reklama
Domů     Technika
Obří sluneční park kousek za našimi hranicemi
21.stoleti
od 21.stoleti 18.12.2009

200 fotbalových hřišť zabere už pořádné místo. A přesně takovou rozlohu zaujímá solární elektrárna Lieberose, kterou si naši němečtí sousedé postavili v Braniborsku nedaleko Chotěbuzi. V časech, kdy ještě existovala bývalá Německá demokratická republika, se zde nacházel vojenský výcvikový prostor sovětské okupační armády. Nyní má toto místo poněkud zajímavější a užitečnější využití.200 fotbalových hřišť zabere už pořádné místo. A přesně takovou rozlohu zaujímá solární elektrárna Lieberose, kterou si naši němečtí sousedé postavili v Braniborsku nedaleko Chotěbuzi. V časech, kdy ještě existovala bývalá Německá demokratická republika, se zde nacházel vojenský výcvikový prostor sovětské okupační armády. Nyní má toto místo poněkud zajímavější a užitečnější využití.

Německá solární elektrárna se tak svou velikostí zařazuje na druhé místo na světě ve své kategorii. Rozsáhlejší je již jen elektrárna v Mohavské poušti – Solar Energy Generating Systems, ale brzy budou přibývat další. Vždyť jen 40 metrů čtverečních solárních panelů dokáže celý rok zásobovat energií a teplem čtyřčlennou rodinu.

Elektřina pro 15 000 domácností

Životnost elektrárny je odhadována na dvacet let a elektrickou energii z ní bude čerpat na 15 000 domácností. Není to nijak závratné číslo, jaderná elektrárna v německém Biblis obhospodaří 6,5 milionu domácností. Ale i tak je patrné, že sluneční energie může mít svou budoucnost.
Leckdo může namítnout, že solární elektrárny se tváří jako ekologické, ale přitom zabírají v přírodě veliké plochy. Proto se obvykle staví třeba v pouštích, kde původní biotopy příliš neohrožují a kde je navíc intenzita slunečního záření vyšší. Ale i braniborská elektrárna má své důvody, aby vznikla zrovna tam, kde vznikla. Sovětští vojáci tento prostor zamořili ropnými látkami a různými dalšími chemikáliemi takovým způsobem, že jeho rekultivace je otázkou mnoha dalších desetiletí.

560 000 solárních panelů

Proto podle projektů a plánů nebude na tomto místě stát solární elektrárna navěky. Po dvaceti letech se sem opět navrátí vegetace. Solární elektrárna zároveň výrazně ušetří čistotu ovzduší, protože klasická tepelná elektrárna by při stejném objemu výroby elektřiny do ovzduší vypustila 35 000 oxidu uhličitého.
Solární panely dodala americká společnost First Solar. Jsou tenkovrstvé a dohromady jich je 560 000. Pro německou ekonomiku bylo jistě zajímavé, že nebyly vyráběny za oceánem, ale ve Frankfurtu nad Odrou. „U nových energií ještě koláč není rozdělen. Východní Německo se v této oblasti stává předním jezdcem,“ podotkl v této souvislosti spolkový ministr výstavby Wolfgang Tiefensee. Pravdou ovšem je, že vedoucí úlohu v získávání energie ze slunce a ve výrobě solárních zařízení pomalu, ale jistě získává Čína, zejména kvůli nízkým nákladům.

Slunci vstříc

Ostatně Němci to s výrobou elektřiny pomocí slunce zřejmě myslí vážně. Fungují zde téměř 2 miliony solárních zařízení a v platnost vstoupil 1. 8. 2004 i zákon, který zavazuje poskytovatele elektrické energie odebírat proud ze slunečních elektráren a po dobu 20 let jej prodávat bez změny na ceně.
Sluneční energie je však i v Německu stále marginálním zdrojem, na celkové spotřebě proudu se podílí necelým jedním procentem. Předčí ji i vítr nebo biomasa. Celková kapacita elektrárny v Lieberose je 53 000 kw. Náklady na její výstavbu dosáhly v přepočtu čtyř miliard korun. Na investicích se velmi významně podílel i soukromý sektor.Solární silnice

Americká společnost Solar Roadways se snaží, jak už napovídá její název, zapojit slunce do silniční dopravy. Její zakladatel Scott Brusaw má vizi, podle které by USA byly protkány sítí solárních silnic. A taková silnice by uměla leccos – sama měnit své označení, upozorňovat řidiče na nebezpečí nebo se sama osvětlit. V zimních měsících by se na takové vozovce sníh neudržel. Americké ministerstvo dopravy již uvolnilo prostředky na výzkum. Zatím je především nutné skloubit vlastnosti asfaltu a solárního panelu. Varující je rovněž odhadovaná cena – pouhý metr čtvereční takové silnice může vyjít až na 90 000 dolarů.

Největší solární elektrárna budoucnosti bude stát v Číně

Pokud vše půjde podle plánu, stane se rok 2019 zásadním mezníkem v dějinách solární energetiky. V té době by totiž v Číně měla být hotova gigantická fotovoltaická elektrárna, která by měla mít výkon dvou gigawattů. Celý komplex má být tak velký, že by se do něj vešlo celé Ústí nad Labem. Elektrárna má vyrůst v čínských pouštních oblastech a po svém spuštění by měla zásobovat až tři miliony domů. Polovodičové sluneční články, které mají umožnit dosažení tohoto velkolepého cíle, jsou založeny na bázi teluridu kadmia. Kontrakt o stavbě podepsala čínská vláda s americkou společností First Solar. Celková cena této velkolepé stavby se v současnosti odhaduje na pět miliard dolarů.

Solární energie u nás doma
Využití fotovoltaických panelů v ČR zažívá nebývalý boom. Celkový výkon českých solárních elektráren činí 80Mw. Solární elektrárny vyrůstají jako houby po dešti, a to i přesto, že naše podmínky, co se týká intenzity slunečního svitu, nejsou ani zdaleka ideální. Energie ze slunce je sice drahá na počáteční investici, ale ta se velmi rychle se vrací díky tomu, že přebytečnou energii lze prodávat za výhodnou cenu do energetické soustavy. A na kolik to přijde? Ideální je vybudovat malou solární elektrárnu o výkonu 5 kW, která se vejde na střechu domu. To bohatě postačí na zásobování rodinného domu energií. Solární panely o tomto výkonu přijdou zhruba na 320 000 korun a zaberou plochu 36 m2. Ročně vám tyto panely vyrobí na 5000 kW elektřiny v ceně 65 000 korun. Návratnost investice je tedy pět let. To už stojí za úvahu

Jak se člověk učil využívat slunce

4,5 miliardy let př. n. l. – První paprsky dopadají na zatím tmavou a studenou zem. Jsou hybnou silou fotosyntézy a života.

7. století př. n. l. – V Asýrii se k rozdělání ohně začíná používat soustředění slunečních paprsků skrz broušené krystalické čočky.

4. století př. n. l. – Řekové používají sluneční hodiny.

1. století n. l. – Italský dějepisec Plinius Mladší (!!!!!) staví ze sklenic pasivní slunečný dům. Tato technologie mu umožňuje mít v interiéru domu stálou teplotu.

14. století – Národy indiánských kultur obývaly stavení, která byla orientována čelní stěnou na jih, na kterou dopadalo zimní slunce. Zdi byly z kamene a ze sušených cihel.

1556 – Německý učitel a básník Georg Fabricius při pokusech s chloridem stříbrným zjistil, že sluneční svit může vyvolávat chemické reakce.

18. století – Francouzský chemik Antoine Lavoisier staví sluneční pec pro roztavení platiny.

1727 – Isaac Newton vysvětluje rozklad slunečního světla.

19. století – V Evropě se objevují první skleníky.

1827 – V Chile byla sluneční energie použita k získávání pitné vody destilací slané vody. S denní produkcí okolo 23 tun pitné vody za den zůstalo toto ojedinělé zařízení v provozu 40 let.

1884 – Francouzský vědec August Mouchot sestrojil parní stroj na bázi solární energie.

1908 – Americká společnost Carnegie Steel představila sluneční kolektor, vhodný pro umístění na domy.

1941 – Ve státě Florida jsou zprovozněny solární ohřívače vody.

1950 – Architekt Frank Bridgers projektuje kancelářskou budovu, která je vyhřívána sluneční energií. Je to první budova, která využívá slunečního záření.

1958 – Solární články jsou využívány při kosmickém výzkumu.

reklama
Související články
Podle vědců je lidské tělo jako stvořené pro vytrvalostní běh, protože na rozdíl od zvířat dokážeme dýchat v libovolném tempu a teplotu organismu regulujeme potem. Ti nejlepší atleti jsou stometrovou trať schopni zaběhnout za 10 sekund. Jak si vedou roboti? Držitelem světového rekordu v běhu na sto metrů je Jamajčan Usain Bolt s časem 9,58 […]
Je na prvním místě periodické tabulky. Je nejhojněji zastoupeným prvkem v celém vesmíru, a proto i přirozeně dokonalým palivem (budoucnosti), třebaže Toyota s ním začala pracovat už před 30 lety… Vodík. Psal se rok 1992, tehdy mladoboleslavská Škodovka ještě vyráběla Favority, když Toyota začala souběžně zkoumat technologie hybridního, vodíkového a elektrického pohonu. O čtyři roky později […]
Komerční 3D tisk se ve světě začal vyvíjet již od osmdesátých let dvacátého století a jeho doména je především oblast průmyslových firem. Naprostá většina následné produkce směřuje do oblasti vývoje prototypů. Současnými největšími výrobci 3D tiskáren jsou společnosti 3D Systems a Stratasys. Instalace prvních tiskáren pro trojrozměrný tisk proběhla v České republice přibližně v polovině […]
Radioaktivita neboli radiace je strašák poslední doby. Říká se, že co nezničí teplo a tlaková vlna při dopadu atomové bomby, postihne radiace. Radioaktivita tady však byla vždy, i když vědecky byla popsána až na konci 19. století. Radioaktivita je uvolňování energie z rozpadu jader určitých druhů atomů a izotopů. Od svého objevu v roce 1896 […]
Smrt zůstává ve společnosti tabuizovaným tématem, což je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč oblast pohřebnictví nedoznala za poslední století prakticky žádných změn. Dosáhnout určitého pokroku se nyní chystají zástupci českého startupu Goodbye, kteří chtějí značně zaprášené pohřebnictví obohatit o digitalizaci i další způsoby zjednodušení, jenž se dotknou nebožtíka i pozůstalých. Podle zakladatele Jiřího Štěpánka […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz