V honbě za palivem, které by dokázalo vytrhnout lidstvu trn z paty v časech globálního oteplování a ztenčování zásob paliv fosilních, se předhání pěkná řádka vědeckých týmů z celého světa. Chemici amerického námořnictva pracují na procesu, který by umožnil vyrobit palivo přímo z mořské vody.
Mořská voda je obrovitou zásobárnou základních prvků, jako je vodík a kyslík. Je v ní také rozpuštěno obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry, který ji zase obohacuje o další důležitý prvek – uhlík. Právě z těchto prvků je složena většina látek, která se používají jako paliva do spalovacích motorů. Zdálo by se, že stačí už jen „maličkost“: přinutit jednotlivé atomy k tomu, aby se přeskupily do jiných, vhodnějších sloučenin a zároveň při tom nespotřebovat více energie, než kolik bychom získali při jejich spalování. Celá věc se ale mnohem snadněji řekne, než udělá. Robert Dorner z Námořní výzkumné laboratoře ve Washingtonu neodolal pokušení, které plyne z tak obrovitého zdroje potenciální energie a pokusil se upravit jeden z již delší dobu známých postupů, jak vyrobit jednoduché uhlovodíky. Tento proces je chemikům známý jako Fisher-Tropschova syntéza. Jejími tradičními výchozími surovinami jsou oxid uhelnatý (CO) a vodík (H). Tyto dva základní stavební kameny jsou s použitím řady katalyzátorů a za vysokých tlaků a teplot proměněny na jednoduché uhlovodíky. Oxid uhličitý (CO2) je však podstatně stabilnější molekulou než oxid uhelnatý a celý systém reakcí proto bylo nutné upravit. Jako katalyzátor používal Dornerův tým zatím sloučeniny kobaltu. „Aby byl celý proces skutečně efektivní, bude třeba napravit ještě pěknou řadu dílčích problémů,“ komentuje dílčí výsledky chemiků amerického námořnictva další ze členů týmu Heather Willauer.
