Domů     Vesmír
NASA se chystá ozařovat opičky
21.stoleti 26.11.2009

Dokud si my lidé hovíme pod pohodlnou ochranou zemské magnetosféry, nebezpečné kosmické záření na nás nemůže. Během letu na Měsíc či dokonce na Mars by však museli kosmonauti tuto ochranu opustit a jejich tělům by nezbylo, než se s náporem nebezpečného záření nějak vyrovnat. Více by proto mohly napovědět experimenty s opicemi.Dokud si my lidé hovíme pod pohodlnou ochranou zemské magnetosféry, nebezpečné kosmické záření na nás nemůže. Během letu na Měsíc či dokonce na Mars by však museli  kosmonauti tuto ochranu opustit a jejich tělům by nezbylo, než se  s náporem nebezpečného záření nějak vyrovnat. Více by proto mohly napovědět experimenty s opicemi.

Vesmírné mise, které byly po pádu železné opony uloženy na dlouhou dobu k ledu, se začínají zase čile probouzet k životu. Vědci se proto začali připravovat i na problémy, spojenými s dlouhodobým pobytem lidí v kosmu, mimo dosah ochranného štítu zemské magnetosféry. Vědci již delší dobu vědí, že kosmické záření ovlivňuje nejrůznější funkce mozku, například schopnost pamatovat si a učit se. Rozsah možného poškození ani přesný mechanismus působení však doposud nejsou přesně známy. Dosavadní experimenty byly totiž prováděny pouze s nejběžnějšími laboratorními zvířaty jako jsou myši a potkani. Americká NASA proto nedávno vypsala rozsáhlý grant, jehož cílem je zjistit, do jaké míry je kosmické záření škodlivé pro organismy, které jsou člověku mnohem příbuznější, tedy primáty. Vítězem, který na své výzkumy získá finanční podporu ve výši 1,75 miliónu dolarů, se stala Lékařská fakulta Harvardovy univerzity se sídlem v Belmontu v Massachusetts. Vědci se chystají pracovat s opičkami kotuly veverkovitými (Saimiri sciureus), které pocházejí ze zemí střední Ameriky. Chystají se je vystavit stejné dávce radiace, kterou by měli absorbovat lidští kosmonauti v průběhu své tři roky trvající mise na Mars. Výzkum s primáty obnovila NASA takřka přesně po 30 letech.

Související články
Není to tak dávno, co rozsáhlé sluneční bouře významně narušily pozemskou magnetosféru, čehož důsledkem byla polární záře viditelná i v našich zeměpisných šířkách. Několik dní po světelné show na Zemi Slunce o sobě dalo vědět sérií dalších erupcí. Tentokrát byl zasažen Mars. 20. května zasáhla Mars obrovská sluneční bouře. Nejdříve k Marsu dorazila silná vlna […]
V minulém týdnu se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) postaral o sociální „senzaci“. Omylem totiž odvysílal simulaci záznamu, podle kterého astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. K vysílání došlo zhruba 28 minut po půlnoci středoevropského času. Ze záznamu bylo patrné, že jeden ze členů posádky […]
Málokteré těleso ve Sluneční soustavě je pro astrobiology tak lákavé, jako Jupiterův měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se totiž ukrývá oceán kapalné vody, které je zde více, než v pozemských oceánech. A proč by právě zde nemohl existovat život, byť na té nejjednodušší mikrobiální úrovni? Pravda, vodní oceány v útrobách těles Sluneční soustavy nejsou […]
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Jejich původ je však záhadou. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli. Objevitelkou jednoho ze […]
Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit. Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku. Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz