Britští vědci se nedávno rozhodli připravit svým laboratorním krysám ekvivalent toho, co mnozí lidé považují za ráj na zemi. Po několik dnů je krmili pouze vysokotučným jídlem a zkoumali, jak si nebohé krysy povedou. Jejich pohybové i mentální schopnosti se začaly snižovat už po devíti dnech.
Dietologové bijí na poplach: Podíl energie z tuků se v našem jídle neustále navyšuje! Na vině jsou jak nezdravé stravovací návyky, tak ekonomický tlak, který nutí potravináře zužitkovávat prakticky vše, co z těl hospodářských zvířat a rostlin zužitkovat lze. Bez velké nadsázky lze proto říci, že velká část toho, co jíme, má původ v prakticky odpadových surovinách. Pro odborníky, ale ani pro širší veřejnost není již dlouho žádným tajemstvím, že dlouhodobý příjem velkého množství tuků vede ke zdravotním problémům. Číhá na nás nejen obezita, cukrovka či kardiovaskulární potíže, ale i postupné snižování mentální aktivity. Specialisté se však poměrně zřídkakdy zabývají tím, jaké důsledky má vysoce kalorická dieta v podstatně kratších časových horizontech. Odborníci z univerzity v britském Oxfordu nedávno zjistili, že tuky dokážou organismu zavařit nečekaně rychle.
Myši v bludišti
V laboratořích vědců kromě výzkumníků samotných většinou živé lidi nenajdeme. Namísto lidí pracují zejména s laboratorními zvířaty, jako jsou krysy, morčata či opičky. Tým lékařů z Oxfordské univerzity před svou skupinku 42 krys postavil několik úkolů. Nejprve všechny z nich krmil velmi dietní stravou s obsahem tuků okolo 7,5 %. „Toto je velmi nízkotučná dieta. Odpovídá zhruba tomu, jako kdyby lidé nejedli nic jiného než müsli,“ komentuje počátek pokusu vedoucí týmu dr. Andrew Murray. Po několika dnech vědci své krysy maličko „potrápili“. Nejprve je nechali běhat v kole, čímž se jim podařilo změřit jejich fyzickou kondici. Zároveň si na ně připravili i „IQ test“. Ten u krys vypadá tak, že se nechají procházet bludištěm a měří se, za jakou dobu naleznou prostřednictvím pokusu a omylu cestu ven. Když vědci změřili výkonnost krys po prvním kole, začala druhá část pokusu, kdy vědci rozdělili krysy do dvou skupin. První z nich byla stále držena zkrátka – přísun tuků zůstal na původní úrovni. Krysy z druhé skupiny byly však vykrmovány podstatně lépe. V nové potravě tvořily tuky až 55 % energetického „paliva“.
Hloupí bumbrlíčci
„Vysokotučná dieta, v níž takové množství kalorií pochází z tuků, může vypadat možná přehnaně. Mezi lidmi se však nejedná o žádnou výjimku,“ uvádí vše na pravou míru dr. Murray. Asi nepřekvapí, že „vykrmenější“ krysy dosahovaly podstatně horších výsledků. Už během pátého dne vykrmování poklesla jejich fyzická kondice o 30 %, devátého dne byly už sotva na polovině původní výkonnosti. S ochabováním těla šlo ruku v ruce i slábnutí kondice mentální. Vykrmené krysy sice v bludištním testu neskórovaly o tolik hůře jako ve fyzických testech, zhoršení byl nicméně také nápadné. A jak si vědci vysvětlují tak rychlý pokles schopností? Přinejmenším jistý díl odpovědnosti podle nich nese nárůst specifické látky, tzv. rozpojovacího proteinu UCP3, který se účastní energetických proměn látek v mitochondriích. Tučnější strava přinutila svalové a srdeční buňky krys, aby tento protein produkovaly ve větším množství. Takto přikrmené buňky jsou pak paradoxně při výrobě energie méně efektivní. „Naše výsledky by mohly napomoci vytvoření ideálního jídelníčku pro nejen sportovce, ale i pro pacienty s nejrůznějšími poruchami metabolismu,“ popisuje další možné využití výzkumů svého týmu dr. Murray. V budoucnu proto chtějí poznatky, které zatím odzkoušeli na laboratorních zvířatech, odzkoušet také na lidech.
Porazíme tuky pomocí octa?
Ocet, který je mezi lidmi oblíben již od dob starověku, dokáže mnohem více, než jen ochucovat jídlo. V lidové medicíně řady národů je užíván k léčení širokého spektra problémů. Používá se jak k desinfekci, tak pro zlepšení nejrůznějších problémů spojených s trávením. Tým vědců z Centrálního výzkumného ústavu v japonském Handu nedávno testovali, zda by nám kyselina octová, která je hlavní součástí vinného octa, nepomohla s dalším problémem spojeným s trávením – s tloustnutím. Své předpoklady netestovali opět na nikom jiném než na krysách. Jejich závěry byly skutečně ohromující. Při zcela identickém množství podávané potravy si krysy „přikrmované“ octem vyráběly o celých 10 % méně tělesného tuku. Vědci předpokládají, že mechanismus působení octa je poměrně komplikovaný. Nelikviduje totiž tuk přímo, ale nutí buňky, aby si vytvářely enzymy, nutné k oxidaci jedné ze součástí tuků – mastných kyselin.
