Jak z rudé planety udělat planetu modrou?

Nejrůznější teleskopy po celém světě pátrají po tzv. druhé Zemi, tedy po planetě, která by svými vlastnostmi byla podobná té naší. Vědci již objevili řadu exoplanet a některé vypadají docela zajímavě. Například okolo hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Libra obíhá planeta jedenapůlkrát větší než Země a podle nejnovějších zjištění se teploty na jejím povrchu pohybují mezi nulou a čtyřiceti stupni.Nejrůznější teleskopy po celém světě pátrají po tzv. druhé Zemi, tedy po planetě, která by svými vlastnostmi byla podobná té naší. Vědci již objevili řadu exoplanet a některé vypadají docela zajímavě. Například okolo hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Libra obíhá planeta jedenapůlkrát větší než Země a podle nejnovějších zjištění se teploty na jejím povrchu pohybují mezi nulou a čtyřiceti stupni.

Jenže tato planeta, byť vypadá velmi nadějně, má jednu zásadní vadu – od naší sluneční soustavy je vzdálená 20 světelných let. Na vesmír to není nijak moc, ale v lidských silách není a zřejmě dlouho nebude překonat takovou vzdálenost v rozumném čase.

Tajemství terraformace

Když nejde Mohamed k hoře, půjde hora k Mohamedovi, praví staré arabské přísloví. Proč si tedy druhou Zemi „nevyrobit“ přímo ve sluneční soustavě? Dříve nebo později bude vzhledem k omezeným zdrojům naší mateřské planety stejně nutné okolní kosmická tělesa kolonizovat. V úvahu připadá především Mars, v menší míře pak Venuše a některé Jupiterovy a Saturnovy měsíce.
Kolonizace sluneční soustavy je však hudbou vzdálené budoucnosti a případná terraformace některých planet, tedy jejich přeměna podle pozemského vzoru, už zní jako poněkud bláznivé sci-fi. Přesto alespoň v teoretické rovině již vědci o podobných projektech uvažují.

Výhody a nevýhody rudé planety

O Venuši se sice říká, že je rodnou sestrou Země, ale podmínky pro život jsou na ní takové, že by je nevymyslel ani autor těch nejbizarnějších hororů. Tlak je zde devadesátkrát větší než na Zemi, teplota dosahuje až 500 °C, žádným pohlazením nejsou ani deště kyseliny sírové. Mnohem lépe se pro kolonizaci a případnou terraformaci hodí Mars. Jeho výhody jsou nasnadě – podobná délka rotace (jen o půl hodiny delší než na Zemi), úhlový sklon osy 25,19°, srovnatelný s 23,44° na Zemi. Vzhledem k tomu jsou zde roční období, podobná těm na Zemi, ačkoli jsou téměř dvakrát tak dlouhá, neboť martovský rok činí 1,88 roku pozemského. A nedávná pozorování NASA a ESA potvrzují existenci vody na Marsu. Zdá se, že je zde i dostatek prvků, nutných k vybudování obyvatelné základny.
Průměrná teplota se na Marsu pohybuje okolo šedesáti stupňů pod bodem mrazu. Atmosféru tvoří z velké části oxid uhličitý (viz box), nechráněný člověk v takovém prostředí vydrží sotva 20 vteřin. Problémem je rovněž místní tlak, při kterém voda v kapalném stavu vůbec nemůže existovat či se uvaří již při pár stupních nad nulou. Tlak je zde stejný jako ve výšce 30 kilometrů nad zemským povrchem. Navíc Mars má velmi slaboučké magnetické pole, takže jeho ochranná funkce je tak neporovnatelně nižší než u pole zemského. Komplikací je tedy více než dost.

Pomůže soustava zrcadel?

V první řadě je tedy nutné zvýšit na Marsu atmosférický tlak a teplotu. Jako řešení se nabízí soustava zrcadel, která by rudou planetu obklopila a zvýšila by intenzitu slunečního záření. Zrcadel by však muselo být neskutečné množství – takové, že by osmkrát pokrylo území Ruské federace. Další možností je dovoz plynů, a to nejspíše z Venuše. Samozřejmě že taková přeprava by byla nesmírně technologicky náročná, ale neťukal si leckdo v 19. století na čelo při představě létajícího stroje?
Je ale docela dobře možné, ba více než pravděpodobné, že pod povrchem Marsu jsou ložiska oxidu uhličitého. Pokud by došlo k uvolnění tohoto plynu do atmosféry, ta by zhoustla a tím by se zvedl i tlak. Ruku v ruce s tím by pomalu stoupala i teplota na planetě.

A co na to komety?

Jak ale plyn do atmosféry uvolnit? Třeba řízeným pádem asteroidu, nebo – ač to zní děsivě – nechat na místě odpálit jadernou bombu. To by ovšem s sebou neslo riziko zamoření okolního prostředí. Jako jemnější řešení se jeví tmavý prach, který by zvýšil teplotu a pohltil světlo.
Známý britský spisovatel Athur C. Clarke pro proces terraformace navrhoval pomoc komet. Ty jsou zásobárnou skleníkových plynů a vody, která by vytvořila oceány. Pokud by se je podařilo nasměrovat na potřebnou trasu, přeměna Marsu i jiných těles by byla podstatně jednodušší. Některé analýzy odhadují, že průměrnou teplotu na Marsu lze zvýšit až o 70 stupňů a dosáhnout polovičního tlaku, který známe ze Země. A v takových podmínkách už by se jakž takž vegetovat dalo.

Biosféra na Marsu

Jenže stále máme problém s nedýchatelnou atmosférou. Nárůst objemu oxidu uhličitého sice způsobil skleníkový efekt, jenže tento plyn nedělá lidským plícím příliš dobře. Jednoduché organismy jako lišejníky nebo bakterie dokážou produkovat kyslík. Pomocí nich by mohla být zahájena závěrečná fáze terraformace Marsu.
V průběhu dlouhých let by se ovzduší na Marsu stávalo dýchatelnější. S úbytkem CO2 by zřejmě poněkud poklesla teplota, ale ne až tak dramaticky. Postupně by se na rudou planetu mohly vysazovat složitější organismy. V další fází by se jednalo především o rostliny a houby. Tím by se produkce kyslíku ještě více urychlila. Poté se na Marsu objeví další organismy, které zajistí přirozené fungování přírody, hmyz, dále hmyzožravci a nakonec i větší savci a predátoři. Tím se zajistí potravní řetězec, a pokud by šlo vše podle plánů, výraznější zásahy člověka do nově utvořeného marsovského prostředí by již nebyly nutné. Samozřejmě za předpokladu, že vše bude stabilní, poslední výzkumy však ukazují, že i na Marsu se střídají doby ledové a meziledové. Každopádně za jistých okolností by Mars mohl být připraven k osídlení. Stačí vlastně jen málo – mít potřebné technologie a obrnit se trpělivostí.

Problematická Venuše

Ovšem ani Venuše nemusí být pro lidstvo úplně ztracená, byť se v tuto chvíli jeví hrozivě. Je-li však terraformace Marsu náročná, tak podobný proces na Venuši už hraničí se snem. V první řadě by bylo nutné z atmosféry odbourat oxid uhličitý, který je nejen nedýchatelný, ale zároveň vytváří doslova drtivý tlak.
Teoretické možnosti, jak oxid uhličitý z Venuše odbourat, existují, ale žádná z nich nebude lidmi dlouho proveditelná a každá s sebou přináší další problémy. Fotosyntéza by tlak snížila jen o třetinu, což je málo. Přítomnost vodíku, který by společně s kyslíkem vytvářel molekuly vody, horkou planetu neochladí. Objevily se i hypotézy odbourat CO2 tím, že se promění na uhličitany. Kde ovšem vzít tolik vápna? Možná na Měsíci, jenže tím by naše oběžnice zeštíhlila o celých deset procent. Terraformace Venuše s sebou přináší tolik problémů, že v budoucnosti se technologové spíše zaměří na přeměnu takových těles, jako je Titan, Enceladus nebo Europa. Ale kdo ví, možná už na těchto tělesech život existuje, jen my o něm zatím nevíme.

Čtenářská anketa na webu vydavatelství www.rf-hobby.cz

Osídlí někdy podle vašeho názoru lidstvo planetu Mars?

Ano, během nejbližších 50 let      15 %
Ano, v příštím století        26 %
Snad někdy ano, ale až po roce 2200      23 %
Ne, je to nad lidské síly       15%
Lidstvo bude mít dost starostí samo se sebou tady na Zemi   21 %

Složení atmosféry na Marsu

oxid uhličitý   95,32 %
dusík    2,7 %
argon    1,6 %
kyslík    0,13 %
oxid uhelnatý  0,07 %
vodní páry   0,03 %
oxid dusnatý   0,01 %
neon    0,000 25 %
krypton   0,000 03 %
xenon    0,000 008 %
ozon    0,000 003 %
metan    0,000 001 05 %


Složení atmosféry na Venuši

oxid uhličitý   96,5 %
dusík    3 %
oxid siřičitý   0,015 %
oxid uhelnatý  0,007 %
argon    0,007 %
vodní páry   0,002 %
helium   0,001 2 %
neon    0,000 7 %


Složení atmosféry na Zemi

dusík    77 %
kyslík    21 %
argon    1 %
vodní pára  1 %*
oxid uhličitý   0,038 %

*Závisí na klimatickém pásmu


Atmosférický tlak:
Mars:  0,8 kPa
Venuše: 9 321 kPa
Země:  100 kPa


Průměrné teploty
Mars:  – 56 °C
Venuše: 464 °C
Země:  14 °C

 

Osídlení Marsu podle Raye Bradburyho

Rakety přiletěly jako kobylky, kroužily a dosedaly na zem v chumáčích růžového kouře. A z raket vybíhali muži s kladivy, aby překovali ten podivný svět do tvarů, na jaké je oko zvyklé, aby z něho vymlátili všechnu cizost, ústa měli lemována hřebíky, takže se podobali masožravcům s ocelovými zuby, a vyplivovali ty hřebíky do hbitých rukou, jimiž sbíjeli dřevěné kostry vilek, odvážně pobíhali s krytinou po střechách, aby je zastřeli před tajemnými hvězdami, a zavěšovali zelené rolety, které měly být ochranou před nocí. A když odběhli tesaři, vešly ženy s květináči, záclonkami a pánvemi a spustily kuchyňský lomoz, aby přehlušily ticho Marsu, který číhal za dveřmi a za zataženými okny.
Za šest měsíců vyrostlo na obnažené planetě tucet malých městeček, v nichž šuměly neonové trubice a zářily žluté elektrické žárovky. Na Mars přišlo nějakých devadesát tisíc lidí a na Zemi jich ještě daleko víc balilo zavazadla… (Ray Bradbury: Marťanská kronika)

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

15 let od přistání na Titanu

15 let od přistání na Titanu

Psal se 14. leden 2005, když Evropská kosmická agentura zaznamenala...
Ženy do vesmíru

Ženy do vesmíru

Již v průběhu ledna 2020 chystá americký Národní úřad pro letectví a...
V Číně byl spuštěn největší „dalekohled“ světa

V Číně byl spuštěn největší...

Zkoumání dalekého vesmíru je opět trochu blíž. V neděli 12. ledna 2020...
Z Výstaviště až do vesmíru

Z Výstaviště až do vesmíru

Až do konce dubna letošního roku si mohou zájemci prohlédnout největší putovní...
Stephen Hawking: Genialita spoutaná na vozíčku

Stephen Hawking: Genialita...

Podnikatel Elon Musk, astrofyzik Martin Rees, další astrofyzik...
Nový rekord ve vesmíru má na svědomí žena

Nový rekord ve vesmíru má na...

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA)...
Jak ochránit planetu před asteroidy? Rusko hledá vlastní cestičky

Jak ochránit planetu před...

Roskosmos v současné době buduje středisko, které bude monitorovat potenciálně...
Exoplaneta se dočkala českého pojmenování

Exoplaneta se dočkala českého...

Skončilo veřejné hlasování o první české pojmenování exoplanety, kterou Česku...
Vesmír jako ze škatulky: ESA spustila projekt ClearSpace-1

Vesmír jako ze škatulky: ESA...

Je to sotva pár dní, co Evropská kosmická agentura (ESA) schválila financování...
Trosky indické družice nalezeny

Trosky indické družice nalezeny

Americký satelit kroužící nad Měsícem objevil trosky indické sondy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké neduhy zaháněl slepičí zadek, usušená ropucha či bobří žlázy?

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké...

Středověké lékařství ovládala velkou měrou církev. Nemoc byla považována za dar od Boha,...
Jak utrácejí děti miliardářů?

Jak utrácejí děti miliardářů?

Na sociálních sítích můžeme spatřit nespočet mladých lidí, kteří žijí doslova...
Naše planeta za 1000 let: Sláva robotům, čest lidem!

Naše planeta za 1000 let: Sláva...

Štíhlí opálení tvorové s červenýma očima žijí v symbióze s počítači,...
Suchý zip: Když bodlák vydělá miliony ročně

Suchý zip: Když bodlák vydělá...

Za vším je náhoda. Švýcarský inženýr Georges de Mestral se prochází se svým...
V odraze: Co jste nevěděli o zrcadlech?

V odraze: Co jste nevěděli o...

Mohou za to, že nás obalamutí mágové, režiséři s nimi kdysi zkouší...
Klidně zůstaňte líní! Co vyprávělo dálkové ovládání?

Klidně zůstaňte líní! Co vyprávělo...

Jen se v klidu posaďte, jsem tu přece já. Stačí mě vzít do ruky… a...
Útočili Peršané ve starověku bojovým plynem?

Útočili Peršané ve starověku...

„Kupředu!“ zvolá římský velitel a s četou zbrojnošů se rozeběhne tunelem...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
V Číně byl spuštěn největší „dalekohled“ světa

V Číně byl spuštěn největší...

Zkoumání dalekého vesmíru je opět trochu blíž. V neděli 12. ledna 2020...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.