Na našich zahrádkách se vedle tradičních dýní, okurek či rajčat začíná zabydlovat stále více exotického ovoce i zeleniny. Koho by tedy nelákalo vypěstovat si na zahrádce vlastní averrhou, physalis či tomarillo?
Poznali byste je ale u sousedů na zahrádce? Pro chvilku oddechu jsem vám připravili malý kvíz.!
V levém sloupci jsou snímky rostlin a v pravém jejich plody. Vyzkoušejte si své znalosti botaniky a zkuste přiřadit vždy správnou dvojici k sobě.
1.Averrhoa (Averrhoa karambola)
Systematické zařazení: šťavelovité (Oxalidaceae)Odkud pochází: jihovýchodní AsieChuť: sladkokyselá
Plody averrhoy mají velmi příjemnou sladkokyselou a osvěžující chuť. Jsou-li skutečně zralé, kyselost spíše ubývá a měkká dužina je sladší. Plody se jedí většinou samotné, jejich atraktivní tvar je předurčuje k tomu, aby se staly součástí nejrůznějších ovocných mís.
Mateřská rostlina má podobu stromu, který může dosahovat výše až 10 metrů. U nás se pěstuje výjimečně ve sklenících.
2.Klikva obecná (Vaccinium oxycoccus)
Systematické zařazení: vřesovcotvaré (Ericales)Odkud pochází: chladnější oblasti severní polokouleChuť: kyselá
Jako jedni z mála „nováčků“ našich zahrádek a skleníků nepocházejí klikvy z oblastí jižních, ale naopak severních. V severních oblastech Eurasie i Ameriky je klikva dobře známou pochoutkou. Za syrova její plody příliš k jídlu nelákají – jejich nakyslá chuť již dokázala zkřivit nejeden obličej.
Klikvové kompoty či marmelády jsou však podobně jako naše brusinky vítaným zpestřením nejrůznějších pokrmů.
3.Tomarillo neboli rajčenka (Cyphomandra betacea)
Systematické zařazení: lilkovité (Solanaceae)Odkud pochází: tropické oblasti Jižní AmerikyChuť: dužina je nakyslá, slupka je nepříjemně hořká
Tato rostlina, jejíž původ je třeba hledat v Jižní Americe, jen rozšiřuje už beztak velmi bohatou skupinu domestikovaných rostlin z čeledi lilkovitých, kterými se zazelenala evropská pole a zahrádky po objevení Ameriky.
Rajčata, papriky, brambory, tabák – to všechno jsou příbuzní tomarilla neboli rajčenky. Vnitřek zralé rajčenky je plný fialových semínek. Kvůli své kyselosti se jí většinou přislazený. Nepříjemně hořká slupka se ovšem vyhazuje.
4.Mochyně peruánská (Physalis peruviana)
Systematické zařazení: lilkovité (Solanaceae)Odkud pochází: tropické oblasti Jižní AmerikyChuť: sladkokyselá
S tomarillem má mochyně peruánská společnou nejen oblast původu, ale i systematické zařazení: patří také mezi lilkovité rostliny. Je blízkou příbuznou u nás známější mochyně jedlé (Physalis alkekengi), lidově zvané židovská třešeň.
Liší se od ní však barvou plodů i kalichu. Ačkoliv jsou její plody chuťově vynikající, je přeci jen třeba dávat si na ní pozor. Nezralé plody i celá rostlina jsou mírně jedovaté.
5.Kiwano (Cucuminis metuliferus)
Systematické zařazení: tykvotvaré (Cucurbitales)Odkud pochází: pouštní oblasti Jižní AfrikyChuť: sladká, připomíná kombinaci chuti banánu a melounu
O vzhledu exotické zeleniny kiwana, která se na našich zahrádkách začíná už delší dobu zabydlovat, svědčí její lidové přezdívky. Vzhled „rohaté okurky“ či „afrického melounu“ si jistě představíme poměrně snadno.
Rostlina se vzhledem i svými nároky podobá našim okurkám či tykvím. Navrch oranžové plody mají zelenou dužinu, která jí buď samotná, nebo se přidává do nejrůznějších ovocných salátů.
Vyhodnocení kvízu1 správná odpověď: vaše znalosti botaniky jsou poněkud chatrné2–3 správné odpovědi: je vidět, že vám exotické plodiny nejsou cizí4–5 správných odpovědí: vaše znalosti vám mohou závidět i odborníci
Správné odpovědi: 1B, 2E, 3A, 4C, 5D. (zalomit obráceně)
Autor: Michal Andrle
Nenechte si ujít další zajímavé články
