Domů     Příroda
Havajské sopky mají hluboké „kořeny“
21.stoleti 7.12.2009

Proud roztavených hornin se dere na povrch nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.Proud roztavených hornin se  dere na povrch nejčastěji v místech, kde se pod sebe podsunují litosférické desky. Jak ale vysvětlit vznik sopek uprostřed těchto desek? Odpovědí je teorii hlubinného magmatismu, takzvané „plášťové chocholy“. Tuto teorii se nedávno podařilo potvrdit americkým geologům.

Otázka, odkud se vlastně bere síla sopek znepokojovala lidstvo už od dob samotného úsvitu civilizace. S nejpropracovanější odpovědí přišel až geniální německý geofyzik  Alfred Wegener. Jeho teorie takzvaného kontinentálního driftu, poprvé publikovaná poprvé v roce 1915 předpokládá, že po „moři“ roztavených hornin plavou jako „kry“ obří litosférické desky. V místech jejich styku (tzv. subdukčních zónách) dochází k obrovskému uvolňování energie a proto jsou zde zemětřesení či sopečné exploze takřka na denním pořádku. Po širokém přijetí Wegenerovy teorie však pro geology vyvstal další oříšek. Jak vysvětlit existenci sopek v místech, kde se litosférické desky zcela evidentně nestýkají? Zhruba před téměř 40 lety proto americký geofyzik W. Jason Morgan formuloval teorii “plášťových chocholů” (mantle plumes). Podle této představy má proud magmatu na těchto místech  původ ve velkých hloubkách spodního pláště. Když dosáhnou zemského povrchu, vytvoří na něm vulkanicky aktivní míso zvané „horká skvrna“ (hot spot).  Tato teorie sice pro existenci vulkanismu uprostřed zemských desek poskytuje skvělé vysvětlení,  poměrně špatně se však dokazuje. Horké skvrny se totiž většinou vyskytují v nepřístupných oblastech  mořských hlubin, kde se podrobná měření provádějí velmi nesnadno. Odborníci v čele se dr. Seanem Solomonem, ředitelem Oddělení pro pozemský magnetismus v Carnegieho institutu v americkém Washingtonu DC, sdružení v projektu PLUME, po poslední dva roky poctivě shromažďovali data na Havajských ostrovech. Jejich nedávno publikované výsledky se zdají být velmi přesvědčivé. „Myslím, že máme v rukou velmi silné důkazy pro to, že pod Havajskými ostrovy leží plášťový chochol, který zasahuje až do hloubky 1500 kilometrů. Možná zasahuje ještě hlouběji, o tom však nemůžeme na základě dostupných dat rozhodnout. Pro přijetí  modelu plášťových chocholů existuje však již skutečně dobrý důvod,“ libuje si nad výsledky dlouholetého pátrání dr. Solomon.

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz