Exkluzivně: 21. STOLETÍ mělo hosty z vesmíru!

Časopis 21. STOLETÍ byl hlavním mediálním partnerem ojedinělé akce – XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů. Na kongres se sjelo minulý měsíc do Prahy přes 50 kosmonautů a astronautů z celého světa. Časopis 21. STOLETÍ byl hlavním mediálním partnerem ojedinělé akce – XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů. Na kongres se sjelo minulý měsíc do Prahy přes 50 kosmonautů a astronautů z celého světa.

Součástí programu kongresu byl i Community Day, v jehož rámci se účastníci rozjeli po celé republice a navštívili řadu škol, vědeckých institucí a přednášek. Naše redakce měla tu čest hostit celý den čtveřici astronautů v Ondřejově u Prahy.

Účastníky Community Day v Ondřejově byli prezident Asociace účastníků kosmických letů (ASE), kanadský astronaut Chris Hadfield, americká astronautka Bonnie Dunbarová, německý astronaut ESA (Evropské kosmické agentury) Ewald Reinhold a malajský astronaut Šejk Muszaphar Sukhor.

V průběhu dne se astronauti seznámili s pracovišti Astronomického ústavu akademie věd ČR v Ondřejově, jehož ředitel Petr Heinzel jim představil i projekt připravované výstavby Centra pro spolupráci s ESA a ESO, které má vzniknout právě v Ondřejově.

Astronauti zasadili na náměstí městečka pamětní strom, absolvovali besedu se žáky a učiteli škol z regionu a besedu s pracovníky astronomického ústavu za účasti veřejnosti. V průběhu dne proběhl i exkluzivní křest nového časopisu PANORAMA 21.

STOLETÍ, jenž od listopadu patří do velké rodiny časopisů našeho vydavatelství RF HOBBY.Během dne jsme měli řadu možností s astronauty hovořit a 21. STOLETÍ zajímaly zejména jejich motivace, které je vedly k profesi astronauta, a jejich další osudy po návratu z vesmíru.

Čtenáři našeho časopisu mají nyní jedinečnou možnost poznat čtveřici astronautů zblízka.

Chris Hadfield: Farmářský chlapec ve vesmíruNarodil se v rodině farmáře 29. srpna 1959 v městě Sarnia, v kanadské provincii Ontario. Tak trochu kuriozitou je mezinárodní letiště ve městě, které nese jeho jméno a je jediným letištěm na světě, pojmenovaným po žijící osobě.

Chris Hadfield byl ve vesmíru dvakrát, letěl na palubách raketoplánů Atlantis a Endeavour.

Podívat se do vesmíru bylo jeho snem od dětství a dělal pro to všechno. Už v 15 letech létal na kluzácích a v 16 už měl regulérní pilotní zkoušky.

Základem byla vojenská kariéraLétání se mu stalo osudem. Vystudoval Královskou vojenskou akademii a stal se zkušebním pilotem kanadského letectva. Mimo to se věnoval dalšímu vzdělávání a absolvoval University of Waterloo v Ontariu (1982) a letecké inženýrství na University of Tennessee (1992).

Létal na nejrůznějších typech vojenských letadel a později se začal specializovat na robotické systémy. To mu nejspíše otevřelo i dveře do vesmíru. Kanada totiž přispěla do vesmírného programu unikátním systémem, robotickou rukou Canadarm a Candarm 2.

Jde o robotickou ruku, která umožňuje astronautům práci ve volném prostoru, na jejímž vývoji se právě Hadfield podílel. V červnu 1992 byl spolu s dalšími třemi kandidáty vybrán do skupiny astronautů, která měla letět americkým raketoplánem k ruské orbitální stanici MIR.

Čeká jej půl roku ve vesmíruPříprava trvala tři roky a v listopadu 1995 poprvé letěl do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis jako specialista na operace s kanadskou robotickou rukou Canadarm. Jeho druhý start proběhl v dubnu 2001 na palubě raketoplánu Endeavour k mezinárodní kosmické stanici ISS.

Raketoplán vynesl na oběžnou dráhu robotickou ruku Canadarm 2, na jejíž instalaci se Hadfield podílel při dvou výstupech do volného vesmíru. V prostoru strávil téměř 15 hodin. V roce 2003 odešel z kanadského královského letectva s hodností plukovníka, ale dále pracuje pro Kanadskou kosmickou agenturu a NASA.

V současné době je vybrán jako robotický specialista pro plánovaný dlouhodobý (až šestiměsíční) pobyt na stanici ISS.

K čemu slouží robotická ruka?To popsal 21. STOLETÍ sám Chris Hadfield: „Je to vysoce sofistikované zařízení, sloužící astronautům ke všem operacím mimo palubu kosmické stanice. Důležitou roli sehrává i při kontrolách raketoplánů, které se ke stanici připojují.

Po katastrofě raketoplánu Columbia se provádí pomocí robotické ruky Canadarm 2 a speciálních laserů podrobná, doslova mikroskopická prohlídka pláště každého raketoplánu, aby se zjistila případná poškození.

Canadarm 2 je neocenitelná zejména proto, že astronauta dokonale jistí, umožňuje mu mít obě ruce volné pro manipulaci a disponuje množstvím potřebných nástrojlů.“

Jak se stát astronautem podle Chrise Hadfielda?1. Dosáhněte co nevyššího odborné vzdělání.2. Staňte se prvotřídními odborníky ve více vědeckých disciplinách.3. Rozvíjejte své jazykové schopnosti nejméně ve dvou světových jazycích.4.

Udržujte se v perfektní fyzické a duševní kondici.5. Buďte komunikativní a společenský, ukazujte starost o druhé.6. Volte povolání pilota, nebo odborníka na kosmické vědy, pěstujte parašutismus a potápění.

Bonnie J. Dunbarová: 50 dní na oběžné dráze!

Narodila se 3. března 1949 ve městě Sunnyside ve státě Washington. Vystudovala nejdříve technickou keramiku na univerzitě ve Washingtonu, posléze získala na univerzitě v Hustonu doktorát z biomedicíny a mechaniky.

Pracovala v laboratořích letecké společnosti Rockwell International na vývoji tepelného ochranného keramického systému amerických raketoplánů. Má za sebou 5 startů do vesmíru na palubách raketoplánů.

V NASA začala Bonnie Dunbarová pracovat v roce 1978 v řídícím centru pro vesmírnou stanici Skylab.

Dvakrát unikla smrti!Podílela se na přípravě řady misí a její první start do vesmíru proběhl na palubě raketoplánu Challenger v říjnu 1985. Za tři měsíce poté raketoplán explodoval krátce po startu a celá posádka zahynula.

Následovaly dva starty na raketoplánu Columbia v roce 1990 a v roce 1992. Rovněž tento raketoplán skončil později, v roce 2003 v plamenech a jeho posádka zahynula. Další vesmírná mise Dunbarové následovala v roce 1995, kdy letěla ke kosmické stanici MIR raketoplánem Atlantis.

Poslední kosmickou cestu k MIRu absolvovala na raketoplánu Endeavour v roce 1998, kdy byla vedoucí všech technologických a vědeckých experimentů. Na oběžné dráze strávila celkem 50 dní a 796x obletěla Zemi.

Připravuje nové astronautyZ NASA odešla Dunbarová v září roku 2005 a dnes je ředitelkou leteckého a astronautického muzea v Seattlu. Už v této funkci vybudovala středisko Washington Aerospace Scholars, studijní program NASA, zaměřený na astronautiku a inženýrství, který připravuje nové adepty na cesty do vesmíru.

Později vznikla pobočka této instituce v Texasu. „Naplnění svého snu z dětství, cestovat do vesmíru, jsem podřídila celý svůj život. Chce to nesmírné úsilí, oběti a neustálé studium. To je i cílem výcvikového programu Aerospace Scholars, který považuji pro mladé adepty astronautiky za první krok na cestě ke hvězdám,“ řekla Bonnie Dunbarová 21. STOLETÍ.

Ewald Reinhold: Astronaut s černým pásem v karate

Narodil se 18. prosince 1956 v německém Mönchengladbachu. Vystudoval přírodní vědy v Kolíně nad Rýnem, kde získal doktorát z fyziky, vystudoval i psychologii. Je členem německé fyzikální společnosti. Po absolutoriu strávil čtyři roky na Gornergrad Observatory ve švýcarských Alpách nedaleko Zermattu, v nadmořské výšce 3100 metrů, kde využíval třímetrový radioteleskop ke studiu mezihvězdných molekulárních mraků.

V roce 1987 nastoupil do Německého vesmírného centra, kde zvládal práci na celé řadě vesmírných projektů.

Řídí kosmické projekty ESAV roce 1990 se stal členem týmu německých astronautů a absolvoval výcvik v Kosmickém městečku v Rusku. Na svou kosmickou misi odstartoval 10. února 1997 a strávil plných 18 dní na vesmírné stanici MIR.

Jeho vědecká činnost byla zaměřena především na projekty z oblasti biomedicíny. Dnes řídí Ewald Reinhold komplikované kosmické operace v Evropské vesmírné agentuře ESA v operačním středisku Kolumbus nedaleko Mnichova.

Reinhold má docela zajímavé koníčky – amatérské divadlo a karate, ve kterém je dokonce držitelem černého pásu.

Zachránil život celé posádce!Během pobytu na ruské orbitální stanici MIR zažil Reinhold pár pěkně horkých okamžiků. 23. února 1997 vypukl na palubě stanice požár, který zavinila patrona na výrobu kyslíku.

Ewald oheň zpozoroval jako první a zburcoval celou posádku. Požár se navíc rozhořel v tak nešťastném místě, že blokoval vstup do návratového modulu lodi Sojuz. Až metrové plameny se sice podařilo rychle uhasit, ale další nebezpečí představovaly jedovaté zplodiny.

Obyvatelé stanice tak museli ještě dvě a půl hodiny nosit kyslíkové masky.

Šejk Muszaphar Shukor: Malajský astronaut, chirurg a hoteliér

Narodil se 27. června 1972 v Kuala Lumpuru. Vystudoval lékařskou fakultu a posléze pracoval ve všeobecné nemocnici jako ortopéd. Počátkem roku 2006 byl vybrán s dalšími třemi adepty do kosmického programu Angkasawan.

V rámci programu nabídlo Rusko vyslání jednoho malajského astronauta výměnou za několikamiliardový obchod. Tím byl prodej 18 ruských bojových letadel Suchoj SU-30 Malajsii. Po absolvování 18ti měsíčního výcviku v ruském kosmickém městečku byl Šejk Muszaphar vybrán pro let Sojuzu 11 ke kosmické stanici ISS.

Jeho vesmírná mise proběhla ve dnech 10. až 21. října 2007. Během mise prováděl malajský astronaut experimenty, vztahující se k rakovině jater a léčení leukémie.Po svém návratu se Šejk Muszaphar vrátil ke svému lékařskému povolání a navíc si pořídil v hlavním městě Malajsie hotel.

Sen z 1. třídy se mu splnil„V první třídě základní školy jsem se rozhodl, že jednou poletím do vesmíru. Na zeď jsem si pověsil velký papír s nápisem BUDU ASTRONAUTEM. Ten mi tam visel celých 29 let. Po celé ty roky jsem dělal všechno, aby se mi ten sen splnil, a nakonec to vyšlo.

Věřím, že když si kdokoliv z vás mladých dá takové předsevzetí, denně se bude na svůj sen dívat a podřídí mu všechno, tak se mu také splní,“ řekl Šejk Muszaphar na besedě s žáky škol v Ondřejově.Příručka pro muslimy ve vesmíruŠejk Muszaphar je vyznáním muslim a poslední část jeho kosmické mise probíhala v období muslimského svátku ramadánu.

Muszaphar proto sestavil pro své muslimské následovníky tištěného Průvodce muslima ve vesmíru. Průvodce obsahuje takové detaily, jako jak se modlit v beztížném stavu, jak určit čas modliteb nebo jak určit ve vesmíru polohu Mekky, ke které má být muslim vždy obrácen čelem.

Oběžná dráha stanice ISS kolem Země totiž trvá pouhých 90 minut. Jeho 18ti stránkový Průvodce se stal brzy velkým hitem a byl přeložen do ruštiny, arabštiny a angličtiny.

Autor: Pavel Přeučil
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Mikrobiologové zkoumali, čím je znečištěný vzduch v domácnostech

Mikrobiologové zkoumali, čím je...

Guma z pneumatik, částice slunečního krému a dokonce i DNA chlamydie. Tým...
Profesorka Jitka Rychtaříková: Proč je rodina vymírající druh a Češi jako národ nikdy nevymřou?

Profesorka Jitka Rychtaříková: Proč je...

Zachrání budoucnost národa migranti? Budou senioři bez důchodů? Proč během druhé...
Studie z Oxfordu: Jaká podpora nastartuje globální ekonomiku?

Studie z Oxfordu: Jaká podpora...

Podle studie Oxfordské univerzity ekonomické projekty snižující hladinu...
Nové doklady o vývoji člověka

Nové doklady o vývoji člověka

Badatelé se domnívají, že objevili pozůstatky hominida, jednoho z přímých...
Symbol Národního muzea se po 132 letech dočká kompletního restaurování

Symbol Národního muzea se po 132...

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci....
USA přerušují letecký kontakt s Evropou

USA přerušují letecký kontakt s...

Vzhledem k situaci kolem koronaviru se administrativa...
Jak se virtuální realita stává součástí našich životů

Jak se virtuální realita stává...

Vývoj nových technologií a jejich potenciální možnosti využití jsou jedním...
V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

V jednom smrku může zimovat až 75...

Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického...
První sklizeň z aeroponické laboratoře projektu Marsonaut

První sklizeň z aeroponické...

V září jsme vás informovali o unikátním projektu pěstování plodin pomocí...
Česká republika jako platný člen ESA! Během 11 let jsme se zapojili do mnoha misí

Česká republika jako platný člen...

O mimořádných kvalitách našich vědců se přesvědčujeme ve zprávách den co...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Dějepis jinak: Proč je růžová pro holky a modrá pro kluky?

Dějepis jinak: Proč je růžová pro...

Když dnes přijdete do jakéhokoliv hračkářství, na první...
Půvabná cesmína: Symbol Vánoc i pořádně jedovatá nádhera

Půvabná cesmína: Symbol Vánoc i...

Můžete ji použít do vánočních věnců, vazeb i dalších dekorací. Je krásná...
Kdo byl skutečný „poslední samuraj“?

Kdo byl skutečný „poslední...

Ačkoli se kasovní trhák Poslední samuraj s Tomem Cruisem v hlavní roli...
Budeme jednou žít na Venuši? NASA tvrdí, že je to možné!

Budeme jednou žít na Venuši? NASA...

Druhá planeta sluneční soustavy s povrchovou teplotou kolem 500 °C, známá...
Jsou zvířata praváci, nebo leváci?

Jsou zvířata praváci, nebo leváci?

„Dej pac!“ Kterou tlapku vám váš mazlíček asi podá? A záleží na tom?...
Brutální pokusy na lidech ve jménu vědy! Horší než zvěrstva, která páchali nacisté v koncentrácích!  

Brutální pokusy na lidech ve jménu vědy!...

Je známo, že nacisté využívali vězně v koncentračních táborech k pokusům,...
Pánové, pozor! Šediny jsou sexy, ale i varováním!

Pánové, pozor! Šediny jsou sexy,...

Objev, který nepotěší muže ani ženu. Když si v zrcadle upravují účes a...
Dějepis jinak: Proč existují předsudky vůči zrzavým?

Dějepis jinak: Proč existují...

Zrzaví lidé bývají i dnes terčem posměchu a...
Doprava budoucnosti v reálu: Brno je vzorem pro Evropu

Doprava budoucnosti v reálu:...

Jednou bude většina aut komunikovat sama se sebou, s návěstidly, semafory,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.