Dokud si my lidé hovíme pod pohodlnou ochranou zemské magnetosféry, nebezpečné kosmické záření na nás nemůže. Během letu na Měsíc či dokonce na Mars by však museli kosmonauti tuto ochranu opustit a jejich tělům by nezbylo, než se s náporem nebezpečného záření nějak vyrovnat. Více by proto mohly napovědět experimenty s opicemi.
Vesmírné mise, které byly po pádu železné opony uloženy na dlouhou dobu k ledu, se začínají zase čile probouzet k životu. Vědci se proto začali připravovat i na problémy, spojenými s dlouhodobým pobytem lidí v kosmu, mimo dosah ochranného štítu zemské magnetosféry. Vědci již delší dobu vědí, že kosmické záření ovlivňuje nejrůznější funkce mozku, například schopnost pamatovat si a učit se. Rozsah možného poškození ani přesný mechanismus působení však doposud nejsou přesně známy. Dosavadní experimenty byly totiž prováděny pouze s nejběžnějšími laboratorními zvířaty jako jsou myši a potkani. Americká NASA proto nedávno vypsala rozsáhlý grant, jehož cílem je zjistit, do jaké míry je kosmické záření škodlivé pro organismy, které jsou člověku mnohem příbuznější, tedy primáty. Vítězem, který na své výzkumy získá finanční podporu ve výši 1,75 miliónu dolarů, se stala Lékařská fakulta Harvardovy univerzity se sídlem v Belmontu v Massachusetts. Vědci se chystají pracovat s opičkami kotuly veverkovitými (Saimiri sciureus), které pocházejí ze zemí střední Ameriky. Chystají se je vystavit stejné dávce radiace, kterou by měli absorbovat lidští kosmonauti v průběhu své tři roky trvající mise na Mars. Výzkum s primáty obnovila NASA takřka přesně po 30 letech.
