Červ „kostižer“ z mořského dna

V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních).

Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních). Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.

V roce 2002 objevil dr. Robert Vrijenhoek z Výzkumného ústavu v Monterey Bay v Kalifornii v hlubinách nedaleko kalifornského pobřeží podivné hlubokomořské organismy rodu Osedax. Tito podivní „červi“, kteří měří sotva několik centimetrů, jsou součástí jednoho z nejzvláštnějších ekosystémů, které naše planeta zná – hostin na rozkládajících se mrtvolách obřích savců na mořských dnech.

Pobyt v prostředí tak chudém na živiny však rozhodně není žádná selanka. Zájemců o sousto z chutné mrtvoly je obrovské množství a kdo chce pro sebe něco urvat, musí se co nejvíce specializovat. „Červi“ rodu Osedax, kteří z odborného hlediska patří mezi mnohoštětinaté kroužkovce, se specializují na potravu, která ostatním příliš „nejede“, na kosti. Není proto divu, že si už stihli vysloužit přiléhavý český název kostižerky. Vrijenhoekův tým zaujal především neobvyklý způsob jejich rozmnožování. Drobounká larvička se volně vznáší po mořských hlubinách.

Když ucítí vábivou „vůni“ hnijící mrtvoly, rychle k ní zamíří, zavrtá se do jejích kostí a spokojeně se v nich vykrmuje. Z těchto šťastlivců, kterým se podařilo nalézt zdroj potravy, se stávají samice.

Méně šťastné larvičky, kterým se nepodařilo najít si tu svou velrybí mrtvolu, dále volně plují v moři. Když se na ně přeci jen usměje štěstí a přistanou na drobných chapadlech některé ze samiček, dospívají v samečky.

Oproti samičkám jsou však stále drobouncí, pro prosté lidské oko jsou v podstatě neviditelní. Čeká na ně jediný úkol – oplodnit samičku. Když se jim to zdaří, naklade samička vajíčka a celý cyklus se vrátí na začátek.

Zvídaví biologové se dále zajímali o to, kdy a jak se vlastně tito červíci vlastně vyvinuli. Z analýz DNA 17 druhů, které se jim zatím podařilo objevit, však zatím nevyplývají zcela jednoznačné závěry.

Podle jednoho ze scénářů je jejich rod je starý 45 miliónů let. V takovém případě by si jeho nejstarší příslušníci pochutnávali na kostech prvních velryb, které v té době začaly brázdit světové oceány.

Je však možné, že jejich vývoj byl pomalejší a nejstarší kostižerky obývaly mořské hlubiny již před 130 milióny let. V tomto případě by si pochutnávaly ještě na dávných mořských obrech z éry dinosaurů.

Autor: Michal Andrle
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Tvor, který jako by nepocházel z tohoto světa

Tvor, který jako by nepocházel z...

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře...
Chrochtající pařmen z Ameriky: Vědci naučili prase hrát videohru

Chrochtající pařmen z Ameriky:...

Označíme-li nějakého člověka za vepře či prase, tak se od něj poděkování...
Ornitologové se radují 

Ornitologové se radují 

V Národním parku Podyjí na Znojemsku letos proběhlo v pořadí již sedmnácté...
Jak se vzteká chobotnice?

Jak se vzteká chobotnice?

Žurnál Ecology nedávno informoval o zajímavém vědeckém výzkumu, který...
Stá zebra Chapmanova v liberecké zoo

Stá zebra Chapmanova v liberecké...

Zebry Chapmanovy (Equus quagga chapmani) mohou návštěvníci v...
Andy odkryly další svá tajemství

Andy odkryly další svá tajemství

Ve skrytém bolivijském údolí na svazích And poblíž tamní metropole La Paz...
Známá, či neznámá?

Známá, či neznámá?

V listopadu letošního roku přišli biologové s úžasným tvrzením, údajně...
Školky pro megalodony

Školky pro megalodony

Obří druh žraloka megalodon (Carcharocles megalodon) mohl dle nalezených kostí...
Špatné zprávy z Austrálie: Tamním ptakopyskům hrozí vyhynutí

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním...

Klimatické změny, nadměrné čerpání vody z řek a obecně ztráta přirozeného...
Záchranný program Kukang chrání outloně na Sumatře již 6 let

Záchranný program Kukang chrání...

Organizace The Kukang Rescue Program, jejímž cílem je boj proti...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Proč německý básník Goethe chyběl u úmrtního lože svojí manželky?

Proč německý básník Goethe chyběl u...

Básník Johann Wolfgang Goethe se 12. července 1788 prochází parkem podél řeky Ilm v...
Stíhačkám Britové nevěří, pak se stanou jejich průkopníky

Stíhačkám Britové nevěří, pak se...

O vývoj v oblasti stíhacího letectví se předně postaraly tři velmoci....
Zasloužený odpočinek aneb Jak člověk k důchodu přišel

Zasloužený odpočinek aneb Jak...

Naše životní cesta je dlouhá a leckdy pořádně trnitá, na konci té...
Mosad: Ti, kteří dostali Eichmanna

Mosad: Ti, kteří dostali Eichmanna

„Je potřeba zřídit Ústřední agenturu pro bezpečnostní a zpravodajské problémy,“...
Badatelský oříšek: Která říše byla největší v historii?

Badatelský oříšek: Která říše byla...

V dějinách lidstva najdeme hned několik významných říší, které by se...
Barevná matrjoška: Když se sedm žen vejde do jedné!

Barevná matrjoška: Když se sedm...

Kulaťoučká, ruská dáma ze dřeva. Pomalovaná pestrými šaty, šátkem a tvářičkami...
Říše Chimú: Obětovali dávní lidé bohům to nejcennější?

Říše Chimú: Obětovali dávní lidé...

Plesk, plesk, dětské nožky šlapou do bahna. Malý kluk ví, že se děje něco...
Britská varianta COVID-19 se rychle šíří

Britská varianta COVID-19 se rychle...

Britská varianta COVID-19 se šíří i přes současná protiepidemiologická...
Dějepis jinak: Jak se Hitler dostal k moci?

Dějepis jinak: Jak se Hitler...

Adolf Hitler. Jméno, které zná asi každý. Víme,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.