Věk žen-prvorodiček se ve světě neustále zvyšuje a s tím narůstá i vysoký počet defektů u dětí, narozených starším ženám. Většina těchto problémů vyplývá z degradace cytoplasmy, která obaluje jádro vajíčka.

Japonští vědci si hrají tak trochu na bohy a pustili se do opravování ženských vajíček.

Do vajíčka mladší dárkyně prostě implantují jádro staršího vajíčka. Věc má ale jeden veliký háček. Je zde totiž etický problém, a to pěkně zapeklitý. Dítě, které by tímto způsobem přišlo na svět, by vlastně vzniklo z genetického materiálu tří rodičů!

A to je pro zákonodárství většiny států zatím neřešitelný oříšek.

Lidé budou zdravějšíJaponští vědci se dušují, že zatím jde o laboratorní pokusy a k praktickému použití metody vede ještě dlouhá cesta. Jde vlastně o vdechnutí nového života do starého vejce, což by v další fázi mohlo vést i k opravování nejrůznějších geneticky podmíněných chorob, ale také ke vzniku hybridních či geneticky upravených dětí.

„Kdybychom mohli začít produkovat nová, geneticky upravená embrya, věřím, že by se snížila nemocnost a prodloužil by se i věk lidí,“ říká vedoucí projektu Atsushi Tanaka. Tým vědců věří, že jejich cesta je správná.

Vždyť zdravé jádro vajíčka obsahuje většinu informací k tomu, aby přišlo na svět zdravé dítě. Tým zatím úspěšně udělal pokusy s 31 vajíčky, z nichž sedm tvořila raná embrya, oplodněná ve zkumavce mužským spermatem.

Další cesta, kterou chtějí japonští vědci prozkoumat, je pouze nahrazení poškozených mitochondrií zdravými od mladé dárkyně tak, aby bylo produkováno pouze zdravé potomstvo.

Co jsou to mitochondrie?Mitochondrie jsou vlastně drobná tělíska v buněčné cytoplasmě, která nacházíme u většiny eukaryotických buněk. Jejich rozměry se pohybují v řádu několika mikrometrů a v každé buňce se jich nacházejí stovky až statisíce.

Jejich funkce se dá přirovnat k jakési buněčné elektrárně, protože v nich díky procesu buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP). Ten se využívá jako „zdroj energie“ pro průběh dalších procesů v celé buňce.

Navíc jsou mitochondrie nositeli genů. Poruchy mitochondrií však mohou mít na svědomí i mnohá onemocnění. Proto je tak důležité, aby byly mitochondrie naprosto zdravé a předávaly kvalitní genetické informace.

DNA mitochondrii je přenášena jen matkou a v případě genetické vady mohou nemocné mitochondrie způsobit duševní choroby, cukrovku, slepotu, hluchotu či roztroušenou sklerózu.

Nic nového pod sluncem?Už v roce 2001 vypukl velký rozruch v USA, kde byly v rámci experimentů vstříknuty mitochondrie z mladých ženských vajíček do starších vajec, což mělo přispět k jejich vyšší kvalitě.

Tehdy se narodilo dokonce 15 dětí po použití této techniky. S podobnými metodami experimentuje celá řada výzkumných pracovišť. Například univerzity v americkém Newcastlu a v Durhamu nedávno oznámily, že se jim podařilo vytvořit umělé sperma s využitím lidských zárodečných buněk.

Pokud jsou tyto výsledky skutečně úspěšné, mohlo by to znamenat opravdový zlom nejen v lidské genetice, ale i v celém dalším vývoji lidského rodu. Umělé sperma by tak dokonce mohlo vést i k vyřazení mužů jako ploditelů z celého reprodukčního procesu lidstva.

Co na to etika?Už dnes se vyskytuje celá řada problémů s dárcovstvím spermatu či ženských vajíček, používaných při umělém oplodnění. A to jde vlastně stále o vzájemný vztah dvou jedinců, kteří se na reprodukci podílejí.

A co teprve tehdy, vstoupí-li do hry třetí osoba jako dárce mitochondrií nebo částí vajíčka, přesněji řečeno jeho obalu – cytoplazmy. Rázem zde máme tři biologické rodiče, jejichž geny nový potomek ponese.

Výměna mitochondriální DNA u dítěte ženského pohlaví by navíc mohla představovat určité riziko genetických změn, které by se šířily i do dalších generací. To může v konečném důsledku vést i k nepředvídatelným změnám v celé genetické stavbě člověka.

Opice už mají dvě matkyVědci z Oregonského národního výzkumného centra už pracují delší dobu na geneticky upravených samičích vejcích a jejich pokusy probíhají zatím na opicích. Nově narozené opice tak mají jednoho otce, ale dvě geneticky odlišné matky.

I tady vytvořili vědci tyto hybridy za použití vstřiknutí zdravých mitochondrií do zárodku opice. Zatím se jim podařilo vyprodukovat 15 životaschopných embryí, která byla pak vpravena do těla hostitelských matek.

Čtyři opice, vzniklé z tohoto experimentu, už se narodily. Otevírá se tak prý možnost použití této techniky pro produkci naprosto zdravých lidských jedinců bez genetických vad.