Jak nouze naučila havrany „housti“!

Užívat nástroje dokáže v přírodě kdekdo. Dříve se zdálo, že vyšší primáti, zejména šimpanzi a orangutani, jen těžko najdou konkurenty své šikovnosti. Pozadu však nezůstávají ani organismy, u kterých máme běžně tendenci považovat je za mnohem méně vyvinuté – ptáci.

Některé z nich je však k tomu třeba náležitě popostrčit.Užívat nástroje dokáže v přírodě kdekdo. Dříve se zdálo, že vyšší primáti, zejména šimpanzi a orangutani, jen těžko najdou konkurenty své šikovnosti. Pozadu však nezůstávají ani organismy, u kterých máme běžně tendenci považovat je za mnohem méně vyvinuté – ptáci. Některé z nich je však k tomu třeba náležitě popostrčit.

Od zvířat, jako jsou domácí slepice či holubi, bychom nejspíše nečekali příliš fištrónu. Zdání však klame! Ve srovnání s většinou savců mají totiž ptáci mozek sice malý, v poměru k velikosti těla však několik skupin ptáků savce předčí.

Pak už nás tolik nepřekvapí, že ornitologové v posledních letech stále často přicházejí se zprávami o pozorování ptáků v přírodě či s řízenými experimenty v laboratořích, z nichž je zřejmé, že ptačí inteligenci skutečně neradno podceňovat.

A kteří nich jsou nejchytřejší? „Na úplné špičce jsou krkavcovití. Na druhém místě se umístili sokolové, dobře si vedli také jestřábi, volavky a datlové,“ říká Ornitolog Louis Lefebvre z McGill University v kanadském Montrealu, který nedávno prováděl rozsáhlé srovnávání inteligence ptáků.

Havran jako z Ezopovy bajky!V Ezopově bajce „O vráně a džbánu“ trpí vrána žízní. Chytrý pták se však dostane k vodě tak, že do hlubokého džbánu postupně hází malé kaménky tak dlouho, dokud se hladina vody nezvedne natolik, aby se vrána mohla napít.

Když se mladý britský ornitolog Christopher Bird z prestižní univerzity v britském Cambridge rozhodl testovat inteligenci ptáků, jistě si na tuto bajku vzpomněl. Namísto vrány však experimentoval s jejími blízkými příbuznými – havrany.

Pro čtyři své svěřence namísto džbánu přichystal úzký odměrný válec, na jehož dno ptáci nedokázali dosáhnout. Nalil do ní trochou vody, na jejíž hladině plavala oblíbená havraní pochoutka – červ. Aby jim mladý britský vědec napomohl, přichystal vedle válce několik oblázků a pozoroval, jak si ptáci poradí.

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Havrani se velmi brzy chopili pomůcek a stejně jako vrána v Ezopově bajce házeli kameny do nádoby tak dlouho, dokud nebyl červ nadosah. Všichni však nebyli stejně chytří.

Zatímco dva z pokusných havranů si s úkolem poradili hned na poprvé, další dva k tomu potřebovali ještě jeden pokus.

Kameny versus pilinyPoté, co havrani slavili v prvním pokusu takové úspěchy, rozhodl se Bird nachystat svým svěřencům ještě zajímavější úkoly. V druhém pokusu pro ně připravil oblázky různé velikosti a sledoval, které z nich si havrani vyberou k nejrychlejšímu dosažení cíle.

A opět nezklamali! Dokázali velmi rychle přijít na to, že velké kameny vytlačí více vody a napříště používali pouze je. Snad ještě zajímavější bylo, jakým způsobem se havrani svého úkolu zhostili. Nesnažili se totiž dosáhnout na svou pochoutku po každém dalším vhození kamene, ale dopředu odhadli počet, který bude k dosažení jejich cíle nutný.

Tento experiment se zdá potvrzovat další podezření – že totiž krkavcovití práci dokážou skutečně počítat! Své experimentování s havrany zakončil Bird ještě třetím pokusem. Zatímco jeden válec nechal naplněný vodou, do druhého nasypal dřevěné piliny.

Jeho jednoduchou lest však havrani velmi rychle prokoukli a pochopili, že piliny mají úplně jiné vlastnosti než voda. I přes to, že se ukázalo, jak inteligentní dokážou havrani být, užívání nástrojů u nich ve volné přírodě ještě žádný ornitolog nepozoroval.

A jak si tento zdánlivý rozpor britský vědec vysvětluje? „Volně žijící havrani neužívají nástroje nikoliv proto, že by to neuměli, ale proto, že to nepotřebují,“ říká Bird. Byla to teprve nouze, která naučila Birdovy havrany „housti“.

Ptačí intelektuálové se představujíKdyž se řekne krkavec či vrána, jen málokterého neodborníka by napadlo, že tito relativně velcí a nepříliš libozvučně se projevující ptáci patří mezi pěvce. A skutečně!

Čeleď krkavcovitých, kam patří dobře známí ptáci, jako jsou vrány, havrani, sojky, straky či kavky, patří do blízkého příbuzenstva drobných zpěvavých ptáků, jako jsou pěnkavy, sýkory či drozdi. Pozorování přímo z přírody dokazují, že tito ptáci mají tak širokou škálu jedinečných schopností, že v mnohém zastiňují další slavné zvířecí „intelektuály“, jako jsou kytovci (zejména delfíni) či vyšší primáti.

Například kalifornské sojky západní (Aphelocoma californica) si v dobách hojnosti vytvářejí zásoby jídla pro časy hladu, a ukazují tak, že zvládnou i tak komplikovaný mentální úkol, jako plánování do budoucna.

Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides) je zase slavnou ptačí „inženýrkou“, která dokáže k dobývání potravy z kmenů stromů užívat rozličné nástroje. Tím však schopnosti těchto vran nekončí. Nejenže dokážou využívat nejrůznější pomůcky, ale zvládnou vytvářet si nové a naučit to i své příbuzné!

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Co lze nalézt na japonském trhu?...

Není žádným tajemstvím, že u mnoha potravinářských plodin byly genomy...

Vesmírné zahradničení: Vědci z NASA...

Američtí vědci z Floridy slaví úspěch! V půdě odebrané z Měsíce totiž...

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Laskavý vrah: Kusy těl cpe do odpadu!

Laskavý vrah: Kusy těl cpe do...

Dennis Nilsen (*1945), nekrofilní sériový vrah, který si dodnes odpykává doživotní...
Rajská zahrada: Kde leží biblický ráj

Rajská zahrada: Kde leží biblický...

Zahrada Eden. Místo, kde žili společně s Bohem první lide, Adam a...
Annie Besantová: Sexuální revoluce v Británii

Annie Besantová: Sexuální...

V březnu 1877 britská veřejnost žije nejnovějším skandálem. Před soudem...
Žárlivý James Patterson Smith: Zavražděná dívka nese známky 150 různých zranění

Žárlivý James Patterson Smith:...

James Patterson Smith (*1948) je téměř 50letý muž z britského Manchesteru....
S velkomoravským hradištěm si hravě poradili Maďaři

S velkomoravským hradištěm si...

Nad údolím potoka, kterému se dnes říká Gránický, se tyčí do mohutné...
Rodinná výstava Fenomén Igráček přijíždí do Zubří

Rodinná výstava Fenomén Igráček...

Muzeum Zubří ve spolupráci s firmou EFKO-karton, s. r. o., Inspirací Zlín a...
Na zámku Ohrada můžete letos během Muzejní noci zažít i vzlet horkovzdušným balonem!

Na zámku Ohrada můžete letos během...

Zážitková výstava, ukázky modelů parních strojů, přednášky, komentované prohlídky i...
Malý ostrov nabízí překvapivě pestrou dovolenou

Malý ostrov nabízí překvapivě...

Zdejší pláže se zlatým pískem, křišťálově čistým mořem a hrdě vlajícími modrými...
Slunečnice rozsvítí Kateřinskou zahradu

Slunečnice rozsvítí Kateřinskou...

Desítky slunečnic vysadí v pondělí 30. května v Kateřinské zahradě v...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.