Před vědce staví příroda tak náročné úkoly, že výkon osobních počítačů je pro ně jako kapka v moři. Superpočítače, které řeší ty nejsložitější matematické modely, získaly nedávno nového premianta, Jaguára XT5. 
Současné přírodní vědy se bez schopností počítačů neobejdou ani v těch nejrutinnějších úkonech. Když však přijde na simulování jevů tak složitých jako je globální klima, vznik a vývoj galaxií, komplexní chemické reakce či „obyčejné“ šachy, je třeba postavit stroje takové, že jejich výkonnost přesahuje i ty nejzazší limity lidské představivosti. Vývoj takových počítačů však neslouží jen vědcům samotným. Jak jde technologický vývoj kupředu, stávají se superpočítače minulosti běžnou výbavou domácností. Mezi tvůrci takových superstrojů přirozeně vládne nevyhlášená soutěž o ten nejvýkonnější stroj. Žebříček těch 500 nejlepších, který se vyhlašuje dvakrát ročně, nedávno získal nového vítěze. Stal se jím superpočítač přezdívaný Jaguar XT5, který sestavila firma Cray Inc. z amerického Seattlu. Za 19,9 miliónů dolarů, které poskytla americká Národní vědecká nadace, si jej nechala postavit Národní laboratoř v Oak Ridge v americkém státě Tenessee. A co je pro takový počítač nejdůležitější? Nejvýše hodnoceným parametrem je jeho rychlost, kterou počítačoví specialisté udávají v počtu operací v plovoucí řádové čárce za sekundu (FLoating-point OPerations per Second, zkráceně FLOPS). Jaguar XT zvládne neuvěřitelných 1,758 petaflopů za sekundu (předpona peta znamená 1015). Na druhé místo tak odsunul dosavadního vládce rychlých superstrojů Roadrunner z vědeckých laboratoří v Los Alamos v Novém Mexiku, jehož výkon je „pouhých“ 1,04 pataflopů. Na třetí příčce pokulhává se svými 8031,7 teraflopy Jaguárův „stájový kolega“ z Oak Ridge Kraken.
