Domů     Historie
Houževnatí amoniti v dávných mořích
21.stoleti 18.9.2009

Historie života nepostupovala přímočaře, ale byla čas od času přerušována obrovitými katastrofami. Amoniti, běžní hlavonožci dávných moří, patřili k těm nejhouževnatějším – nezničila je ani největší katastrofa na konci permu. Historie života nepostupovala přímočaře, ale byla čas od času přerušována obrovitými katastrofami. Amoniti, běžní hlavonožci dávných moří, patřili k těm nejhouževnatějším – nezničila je ani největší katastrofa na konci permu.

Amoniti patří mezi nejznámější a nejběžnější fosílie vůbec. Nejstarší předky těchto hlavonožců, které patří do příbuzenstva dnešních chobotnic a olihní, nacházíme už v silurských vrstvách starých 425 miliónů let. Velkého rozvoje dosáhli zejména během druhohor, kdy se stali jedním ze základních článků potravinových řetezců prakticky všech světových moří a oceánů. S definitivní platností se ze Země odporoučeli až společně s dinosaury na přelomu druhohor a třetihor. Francouzsko-švýcarský tým paleontologů v nedávné době publikoval v prestižním časopise Science studii, z níž vyplývá, že amonité patřili k nejhouževnatějším obyvatelům dávných moří. Paleontologové se zaměřili  na zkoumání největšího přelomu v rozmanitosti života, jakou dějiny Země znají: katastrofy na konci permu. Ačkoliv se úzkým hrdlem globálního kataklyzmatu dokázalo prosoukat jen velmi málo jedinců z dvou  až tří druhů, do dvou miliónů let se jimi moře zase vesele hemžila a druhová diverzita byla na stejné úrovni, jako ve světě před katastrofou. Jiné živočišné skupiny, jako například plži či mlži potřebovali k obnově původní druhové bohatosti o mnoho miliónů let více. Do uvolněných ekologických nik vystartovali skutečně s nebývalou rychlostí. Napomohla jim k tomu zjevně skutečnost, že na rozdíl od mnoha jiných skupin živočichů zvládali amonité plavání.

reklama
Související články
Svědomitost, inteligence a technologická posedlost. Přesně tyto tři vlastnosti položily základ funkčnímu stroji, který pro svou efektivitu a nízkou hmotnost pohřbil parní stroje v učebnicích dějepisu Touha po pomyslné dokonalosti, ale nakonec stála jeho vynálezce život.Myšlenka na zařízení, které by bylo schopné spalovat různá, běžně dostupná, paliva se Rudolfu Dieselovi (1858–1913) usadila v hlavě již […]
S ADHD neboli poruchou pozornosti s hyperaktivitou je spojována roztržitost a impulzivita. Ačkoliv dnešní společnost vnímá tyto rysy negativně, je možné, že v minulosti představovaly pro naše předchůdce výhodu, která jim pomáhala přežít. Zlepšovala jejich taktiku při hledání potravy. To jsou závěry, ke kterým dospěli odborníci v čele s Davidem Barackem, neurovědcem z Pensylvánské univerzity, […]
Dali světu důmyslné stavby nebo číselnou soustavu. Náboženské přesvědčení však jindy skromné vzdělance měnilo v nelítostné vrahy, kteří se neštítili řádně vykoupat v karmínu. Stejně jako ostatní staré mezoamerické kultury, i Aztékové ztotožňovali své nejvyšší božstvo se Sluncem. A důvod byl prostý. Legendy o stvoření světa převzaté od původních Toltéků totiž ukrývaly příběh boha Slunce […]
Jako velmi těžké havárie bývají označovány pouze dvě jaderné katastrofy, a to exploze 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl roku 1986 a havárie tří bloků jaderné elektrárny Fukušima I roku 2011. Ke třetí nejhorší, tak zvané kyštymské katastrofě, přitom došlo už v roce 1957. Co se tehdy stalo? Mezinárodní stupnice jaderných události označuje jaderné havárie v […]
Ve starověké metropoli Girsu, dnešním městě Tello v jihovýchodním Iráku, objevili archeologové pozůstatky dvou chrámů, postavených na sobě. Na ruinách sumerského chrámu vyrostl druhý, spojený s mocným makedonským králem Alexandrem Velikým i bájným antickým hrdinou a silákem Herkulem. Sumerské město Girsu bylo pravděpodobně osídleno už v době 5300 až 4800 let př. n. l., kdy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz