsáhlého výzkumu prof.

Mark Thomas z Katedry genetiky, evoluce a životního prostředí londýnské univerzity. „Náš výzkum tak vyvrací představu běžnou ve vědeckých kruzích, že za výrazným zastoupením dědičných základů obyvatel v dnešních severských zemích stojí potřeba získávat vitamin D z mléka,“ doplňuje dále prof. Thomas.

Zdá se tedy, že další z vědeckých mýtů je na lopatkách!

Nejstarší zemědělci na našem území Když archeolog, který pracuje na území Německa, Čech, Moravy, Slovenska, Rakouska či Maďarska narazí na charakteristické nádoby s rovnými či zavinutými čarami, může si být prakticky jistý, že narazil na pozůstatky kultury, jejíž jméno je odvozeno právě od typu keramiky: kultura s lineární keramikou (něm.

Linearbandkeramik, LnB). Příslušníci této kultury, která vzkvétala mezi lety 5500–4500 př. n. l, dávali přednost širokým nížinám v okolí velkých toků. Nepřekvapí proto, že ze všech lidí, kteří kdy na našem území žili, byli příslušníci této kultury vůbec prvními usedlými zemědělci.

Mezi jejich oblíbené plodiny patřily především pšenice (jednozrnka, dvouzrnka), hrách i čočka. Kromě toho pěstovali i konopí, len a dokonce i mák. Nezanedbávali však ani chov domácích zvířat. Přednost dávali především skotu, existují však i záznamy o pěstování koz a prasat.

Příležitostí, jak si vypěstovat schopnost trávit mléko, bylo tedy dost!