V Maroku nedávno došlo k dalšímu zajímavému nálezu z doby před 85 000–70 000 let. A co že to vlastně na marockém pobřeží i na některých vnitrozemských lokalitách leželo tolik tisíciletí ukryto před zraky vědy? Tehdejší lidé zjevně našli velké zalíbení ve schránkách mořských plžů druhu Nassarius gibbosulus. Pouhé ulity jim však nestačily, a tak do každé z nich vyvrtali díru, aby mohly být nošeny zavěšené na krku či jinde na těle. Objevy pradávných šperků proto v první řadě poskytují cenné zprávy o dobovém stavu technologií. Tím se však výčet informací, které lze z takového nálezu vyčíst, zdaleka nekončí. Velmi významné je i to, že byly nalezeny dále od pobřeží. „Aby schránky posbírali na pobřeží, museli lidé opustit své domovy. Pravděpodobnější ale je, že tento artikl napomohl vytvořit a udržovat obchodní sítě mezi vnitrozemím a pobřežními oblastmi,“ říká k nálezu vedoucí celého projektu Francesco d´Errico z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS).
Další významný nález z jižního Německa
Barevné peří staré 40 milionů let
Tým paleontologů a ornitologů z americké Yaleovy univerzity nalezl v kamenolomu Grube Messel v jihoněmeckém Hessensku zbytky peří starého asi 40 milionů let. Na nálezu dávného peří by ještě nebylo nic tak zvláštního. Pera ale také obsahovala drobné částečky, které vědci dříve považovali za bakterie. Detailní průzkum pomocí elektronového mikroskopu však odhalil, že se nejedná o bakterie, ale zbytky buněk nesoucích tmavé pigmenty, melanocyty. „Pera nalezená v jihoněmeckém Grube Messel měla černé pozadí, na povrchu se však podle úhlu dopadu slunce zbarvovala do kovově zelené, modré či měděné. V mnohém tak připomínala pera dnešních špačků či kosů,“ říká o nálezu Richard Prum z Katedry ekologie a evoluční biologie.
Strach má dobrý důvod!
Ženy se bojí pavouků více než muži
Je to chlupaté, má to osm nohou a hrozně rychle to běží nevyzpytatelným směrem? Nejlepší bude buď rychle utéct, nebo to rychle zabít! K takové reakci vás stres donutí s mnohem větší pravděpodobností, když budete žena. Evoluce ji podle Davida H. Rakisona z Carnegie Mellon University v americkém Pittsburghu ženám nadělila z dobrého důvodu. Zatímco pro muže-lovce je výhodné riskovat, ženy-ochránkyně by měly včas utéct, je-li na blízku nebezpečí v podobě jedovatého tvora.
Nejchladnější, nejsušší a nejklidnější místo na světě
Kde postavit ideální hvězdárnu?
Co je pro astronomy nejdůležitější? Jistě, je to určitě jak skvělá teoretická průprava, tak perfektní přístrojové vybavení. Ale co když se skvěle vybaveným astronomům přesto postaví do cesty volná vodní pára, mraky, atmosférické turbulence, světelný smog či vítr, přinášející drobná zrnka prachu? Astronomové z university Nového Jižního Walesu v Sydney oznámili, že našli takové ideální místo v Antarktidě, na Antarktické plošině ve východní Antarktidě ve výšce 4053 metrů. „Astronomické snímky pořízené na Ridge A (Hřeben A) by mohly být 3x ostřejší než snímky z těch nejlepších míst, která astronomové užívali doposud,“ vysvětluje dr. Will Saunders, který byl vedoucím autorem nové studie.
Jak nejlépe využít světlo?
Nový rekord v efektivnosti solárních článků
V honbě za co nejvyšší efektivností solárních fotovoltaických článků padl v nedávné době další rekord. Dosavadní rekord v míře, do jaké dokázal fotovoltaický článek přeměnit energii slunečního záření v energii elektrickou, drželi vědci z americké University of Delaware. Efektivitu svého prototypu odhadovali na 42,8 %. Tým vědců z univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney vedený nestorem výzkumu využívání sluneční energie prof. Martinem Greenem nedávno oznámil, že se mu podařilo sestrojit článek, který pracuje s efektivitou celých 43 %!
Nový pomocník lékařů na dohled
Speciální gel k léčení poranění mozku
Tkáňový inženýr Ning Zhang z Clemsonovy univerzity v Jižní Karolíně se již delší dobu věnuje výzkumu významu obnovení sítě cév pro zdárný průběh regenerace. Nyní se soustředil na výrobu látky, která by mohla k takové regeneraci přispět. Gel, který Zhangův tým testuje zatím na laboratorních krysách, funguje poměrně jednoduše. Injekční stříkačkou se vpraví na místo poškozené úrazem či mozkovou mrtvicí a zbytek se už ponechá na přírodě samotné. Protože jsou první výsledky velmi příznivé, začíná Zhang uvažovat o testování na lidských pacientech. „K testování na lidech by mohla být látka připravena v horizontu tří let,“ odhaluje své plány Zhang.
Velké schopnosti malých tvorů
Robohlenka: propojení robota a živého organismu?
Zvláštní vlastnosti jistého druhu hlenek, konkrétně vápenatky mnohohlavé (Physarum polycephalum), nedávají spát britskému počítačovému specialistovi Andrewovi Adamatzkymu ze Západoanglické univerzity v Bristolu. Jeho cílem je vytrénovat ji prostředním elektromagnetického „biče“ tak, aby se dokázala vydat určitým směrem a pohlcovala drobné částice. „Plazmobot bude zatím pohybovat jen kousky pěnovitých směsí. Mým cílem je však naučit jej, aby poskládal dohromady různé díly nejrůznějších drobných stroječků,“ popisuje své plány nadšeně Adamatzky.
Tělo a jeho rytmy
Pozdní noční svačinka: Zapomeňte!
Svačinka v nevhodný čas může s naší váhou zamávat více, než bychom si mysleli.
Tým neurologa Freda Turka, ředitele Centra pro spánek a cirkadiální biologii na Northwestern University v americkém Chicagu, nedávno věnoval speciální pozornost lidem, kteří v práci střídají noční a denní směny. „Rozpis služeb nutí tyto lidi jíst v časech, které jsou v konfliktu s jejich přirozenými rytmy,“ říká Deanna M. Arbleová, doktorandka v laboratoři prof. Turka. Inspirováni zkušeností s lidmi se rozhodli používat nejoblíbenější laboratorní zvířata, myši. Své laboratorní svěřence rozdělili do dvou skupin a začali je ládovat vysoce kalorickou stravou. První skupinu krmili během doby, která se kryla s dobou jejich přirozené aktivity, další ale budili a krmili ve chvílích, kdy by zvířata normálně spala (což je u myší ve dne). A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat! Po šesti týdnech hodování přibraly myši z první skupiny na váze 20 %, zatímco ve druhé skupině to bylo celých 48 %! Mějte to proto na paměti, až si půjdete v noci do ledničky pro „něco menšího“.
Rodiče a politika
Mateřství nepůsobí na oba rodiče stejně
O tom, že se zajímavými studiemi o lidském chování nemusí přicházet jen biologové a psychologové, nedávno přesvědčili veřejnost politologové z Hartwick College z Oneonty v americkém státě New York. Podle jejich studie působí mateřství na ženy tak, že se pod jeho vlivem se stávají spíše liberálními, v americkém slangu „demokratičtějšími“. Zcela opačný trend pak politologové zaznamenali u otců – ti měli naopak tendenci stávat se více a více konzervativními, a tudíž „republikánštějšími“.
Počítačové hry a neurologie
Hraní tetrisu mění mozek
Kouzlu báječně jednoduché hry, v níž nejde o nic většího než naskládat padající kostičky na sebe, podlehla alespoň v nějaké etapě svého života už možná větší část obyvatel vyspělého světa. Američtí neurovědci se nedávno snažili zjistit, co dokáže hraní tetrisu, který zanedlouho oslaví 26. výročí své existence, udělat s naším mozkem. Na co přišli? V některých oblastech šedé hmoty mozkové se začala projevovat vyšší aktivita, zatímco jiné oblasti byly jakoby utlumené. A proč se vlastně aktivita mozku tak výrazně změnila? „Nejsme si jistí, ale myslíme si, že mozek se prostě naučil, které oblasti by neměl požívat. Jakmile se hru naučíte, stává se řada věcí automatickými,“ říká jeden ze spoluautorů studie Richard Haier z University of California.
Motýli a bakterie
Jak si parazité hrají s těly svých obětí
Bakterie rodu Wolbachia patří mezi nejzajímavější parazity, které dnešní věda zná. A proč jsou vlastně wolbachie pro vědce tak přitažlivé? Odpověď může být velmi stručná: nejrůznějším způsobem napadají reprodukční orgány hmyzu a se svými oběťmi si ve svém zájmu dokážou zvláštním způsobem pohrávat. Protože jsou pro jejich vlastní rozmnožování důležité v první řadě samičky napadených organismů, dělají všechno pro to, aby jich bylo v přírodě co nejvíce. Ze srovnání, které provedli vědci z britské University of Liverpool, vyplývá, že v některých populacích jihopacifické babočky druhu Hypolimnas bolina se poměr mezi samci a samicemi za posledních 100 let posunul z poměru 2:1 ve prospěch samic až k dnešnímu skóre 10:1. Budou-li se wolbachie takto činit nadále, bude svět motýlů a brouků v budoucnosti nejspíš vypadat o dost jinak.
Odborníci čtou ze zkamenělin
Houževnatí amoniti v dávných mořích
Francouzsko-švýcarský tým paleontologů v nedávné době publikoval v prestižním časopise Science studii, z níž vyplývá, že amonité patřili k nejhouževnatějším obyvatelům dávných moří. Paleontologové se zaměřili na zkoumání největšího přelomu v rozmanitosti života, jakou dějiny Země znají: katastrofy na konci permu. Ačkoliv se úzkým hrdlem globálního kataklyzmatu dokázalo prosoukat jen velmi málo jedinců z dvou až tří druhů, do dvou milionů let se jimi moře zase vesele hemžila a druhová diverzita byla na stejné úrovni jako ve světě před katastrofou. Jiné živočišné skupiny, jako například plži či mlži, potřebovaly k obnově původní druhové bohatosti o mnoho milionů let více.
Co všechno hmyzu nevoní?
Strach z „pachu smrti“ znají i švábi
„Pach smrti“, tedy zápach, který šíří mrtvá těla, je velmi pradávným typem signálu. Kanadští vědci nedávno zjistili, že „pach smrti“ dokážou rozlišit i švábi či suchozemští korýši stinky. Ukázalo se, že reagují na mastné kyseliny, které jsou jedním z prvních přirozených produktů rozkladu tělesných tkání. „Evoluce dala přednost tomuto signálu proto, že mrtvá těla znamenají jak riziko nákazy, tak zvýšenou pravděpodobnost, že vás u mrtvého těla vašeho druha překvapí nějaký predátor,“ vysvětluje evoluční význam tohoto signálu dr. Rollo McMaster z University v kanadském Ontariu, který výzkum vedl.
Japonští vědci vypočítali dráhu vesmírného tuláka:
Kometa byla 12 let měsícem Jupitera
Ve „spárech“ největší planety naší soustavy, Jupitera, končí mnoho vesmírných tuláků. Někteří jsou jeho přitažlivostí přinuceni do něj narazit, jiní zas okolo něj musí navždy kroužit. Podle nových, nedávno publikovaných výpočtů japonských astronomů byla kometa 147P/Kushida-Muramatsu zachycena gravitací Jupitera 14. 5. 1949, 15. 7. 1962 však sféru jeho gravitačního vlivu zase opustila. Ještě než se opět vydala na oběžnou dráhu okolo Slunce, stihla okolo Jupitera dokončit celé dva oběhy. Stala se tak teprve pátým objektem tohoto typu, který se astronomům podařilo identifikovat.
Nový nález z východní Číny
Raptorex: drobný prototyp tyranosaura
Tyranosaurus rex, jehož fosilie nacházíme ve vrstvách svrchní křídy Severní Ameriky, patřil bezesporu mezi největší predátory, jaké kdy Země poznala. Nedávno byly v Číně nalezeny ostatky drobného ještěra, který nejspíše patřil mezi přímé předky tyranosaurů. Raptorex kriegsteini, jak byl nový druh pojmenován, je však ve srovnání se slavnějšími příbuznými mnohem starší. Zatímco tyranosauři žili na samém sklonku svrchní křídy (maastrichtian) před 68–65 miliony let, raptosaury nacházíme již ve vrstvách křídy spodní (apt) starých 125 milionů let.
Nový prototyp v testování
Elektronický „nos“ odhalí kuřáka
Na kuřáky se v posledních letech valí jedna pohroma za druhou. Díky novému vynálezu australských inženýrů budou mít kuřáci čím dál menší pravděpodobnost, že svou neřest před někým zatají. Tým fyziků a chemiků z university v australském Sydney vedený Paulem Thomasem nedávno představil „elektronický nos“, který kuřáka doslova „vyčenichá“ během několika minut. Jejich vynález totiž prostřednictvím citlivého elektronického zařízení odhalí v dechu kuřáka různé typy těkavých organických složek (VOC). K běžnému použití by mohl být nový vynález připraven do dvou let.
Asijská láska k robotům
Robotická panda z Tchaj-wanu
Nadšení Asiatů pro roboty jako by neznalo mezí. Na Tchaj-wanu, jehož vědci a inženýři se velmi snaží zajistit svému rodnému ostrovu pověst skvělého výzkumného centra, pracují na přípravě robota-pandy. Slibují, že bude ještě roztomilejší než panda živá. Životním snem vedoucího centra Jerry Lina však je vybudovat na Tchaj-wanu robotické divadlo, v němž by role všech zpěváků a tanečníků zastávali roboti.
Dánští vědci se ptají:
Proč je Mars rudou planetou?
Geologové a astronomové měli dlouho za to, že rudá barva planety Mars musí mít něco do činění s vodou, která se v jeho atmosféře vyskytuje. Dánští vědci však nedávno přišli s teorií, podle níž se voda na typickém zbarvení Marsu nemusela vůbec podílet. Minerál hematit, který za typickým zbarvením Marsu stojí, nemusel podle nich vzniknout oxidací železa prostřednictvím vody a kyslíku. Z magnetovce mohl vzniknout i víceméně mechanickým způsobem. „Jak přesně k proměně došlo, zatím přesně nevíme. Bude proto zapotřebí ještě velké množství analytické a experimentální práce,“ popisuje dosavadní stav poznání dr. Merisson ze Simulační laboratoře pro výzkum Marsu při univerzitě v dánském městě Aarhus.
Antropologové přepisují učebnice!
Započal lidský rod skutečně v Africe?
V roce 1992 byly na alžírské Sahaře objeveny pozůstatky drobné, asi 75 gramů vážící opičky, která dostala název Algeripithecus minutus. Stáří fosilie bylo úctyhodné: asi 50 milionů let. Podle několika důležitých znaků na kostře (stoličky) byla dlouhou dobu považována za nejstaršího příslušníka vývojové linie vyšších primátů (Haplorrhini). V nedávné době se v lokalitě Glib Zegdou v severovýchodním Alžírsku podařilo spojenému týmu francouzských a alžírských odborníků objevit další kosterní pozůstatky těchto primátů. Poté, co detailně prozkoumali zejména jejich lebky a zuby, došli k závěru, že algeripitekové ve skutečnosti nebyli vyššími primáty, ale patřili do blízkosti příbuzenství společného předka jiné vývojové linie primátů, poloopic (Strepsirrhini), mezi jejichž dnešní potomky patří například madagaskarští lemuři, africké komby či asijští outloňové. Podle autorů studie má toto zjištění dva důležité důsledky: na jednu stranu silně podporuje teorii o africkém původu poloopic. Na druhou zase oslabuje důkazy pro to, že vyšší primáti jsou skutečně afrického původu.
Stalo se:
před 484 lety:
2. 12. 1525 se v Praze narodil renesanční přírodovědec, astronom, matematik a lékař Tadeáš Hájek z Hájku. Po studiích v zahraničí zastával významné posty jak u císařského dvora, tak na pražské univerzitě. Vedl čilou korespondenci s předními vědci své doby a na jeho popud byl do Prahy pozván i nejlepší pozorovatel oblohy své doby Tycho de Brahe.
před 34 lety:
4. 12. 1975 zemřela v New Yorku jedna z nejvýznamnějších intelektuálek 20. století, filozofka a politoložka židovsko-německého původu Hannah Arendtová. Ve svém celoživotním díle se věnovala především analýze totalitních režimů. Byla žačkou a blízkou přítelkyní dalšího velkého německého filozofa Martina Heideggera.
před 83 lety:
9. 12. 1926 se narodil český psycholog, logik, skladatel, básník a spisovatel Václav Pinkava, známý spíše pod svým literárním pseudonymem Jan Křesadlo. Po srpnové invazi v roce 1968 emigroval do Anglie. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo spisovatelské a vědecké.
před 109 lety:
14. 12. 1900 zveřejnil v odborném časopise Annalen der Physik německý fyzik Max Planck svůj popis záření černého tělesa a položil tak základní kámen jedné z nejvýznamnějších fyzikálních teorií: kvantové mechanice.
před 144 lety:
18. 12. 1865 bylo 13. dodatkem k ústavě zrušeno ve Spojených státech otroctví. Tento dodatek byl důsledkem vítězství severní Unie nad jižní Konfederací a definitivně tak určil demokratické směřování země.
před 485 lety:
24. 12. 1524 zemřel jeden z nejvýznamnějších mořeplavců a objevitelů, Potrugalec Vasco da Gama. Jeho tři cesty do Indie, při nichž použil cestu okolo Afriky, stály u zrodu Portugalska jako námořní velmoci.
Malé velké informace:
Inženýři a konstruktéři tradičně kradou ty nejlepší nápady od matky přírody. Roboti by v budoucnu mohli získat navigační zařízení, které konstruktéři odkoukali od langust. Ty se totiž orientují podle drobných variací v magnetickém poli Země.
