Domů     Příroda
Červ „kostižer“ z mořského dna
21.stoleti 23.11.2009

V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních). Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních). Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.

V roce 2002 objevil dr. Robert Vrijenhoek z Výzkumného ústavu v Monterey Bay v Kalifornii v hlubinách nedaleko kalifornského pobřeží  podivné hlubokomořské organismy rodu Osedax. Tito podivní „červi“, kteří měří sotva několik centimetrů, jsou součástí jednoho z nejzvláštnějších ekosystémů, které naše planeta zná – hostin na rozkládajících se mrtvolách obřích savců na mořských dnech. Pobyt v prostředí tak chudém na živiny však rozhodně není žádná selanka.  Zájemců o sousto z chutné mrtvoly je obrovské množství a kdo chce pro sebe něco urvat, musí se co nejvíce specializovat. „Červi“ rodu Osedax, kteří z odborného hlediska patří mezi mnohoštětinaté kroužkovce,  se specializují na potravu, která ostatním příliš „nejede“,  na kosti. Není proto divu, že si už stihli vysloužit přiléhavý český název kostižerky. Vrijenhoekův tým zaujal především neobvyklý způsob jejich rozmnožování. Drobounká larvička se volně vznáší po mořských hlubinách. Když ucítí vábivou „vůni“ hnijící mrtvoly, rychle k ní zamíří, zavrtá se do jejích kostí a spokojeně se v nich vykrmuje. Z těchto šťastlivců, kterým se podařilo nalézt zdroj potravy, se stávají samice. Méně šťastné larvičky, kterým se nepodařilo najít si tu svou velrybí mrtvolu, dále volně plují v moři. Když se na ně přeci jen usměje štěstí a přistanou na drobných chapadlech některé ze samiček, dospívají v samečky. Oproti samičkám jsou však stále drobouncí, pro prosté lidské oko jsou v podstatě neviditelní. Čeká na ně jediný úkol – oplodnit samičku. Když se jim to zdaří, naklade samička vajíčka a celý cyklus se vrátí na začátek.

Zvídaví biologové se dále zajímali o to, kdy a jak se vlastně tito červíci vlastně vyvinuli. Z analýz DNA 17 druhů, které se jim zatím podařilo objevit, však zatím nevyplývají zcela jednoznačné závěry. Podle jednoho ze scénářů je jejich rod je starý 45 miliónů let. V takovém případě by si jeho nejstarší příslušníci pochutnávali na kostech prvních velryb, které v té době začaly brázdit světové oceány. Je však možné, že jejich vývoj byl pomalejší a nejstarší kostižerky obývaly mořské hlubiny již před 130 milióny let. V tomto případě by si pochutnávaly ještě na dávných mořských obrech z éry dinosaurů.

 

Související články
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz