Jak nouze naučila havrany „housti“!

Užívat nástroje dokáže v přírodě kdekdo. Dříve se zdálo, že vyšší primáti, zejména šimpanzi a orangutani, jen těžko najdou konkurenty své šikovnosti. Pozadu však nezůstávají ani organismy, u kterých máme běžně tendenci považovat je za mnohem méně vyvinuté – ptáci. Některé z nich je však k tomu třeba náležitě popostrčit.Užívat nástroje dokáže v přírodě kdekdo. Dříve se zdálo, že vyšší primáti, zejména šimpanzi a orangutani, jen těžko najdou konkurenty své šikovnosti. Pozadu však nezůstávají ani organismy, u kterých máme běžně tendenci považovat je za mnohem méně vyvinuté – ptáci. Některé z nich je však k tomu třeba náležitě popostrčit.

Od zvířat, jako jsou domácí slepice či holubi, bychom nejspíše nečekali příliš fištrónu. Zdání však klame! Ve srovnání s většinou savců mají totiž ptáci mozek sice malý, v poměru k velikosti těla však několik skupin ptáků savce předčí. Pak už nás tolik nepřekvapí, že ornitologové v posledních letech stále často přicházejí se zprávami o pozorování ptáků v přírodě či s řízenými experimenty v laboratořích, z nichž je zřejmé, že ptačí inteligenci skutečně neradno podceňovat. A kteří nich jsou nejchytřejší? „Na úplné špičce jsou krkavcovití. Na druhém místě se umístili sokolové, dobře si vedli také jestřábi, volavky a datlové,“ říká Ornitolog Louis Lefebvre z McGill University v kanadském Montrealu, který nedávno prováděl rozsáhlé srovnávání inteligence ptáků.

Havran jako z Ezopovy bajky!
V Ezopově bajce „O vráně a džbánu“ trpí vrána žízní. Chytrý pták se však dostane  k vodě tak, že do hlubokého džbánu postupně hází malé kaménky tak dlouho, dokud se hladina vody nezvedne natolik, aby se vrána mohla napít. Když se mladý britský ornitolog Christopher Bird z prestižní univerzity v britském Cambridge rozhodl testovat inteligenci ptáků, jistě si na tuto bajku vzpomněl. Namísto vrány však experimentoval s jejími blízkými příbuznými – havrany. Pro čtyři své svěřence namísto džbánu přichystal úzký odměrný válec, na jehož dno ptáci nedokázali dosáhnout. Nalil do ní trochou vody, na jejíž hladině plavala oblíbená havraní pochoutka – červ. Aby jim mladý britský vědec napomohl, přichystal vedle válce několik oblázků a pozoroval, jak si ptáci poradí. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Havrani se velmi brzy chopili pomůcek a stejně jako vrána v Ezopově bajce házeli kameny do nádoby tak dlouho, dokud nebyl červ nadosah. Všichni však nebyli stejně chytří. Zatímco dva z pokusných havranů si s úkolem poradili hned na poprvé, další dva k tomu potřebovali ještě jeden pokus.

Kameny versus piliny
Poté, co havrani slavili v prvním pokusu takové úspěchy, rozhodl se Bird nachystat svým svěřencům ještě zajímavější úkoly. V druhém pokusu pro ně připravil oblázky různé velikosti a sledoval, které z nich si havrani vyberou k nejrychlejšímu dosažení cíle. A opět nezklamali! Dokázali velmi rychle přijít na to, že velké kameny vytlačí více vody a napříště používali pouze je. Snad ještě zajímavější bylo, jakým způsobem se havrani svého úkolu zhostili. Nesnažili se totiž dosáhnout na svou pochoutku po každém dalším vhození kamene, ale dopředu odhadli počet, který bude k dosažení jejich cíle nutný. Tento experiment se zdá potvrzovat další podezření – že totiž krkavcovití práci dokážou skutečně počítat! Své experimentování s havrany zakončil Bird ještě třetím pokusem. Zatímco jeden válec nechal naplněný vodou, do druhého nasypal dřevěné piliny. Jeho jednoduchou lest však havrani velmi rychle prokoukli a pochopili, že piliny mají úplně jiné vlastnosti než voda. I přes to, že se ukázalo, jak inteligentní dokážou havrani být, užívání nástrojů u nich ve volné přírodě ještě žádný ornitolog nepozoroval. A jak si tento zdánlivý rozpor britský vědec vysvětluje? „Volně žijící havrani neužívají nástroje nikoliv proto, že by to neuměli, ale proto, že to nepotřebují,“ říká Bird. Byla to teprve nouze, která naučila Birdovy havrany „housti“.

Ptačí intelektuálové se představují
Když se řekne krkavec či vrána, jen málokterého neodborníka by napadlo, že tito relativně velcí a nepříliš libozvučně se projevující ptáci patří mezi pěvce. A skutečně! Čeleď krkavcovitých, kam patří dobře známí ptáci, jako jsou vrány, havrani, sojky, straky či kavky, patří do blízkého příbuzenstva drobných zpěvavých ptáků, jako jsou pěnkavy, sýkory či drozdi. Pozorování přímo z přírody dokazují, že tito ptáci mají tak širokou škálu jedinečných schopností, že v mnohém zastiňují další slavné zvířecí „intelektuály“, jako jsou kytovci (zejména delfíni) či vyšší primáti. Například kalifornské sojky západní (Aphelocoma californica) si v dobách hojnosti vytvářejí zásoby jídla pro časy hladu, a ukazují tak, že zvládnou i tak komplikovaný mentální úkol, jako plánování do budoucna. Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides) je zase slavnou ptačí „inženýrkou“, která dokáže k dobývání potravy z kmenů stromů užívat rozličné nástroje. Tím však schopnosti těchto vran nekončí. Nejenže dokážou využívat nejrůznější pomůcky, ale zvládnou vytvářet si nové a naučit to i své příbuzné!

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

V Kanadě bylo nalezeno zachovalé tělo vlka z doby ledové

V Kanadě bylo nalezeno zachovalé...

Jednoho zdánlivě obyčejného dne roku 2016 hledala skupina kopáčů v...
Ochrana mořských želv přináší výsledky, ale je nutné vytrvat

Ochrana mořských želv přináší...

Podle kosterních nálezů mořské želvy obývají svět už 110 miliónů let....
Mořští stejnonožci si zajišťují přežití únosem

Mořští stejnonožci si zajišťují...

Jako sprostí kriminálníci se chovají mořští korýši nazývaní stejnonožci,...
Konec sýčků v Čechách? Letos ještě ne!

Konec sýčků v Čechách? Letos...

Není tomu tak dávno, co byl sýček obecný naší nejhojnější sovou, kterou mohli lidé zcela...
Technologie budou už zítra hýbat Kulaťákem

Technologie budou už zítra hýbat...

Více než 70 vystavovatelů se představí na šestém ročníku Festivalu vědy, který...
Překvapivé zjištění: Čmeláci mohou být závislí na insekticidech

Překvapivé zjištění: Čmeláci mohou...

O závislostech se běžně hovoří především v souvislosti s lidmi. Ti však nejsou ani...
Závěry vědecké studie: Kozám je sympatický lidský úsměv

Závěry vědecké studie: Kozám je...

Studií zaměřených na zvířecí vnímání lidské nálady proběhlo v minulosti hned...
Jak letos hnízdili orli královští?

Jak letos hnízdili orli královští?

Letošní hnízdní sezóna orlů královských (Aquila heliaca) odstartovala nadějně. Celosvětově...
Antidepresiva narušují špačkům milostný život

Antidepresiva narušují špačkům...

Poněkud delikátní případ se v současnosti řeší ve Velké Británii. Život nejednoho...
V Moravské Amazonii vědci našli nový druh brouka

V Moravské Amazonii vědci našli...

Zcela nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rozpoutal francouzský filozof Voltaire válku hodinářů?

Rozpoutal francouzský filozof...

Ruská carevna Kateřina Veliká si prohlíží kapesní hodiny vykládané diamanty....
Měl jít starověký šampion kvůli krádeži na smrt?

Měl jít starověký šampion kvůli...

Sportovní disciplína: box (do olympijských disciplín ho zařadili v roce 668...
Narcistická porucha: V poutech vášnivé sebelásky

Narcistická porucha: V poutech...

Každý živý tvor má rád sám sebe. Pro narcistu tohle klišé ale neplatí. Má...
V Polsku působí pozdvižení šestimetrový exemplář krajty tygrovité

V Polsku působí pozdvižení...

Krajta tygrovitá patří mezi zvířata s nimiž byste setkání v naší...
Proč hrabě Alexandr Kolowrat závodil  v autě inkognito?

Proč hrabě Alexandr Kolowrat...

Hrabě Leopold Kolowrat obrací v rukou pohlednici s podpisem svého syna Saši....
Vědci našli v Moravské Amazonii nový druh brouka

Vědci našli v Moravské Amazonii...

Zcela nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z...
Hra na hraně Erika Ronera: Milovníka adrenalinu umlčí strom!

Hra na hraně Erika Ronera:...

Žije tak, aby se ani na vteřinu nenudil. Neustále v tempu....
Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem v nejstrašnějším vyhlazovacím táboře?

Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem...

Umíte si představit, že byste se dobrovolně vyměnili s vězněm...
Inteligentní zvířata: V čem předčí člověka? 

Inteligentní zvířata: V čem předčí...

Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.