Červ „kostižer“ z mořského dna

V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních). Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.V chudých mořských hlubinách vládne o každičký kousek potravy tvrdý boj. Skutečnými oázami hojnosti jsou na mořském dně mrtvá těla velkých zvířat, například velryb či velkých ploutvonožců (například mrožů či rypoušů sloních). Američtí vědci nedávno detailně prokoumali další skupinu spolustolovníků na těchto bizarních hostinách.

V roce 2002 objevil dr. Robert Vrijenhoek z Výzkumného ústavu v Monterey Bay v Kalifornii v hlubinách nedaleko kalifornského pobřeží  podivné hlubokomořské organismy rodu Osedax. Tito podivní „červi“, kteří měří sotva několik centimetrů, jsou součástí jednoho z nejzvláštnějších ekosystémů, které naše planeta zná – hostin na rozkládajících se mrtvolách obřích savců na mořských dnech. Pobyt v prostředí tak chudém na živiny však rozhodně není žádná selanka.  Zájemců o sousto z chutné mrtvoly je obrovské množství a kdo chce pro sebe něco urvat, musí se co nejvíce specializovat. „Červi“ rodu Osedax, kteří z odborného hlediska patří mezi mnohoštětinaté kroužkovce,  se specializují na potravu, která ostatním příliš „nejede“,  na kosti. Není proto divu, že si už stihli vysloužit přiléhavý český název kostižerky. Vrijenhoekův tým zaujal především neobvyklý způsob jejich rozmnožování. Drobounká larvička se volně vznáší po mořských hlubinách. Když ucítí vábivou „vůni“ hnijící mrtvoly, rychle k ní zamíří, zavrtá se do jejích kostí a spokojeně se v nich vykrmuje. Z těchto šťastlivců, kterým se podařilo nalézt zdroj potravy, se stávají samice. Méně šťastné larvičky, kterým se nepodařilo najít si tu svou velrybí mrtvolu, dále volně plují v moři. Když se na ně přeci jen usměje štěstí a přistanou na drobných chapadlech některé ze samiček, dospívají v samečky. Oproti samičkám jsou však stále drobouncí, pro prosté lidské oko jsou v podstatě neviditelní. Čeká na ně jediný úkol – oplodnit samičku. Když se jim to zdaří, naklade samička vajíčka a celý cyklus se vrátí na začátek.

Zvídaví biologové se dále zajímali o to, kdy a jak se vlastně tito červíci vlastně vyvinuli. Z analýz DNA 17 druhů, které se jim zatím podařilo objevit, však zatím nevyplývají zcela jednoznačné závěry. Podle jednoho ze scénářů je jejich rod je starý 45 miliónů let. V takovém případě by si jeho nejstarší příslušníci pochutnávali na kostech prvních velryb, které v té době začaly brázdit světové oceány. Je však možné, že jejich vývoj byl pomalejší a nejstarší kostižerky obývaly mořské hlubiny již před 130 milióny let. V tomto případě by si pochutnávaly ještě na dávných mořských obrech z éry dinosaurů.

 

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Šťastný den pro gaviála

Šťastný den pro gaviála

Ochráncům přírody se podařil vskutku významný objev, který by mohl znamenat...
Jak se vypočítává věk psa? Vědci boří zakořeněné mýty

Jak se vypočítává věk psa? Vědci...

Když se řekne stáří psa, tak si většina jistě vybaví pomůcku násobit věk...
Objeven nový druh nártouna

Objeven nový druh nártouna

Každoročně se učebnice biologie rozšiřují o nově objevené druhy....
Z Německa zmizela třetina druhů hmyzu

Z Německa zmizela třetina druhů...

Studie vědců z mnichovské Technické univerzity ukázala, že Německo prožívá...
V liberecké zoo se po dvou letech narodilo mládě ohrožené žirafy Rothschildovy

V liberecké zoo se po dvou letech...

Zoo Liberec má necelý týden nový přírůstek ve skupině žiraf Rothschildových...
Samička muntžaka chocholatého v Liberci

Samička muntžaka chocholatého v...

Liberecká zoologická zahrada se může pochlubit novým přírůstkem. Ve středu 23....
České zoologické zahrady pomáhají chránit mořské želvy

České zoologické zahrady pomáhají...

Mořské želvy jsou zástupci skupiny plazů, která na Zemi křižovala moře a...
Češi zachraňují…zubry v Česku

Češi zachraňují…zubry v Česku

V pátek 11. října 2019 vyvrcholil 45.ročník filmového festivalu EKOFILM,...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Chraňme supy!

Chraňme supy!

Na sobotu 7. 9. 2019 připadá Mezinárodní den supů a liberecká zoo se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

389 km za hodinu aneb nejrychlejší zvířata na světě

389 km za hodinu aneb nejrychlejší...

Nejrychlejší člověk na světě, Usain Bolt, dokáže na krátké trase vyvinout...
Uplatní se malé modulární reaktory?

Uplatní se malé modulární reaktory?

Přestože se malé modulární jaderné reaktory nachází teprve na počátku své...
Klenot namibské pouště: Uhrančivá krása surrealistické krajiny

Klenot namibské pouště: Uhrančivá...

Poušť nemusí znamenat jenom nekonečný písek. Existují takové, kde se potulují...
Hráli si potomci šlechticů nejraději s dřevěnými koníky?

Hráli si potomci šlechticů nejraději...

Šestiletý František nechce dát z ruky dřevěného koníka, svoji nejoblíbenější...
Podílí se tabák na vzniku deprese a schizofrenie?

Podílí se tabák na vzniku...

Že má kouření vliv na vzniku rakoviny již potvrdilo mnoho klinických...
Obrovské stavitelské chyby: Obytný dům, který se vzepřel demolici

Obrovské stavitelské chyby: Obytný...

Stavitelských chyb je okolo nás bohužel velké množství,...
Když dějinám vládne počasí: Jak ovlivnilo historii?

Když dějinám vládne počasí: Jak...

Jak se říká: Historii tvoří vítězové! Ne vždy se tak ale stalo...
Jak ovlivňují nové technologie náš mozek?

Jak ovlivňují nové technologie...

Informace se na nás hrnou ze všech stran. A je jich čím dál tím víc....
Nejrafinovanější lháři zvířecí říše

Nejrafinovanější lháři zvířecí říše

Lhát se sice nemá, ale i mezi zvířaty se sem tam nějaká ta nepravda může hodit....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.