Děti budou mít možná brzy tři biologické rodiče!

Věk žen-prvorodiček se ve světě neustále zvyšuje a s tím narůstá i vysoký počet defektů u dětí, narozených starším ženám. Většina těchto problémů vyplývá z degradace cytoplasmy, která obaluje jádro vajíčka.

Japonští vědci si hrají tak trochu na bohy a pustili se do opravování ženských vajíček.Věk žen-prvorodiček se ve světě neustále zvyšuje a s tím narůstá i vysoký počet defektů u dětí, narozených starším ženám. Většina těchto problémů vyplývá z degradace cytoplasmy, která obaluje jádro vajíčka. Japonští vědci si hrají tak trochu na bohy a pustili se do opravování ženských vajíček.

Do vajíčka mladší dárkyně prostě implantují jádro staršího vajíčka. Věc má ale jeden veliký háček. Je zde totiž etický problém, a to pěkně zapeklitý. Dítě, které by tímto způsobem přišlo na svět, by vlastně vzniklo z genetického materiálu tří rodičů!

A to je pro zákonodárství většiny států zatím neřešitelný oříšek.

Lidé budou zdravějšíJaponští vědci se dušují, že zatím jde o laboratorní pokusy a k praktickému použití metody vede ještě dlouhá cesta. Jde vlastně o vdechnutí nového života do starého vejce, což by v další fázi mohlo vést i k opravování nejrůznějších geneticky podmíněných chorob, ale také ke vzniku hybridních či geneticky upravených dětí.

„Kdybychom mohli začít produkovat nová, geneticky upravená embrya, věřím, že by se snížila nemocnost a prodloužil by se i věk lidí,“ říká vedoucí projektu Atsushi Tanaka. Tým vědců věří, že jejich cesta je správná.

Vždyť zdravé jádro vajíčka obsahuje většinu informací k tomu, aby přišlo na svět zdravé dítě. Tým zatím úspěšně udělal pokusy s 31 vajíčky, z nichž sedm tvořila raná embrya, oplodněná ve zkumavce mužským spermatem.

Další cesta, kterou chtějí japonští vědci prozkoumat, je pouze nahrazení poškozených mitochondrií zdravými od mladé dárkyně tak, aby bylo produkováno pouze zdravé potomstvo.

Co jsou to mitochondrie?Mitochondrie jsou vlastně drobná tělíska v buněčné cytoplasmě, která nacházíme u většiny eukaryotických buněk. Jejich rozměry se pohybují v řádu několika mikrometrů a v každé buňce se jich nacházejí stovky až statisíce.

Jejich funkce se dá přirovnat k jakési buněčné elektrárně, protože v nich díky procesu buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP). Ten se využívá jako „zdroj energie“ pro průběh dalších procesů v celé buňce.

Navíc jsou mitochondrie nositeli genů. Poruchy mitochondrií však mohou mít na svědomí i mnohá onemocnění. Proto je tak důležité, aby byly mitochondrie naprosto zdravé a předávaly kvalitní genetické informace.

DNA mitochondrii je přenášena jen matkou a v případě genetické vady mohou nemocné mitochondrie způsobit duševní choroby, cukrovku, slepotu, hluchotu či roztroušenou sklerózu.

Nic nového pod sluncem?Už v roce 2001 vypukl velký rozruch v USA, kde byly v rámci experimentů vstříknuty mitochondrie z mladých ženských vajíček do starších vajec, což mělo přispět k jejich vyšší kvalitě.

Tehdy se narodilo dokonce 15 dětí po použití této techniky. S podobnými metodami experimentuje celá řada výzkumných pracovišť. Například univerzity v americkém Newcastlu a v Durhamu nedávno oznámily, že se jim podařilo vytvořit umělé sperma s využitím lidských zárodečných buněk.

Pokud jsou tyto výsledky skutečně úspěšné, mohlo by to znamenat opravdový zlom nejen v lidské genetice, ale i v celém dalším vývoji lidského rodu. Umělé sperma by tak dokonce mohlo vést i k vyřazení mužů jako ploditelů z celého reprodukčního procesu lidstva.

Co na to etika?Už dnes se vyskytuje celá řada problémů s dárcovstvím spermatu či ženských vajíček, používaných při umělém oplodnění. A to jde vlastně stále o vzájemný vztah dvou jedinců, kteří se na reprodukci podílejí.

A co teprve tehdy, vstoupí-li do hry třetí osoba jako dárce mitochondrií nebo částí vajíčka, přesněji řečeno jeho obalu – cytoplazmy. Rázem zde máme tři biologické rodiče, jejichž geny nový potomek ponese.

Výměna mitochondriální DNA u dítěte ženského pohlaví by navíc mohla představovat určité riziko genetických změn, které by se šířily i do dalších generací. To může v konečném důsledku vést i k nepředvídatelným změnám v celé genetické stavbě člověka.

Opice už mají dvě matkyVědci z Oregonského národního výzkumného centra už pracují delší dobu na geneticky upravených samičích vejcích a jejich pokusy probíhají zatím na opicích. Nově narozené opice tak mají jednoho otce, ale dvě geneticky odlišné matky.

I tady vytvořili vědci tyto hybridy za použití vstřiknutí zdravých mitochondrií do zárodku opice. Zatím se jim podařilo vyprodukovat 15 životaschopných embryí, která byla pak vpravena do těla hostitelských matek.

Čtyři opice, vzniklé z tohoto experimentu, už se narodily. Otevírá se tak prý možnost použití této techniky pro produkci naprosto zdravých lidských jedinců bez genetických vad.

Autor: Pavel Přeučil
Rubriky:  Genetika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Na počtu terapií se rok pandemie...

Na pražské klinice asistované reprodukce IVF CUBE v nejbližších dnech...

Čeští zoologové zmapovali šíření...

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v...

Praha jako mongolská step… Koně...

Mluvilo se o tom roky, ale teprve teď Zoo Praha vypustila čtyři klisny...

Záměrné poškozování proteinů...

Badatelům z Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykova onkologického...

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z...

Podařilo se jim poprvé získat DNA

Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž...

Obří hrášek upozorňuje na...

Otec genetiky Gregor Johann Mendel zanedlouho oslaví 200 let od svého...

Vědci vytvořili genetický manuál pro...

Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život...

Architekti obnoví Mendelův...

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky,...

Jak předcházet mutacím genů?

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se pod vedením Libora Krásného z...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Paterčata Dionneova: Život ve výběhu i v domě hrůzy

Paterčata Dionneova: Život ve...

Yvonne, Cécile, Annette, Émilie a Marie. Narodí se jako identická paterčata a...
Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s největším ciferníkem, observatoří i vědeckým centrem

Hodinová věž v Mekce: Rekordmanka s...

Supermoderní věž se zlatým půlměsícem na vrcholu má obří ciferník, který...
Vstřícnost k Čechům se nevyplácí: Jméno historika přibili na šibenici

Vstřícnost k Čechům se nevyplácí:...

Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und...
Doba chytrých veverek a padajících vlasů. Co jste netušili o podzimu?

Doba chytrých veverek a padajících...

Někdo ho miluje, někdo nesnáší. O období, kdy příroda po dlouhé letní party...
Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.